Miniuni aneb cesta okolo

Kam pozvat v Ostravě kamarády, kteří k nám dorazili až z jižních Čech? Ač se to na první pohled nezdá, naše Ostrava černa - děvucha věrna - má dost míst, která zaujmou. Po chvilce přemýšlení máme plán a jediné, co nám ho může zhatit, je počasí...

A tak po jejich příjezdu v sobotu 25. 9. 2010, po pár chvílich odpočinku a kafi, vyrážíme do centra. Prvně jsem chtěl vyrazit autem, ale Janka rozhoduje, že je svezeme tramvají, když už jí doma nemají... Taky tady máme metro, ale to je jen pro vyvolené :o)) Musím se kajícně přiznat, že náš cíl - areál MINIUNI jsme ještě nenavštívili ani my. Bude to pro nás premiéra, stejně jako pro Třeboňáky...

Šalina nás vyplivne na Černé louce. Popojdeme pár kroků a kupujeme vlezněnky (dospělí 70,-, studenti 40,-). První co potkáváme je výstava modelů katedrál celého světa se zajímavým doprovodným textem a grafem, na kterém se porovnává jejich velikost - monumentální stavby!

_dsc0065.jpg

Ve stejné místnosti je i výstava lodí - starých plachetnic. Jedinou vyjímkou je majestátný Titanic uprostřed místnosti.

titanic.jpg

Pak místnost opouštíme a s cestovní kanceláří "Black meadow" vyrážíme na cestu kolem zajímavých staveb Evropy. Můžete si vybrat - buďto letecky, nebo vlakem. Po shlédnutí stavu Ruzyňského letiště a hlavně stroje British Airways se rozhodujeme pro vlak:

 ruzyne.jpg

Jako nástupní stanici máme Ostravu - střed. Je to moje oblíbená stanice. Zhruba před 25ti léty jsme vyjížděli ze stanice Ostrava hlavní nádraží směr Ostrava Kunčice a Havířov. Výpravčí byl šílenec a se slovy: "Kurva a jeďte, bo za vami jede osobak!" nás vyhnal na trať. Stará mašinka s označením T435 měla co dělat, aby nákladním vlakem pohla, natož aby jela rychle... Konrolér byl přesunut na maximální výkon, stroj řval a z komína šlehaly plameny. Závratnou rychlostí 50 km/hod jsme se řítili směr Ostrava střed. Pár metrů za vjezdovým návěstidlem k tomu došlo: obrovská rána rozrazila dveře strojovny a vyvalily se plamen a oblak kouře... To chytl nános oleje na rozžhaveném bloku motoru (musím upřesnit, ža tato mašinka byla jako náhrada za naši stálou, kterou jsme museli nechat v depu na opravu. Na naší by se to nestalo, byla čisťounká a opečovávaná...) Co teď? Za náma osobák, který nesmíme zpozdit a hořící stroj... A tak vybíhám na ochoz s velkým hasičákem v ruce a hasím šlehající plameny. V tom vjíždíme do nádraží, kterí je plné cestujících čekajících na osobák... Pohled pro bohy. Možná na tu příhodu vzpomínají stejně jako já. S úsměvem, ne s hrůzou :o)

t435.jpg

Výše zmiňovaná mašinka, děkuji za fotku autorovi!

ostrava-stred.jpg

Nádraží Ostrava - střed, začátek naší cesty...

_dsc0071.jpg

Cestovní kancelář "Black meadow" je vybavena klasikou - párou s přívěšákem. Vzhůru na cestu!!!

Naše ceta nás vede na jih, do země, která kdysi sousedila s našimi hranicemi (nyní už ne!) - do Maďarska. První zastávku máme v Budapešti, v Rybářské baště. Cestovka je bezva - myslí na naše věčně hladová bříška...

rybarska-basta-v-budapesti.jpg

Rybářská bašta byla dokončena v roce 1905 a je z ní panoramatický výhled na celé město na Dunaji. V roce 1998 byla zapsána jako součást světového dědictví UNESCO. Směřujem dále na jih - mašinka supí a veze nás do Řecka. Atény jsou našim cílem. Jdeme si protáhnout tělo na Akropoli:

atheny-akropole.jpg

atheny-akropole-spolecne-foto.jpg

Akropolis je dominantou a symbolem Atén. Její historie je spojená nejenom s historií Atén, ale vlastně celého Řecka. Na Akropoli vládl Perikles, který položil základy demokratických principů. V Dionýsově divadle (nejstarším divadle na světě) se hrály hry Aristofanovy, Euripidovy a Sofoklovy... Monumentální Archaický chrám byl vybudován v 6. století před Kristem a byl zasvěcen bohyni Athéně, ochránkyni města.

Když už jsme na jihu a vzpomínáme na dávnou historii, vezme nás cestovka na prohlídku SEDMI DIVŮ SVĚTA. Pokud se chcete podívat ny tuto exclusivní cestu za všechny peníze, učiňte tak ZDE

Náš supící vláček nás pak proveze jižní Slávií a vjede do Itálie. No co myslíte že následovalo? Pizza. Ne tedy oběd či večeře, ale šikmá věž...

bacha-pada.jpg

Kíťa se jí prvně snažila narovnat, a když se jí to nepodařilo...

podrz-tu-pizzu.jpg

...tak si ji chtěla odnést domů, aby natrénovala to rovnání...

Po prohlídce Itálie pokračujeme dále na západ. Čeká nás další stavba, tentokrát ve Španělsku.

gaudi-spanelsko.jpg

Tato vila postavena podle návrhu španělského architekta Antonia Gaudího na pobřeží španělské Cantabrie v roce 1883. Gaudí zde spojil orientální mauretánské motivy se španělskými květinovými vzory. Název „El Capricho" je možno překládat jako „rozmar", kterým Gaudí tuto stavbu obdařil - strmě se tyčící věž, připomínající minaret, vstup skrytý za čtyřmi masivními sloupy a další. Španělský architekt a průmyslový výtvarník Antonio Gaudí (1852 - 1926) je jedním z nejvýznamnějších novodobých architektů. Jeho tvorba úzce souvisí se secesí. Počátky Gaudího tvorby byly silně inspirovány gotickou architekturou, ale po roce 1891 výrazně posílila dekorativní složka tvarově neobvyklých ornamentů.

 Další cesta je jasná, na sever Vávro, na sever! Co by jste řekli, že nás čekalo, jako znak Francie?

eifelovka.jpg

Eiffelovku jistě všichni znáte. Jako akční fotograf jsem s sebou opětovné flákl o zem a vzbudil pošklebky fotografovaných... :o))

Eiffelova věž byla postavena u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a Světové výstavy, která se konala v roce 1889 v Paříži. Soutěže o národní dominantu této výstavy se v květnu 1886 zůčastnilo na 107 projektů, mezi nimi byl i návrh kovové věže o výšce atakující hranici 300 metrů od firma Gustave Eiffela.
První skicy této věže vypracovali Maurice Koechlin a Emile Nouguier, do (téměř) dnešní podoby jej pak dovedl architekt Stephen Sauvestre.
Eiffel tuto soutěž vyhrál a tak stavbě této dominanty Paříže nestálo nic v cestě...

Se samotnou stavbou se započalo 28. ledna 1887, přičemž s montáží kovových dílců se začalo 1. července 1887. I přes stávky v roce 1888 stavba úspěšně pokračovala, a v březnu 1889 byla věž dokončena.
Stavba však nakonec stála o 1,5 milionu franků víc (původní rozpočet byl cca 6,5 mil. franků) a její výstavba trvala dvakrát déle než bylo plánováno v dohodě z ledna 1887.
Ihned po otevření výstavy však Eiffelova věž zaznamenala mimořádný úspěch u návštěvníků, a již první týden po otevření na ni vystoupalo na 28 922 lidí.

Věž měla původně stát jen 20 let - do roku 1909. Nicméně kvůli svému mimořádnému významu (meteorologická stanice a později i televizní a rozhlasový vysílač) byla zachována až do dnešních dní.

Další cestu jsme si užili, viděli jste někdy parní mašinku v Eurotunelu? No to bylo MASO!!! Ještě, že jela na ekologické nečoudící uhlí :o))

bigben.jpg

Little Big Ben

No a pak nás čekala další země - Švédsko.

stockholm-svedsko-radnice.jpg

Budova radnice - Stadshuset - byla postavena v letech 1911 - 1923 podle plánu Ragnara Ostberga ve stylu národně romantické architektury. Je to místo, kde se každoročně pořádají slavnosti u příležitosti udílení Nobelových cen. Radniční věž je vysoká 96m, zvonkohra hraje starou lidovou píseň o sv. Ć   š“rjanovi a v okénku věže se objevují figurky svatého Jiří, draka a princezny. Pro slavnostní příležitosti je využíván Modrý sál a Zlatý sál, jehož stěny jsou vyzdobeny zlatými mozaikami.

Pak zase míříme na jih, tentokráte do Holandska. Země tulipánů a vodních kanálů.

mlyny-vetrne.jpg

Nápad využívat sílu větru k ochraně lidí i majetku před povodněmi se zrodil v Holandsku již v polovině 18. století. Poldry - pobřežní plochy chráněné hrázemi, které se nacházejí pod úrovní hladiny řek, jsou protkány drenážními kanály, do nichž je sváděna přebytečná voda. Pumpy, poháněné větrnými mlýny čerpají vodu do sběračů a přečerpávají ji do výše položených oblastí, kde voda slouží k zavlažování. Pobřežní oblasti byly odjakživa také ohrožovány povodněmi a rozlitím řek, které znamenaly velkou hrozbu pro zemědělce. Pumpy, poháněné větrnými mlýny čerpají vodu do sběračů a snižují tak hladinu vody v řekách. V oblasti Kinderdijk stojí 19 větrných mlýnu v řadě vedle sebe, mlýny jsou vysoké až 15m a délka ramen je až 28m.

Pak následuje Německo, dodnes poznamenané dělením na východní a západní...

branibori.jpg

Brandenburská brána

Jejím tvůrcem je Carl Gotthard Langhans a jedná se o dílo berlínského klasicismu z roku 1791. Historie Brandenburské brány je pevně svázána s osudy německého národa. Bránou procházeli lidé, ale také projížděly kočáry, pro ten císařský byla určena střední nejširší část brány. Mašírovali tudy vojáci při všech vojenských parádách, které pruský a pak německý stát uspořádal. Bránu zdobí kvadriga, kterou na znamení porážky Pruska odvezl v roce 1806 Napoleon do Paříže a kterou po další prusko-francouzské válce slavně přivezli zpátky pruští vojáci. V době studené války se brána stala vojenským objektem, bedlivé střeženým vojsky NDR. 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď a obrázky jásajících lidí na obou stranách brány obletěly svět.

Pak už náš supící vláček míří k naši severním sousedům. Přiznám se, že kdyby jste se mne zeptali na význačnou stavbu Polska, pravděpodobně by jsem si vzpoměl na Wavel, ale my přijíždíme do Varšavy...

varsava-kralovsky-hrad.jpg

Královský zámek byl vybudován za vlády krále Zikmunda III. V letech 1596 - 1611, který přenesl polské sídelní město z Krakowa do Waršawy. Původně na tomto místě stála od XIII. století obranná dřevěná pevnost. V průběhu staletí prošel hrad několika úpravami od ranného baroka a renesanci. Hradu vévodí 60m vysoká Zikmundova věž, v Mramorovém sále, který pochází z dob krále Vladislava IV., je galerie portrétů polských králů. Waršawa byla založena ve XIII. století Boleslavem II., který nechal na křižovatce obchodních cest na břehu řeky Visly postavit obranné sídlo.

No a pak už hurá domů - tedy k nám. Poslední zastávka je v naší matičce stověžaté...

maticka-praha.jpg

Kde jsme se to ocitli Vám asi nemusím říkat. Po krátké zastávce míříme na mé milované nádraží Ostrava - střed. Zde naše cesta končí. Mašinka jede na zaslouženou garanční opravu do lokomotivního depa Ostrava a my se loučíme s cestovkou "Black meadow". Byla úžasná a určitě její služby znovu využijeme.

Jelikož ještě není pozdě a my naši návtěvu chceme protáhnou dalšími zajímavostmi, míříme na Slezskoostavský hrad. Koná se zde Den dřeva. Lidí jako much, nějaké ty atrakce a hudební doprovod. Už z dálky slyšíme známou melodii: " V lese, jó v lese na jehličí, koná se svatba trpasličí..." Plavci - Rangers už nějakou chvíli baví obecenstvo. Stihneme ještě přídavek - Inženýrskou a pak se loučí.

_dsc0154.jpg plavci-1.jpg

plavci-2.jpg

Využíváme přestávku a jdeme na hradní věž. V útrobách věže nacházíme Slezskoostravský betlém s dřevěnými vyřezávanými polychromovanými figurkami typyckými pro Slezsko.

_dsc0178.jpg

Nechyběli ani havíři, jak by mohli, že?

_dsc0173.jpg

Zatím co se kocháme figurkami, začíná na pódiu další produkce - tentokrát to je Tomáš Klus. Jeho hudbu znám jen z pár písniček v rádiu, osobně mi moc neříká a zdá se mi, že se zbytečně předvádí. Ale obecenstvo se baví a to je hlavní. Chléb a hry...

_dsc0191.jpg

_dsc0201.jpg

_dsc0205.jpg

_dsc0235.jpg

Nuda, že... Co to máš?

_dsc0233.jpg

Nic, smůla...

 

Takže další den končí. A i když jsme mohli s naší vzácnou jihočeskou návštěvou prožít jen krátké odpoledne, myslím, že bylo parádní... Hlavně také proto, že to bylo na pár dalších dní poslední odpoledne bez deště!

Vytisknout stránku Vytisknout stránku30. 9. 2010, 21:41, zobrazeno 2932x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení