Hahnenkamm

Čtvrtek 19. 7. 2012

Předpověď na dnešní den je na vážkách – 60% šance na déšť, polojasno. S ohledem na choré autíčko volíme autobusovou dopravu a míříme na Hanenkamm. Autobusem PostBus vyrážíme stejně jako v pondělí – v 8:32, taktéž cena je stejná – 2,6 EUR. Jediný rozdíl je ten, že vystupujeme o chvilku dříve – u AquaAreny. Výstupní stanice lze poznat snadno, prakticky sousedí lanovkou, kterou vidíte už asi 3 minuty po levé straně.

Po vystoupení z busu kolem nás prosviští krásná souprava vlaku – takové menší Pendolino. Za přejezdem je dolní stanice lanovky na Hahnenkamm. V zimě tu musí být šrumec, dnes jsme tady ale sami s jedním mladým párem turistů.

hahnenkamm-holky.jpg

Kupujeme si jízdenku jen nahoru, za cenu 15,2 EUR nastupujeme do čtyř sedačkové kabinky a šupajdíme si to nahoru. Cestou zjišťujeme, že každá kabinka má na sobě napsáno jméno jednoho lyžaře – nevím, jestli to byly jen známá jména, nebo tuto výsadu mají pouze vítězové zdejších závodů. Já jsem poznal jen F. Kramera, ostatní jména mi byly občas jen povědomé.

Vystupujeme na horní stanici ve výšce 1 712 m – z Kitzbühlu jsme nastoupali zhruba 950 m. Venku je nádherně, obloha je vyšmolkovaná, teplota je 14 °C a na déšť to v tuto chvíli vůbec nevypadá. Prostě se rosničkáři netrefili. Uvidíme, jak se počasí vyvine.

kitzbuhel-hahnekamm-parta.jpg

Obcházíme horní stanici lanovky dokola a otevírá se nám nádherný výhled na údolí Kitzbühelu, námi navštívený Kitzbühelerhorn, masiv Wilder Kaiseru a zcela vlevo nádherný kopec se jménem Hohe Salve. Ten jsme překřtili na Říp – vypadá totiž jako jeho větší brácha…

Kocháme se okolím a fotíme krásu kolem. Zbytek skupinky už vyšel, takže se urychleně přesunujeme za nimi. Jdeme směrem na Pengelstein. Míjíme horní stanici lanovky vedoucí zde z Kirchbergu. Míjíme vrchol Ehrenbachhöhe (1 842 m n. m.), který je obestavěn hotely a hospodami. Scházíme do údolí a po krátkém stoupání usedáme na kávu a pivo v restauraci Hochbrunn. Kuchaře tu dělá další Čech. Našince najdeš všude.

kitzbuhel-hahnekamm-slavek-a-modelka.jpg

Další část cesty je prudké stoupání na hřbet se jménem Jufenkamm. Kousek nad námi je vrcholek Steinbergkogel (1972 m n. m.) Když ale vyfuníme na hřeben, na vrcholek se nikomu nechce. A tak něco posvačíme, vyfotíme se s úchvatným pozadím Wilder Kaiseru a rozhodneme se sestoupit směrem na Jochberg. Po pár metrech krásné travnaté cesty se vše změní. Cestičkou před námi prošlo hejno krav a vypadá to jako by tu projel závod motokrosu. Ještě že v posledních dnech nepršelo, to by byla cesta neschůdná. I tak si musíme dávat pozor na vymknutí kotníku či jiný úraz. Kravská cesta...

kitzbuhel-hahnekamm-parta-2.jpg

Při sestupu míjíme usedlosti Steinbergalm, Lahnerigalm a další. Všude se pasou krávy, chodníčky jsou rozdupané a všude je to samé lejno. Procházíme loukami, lesem, zprudka s kopce a všude jen stopy po kravách a tisíce metrů elektrických ohradníků.Konečně potkáváme malý potůček a vedle něj stín. Chladíme si unavené nožky a svačíme. Poprvé vidím Betynku žebrat jídlo – prý proto, že paštiku - kterou jíme - miluje. Nechám se obměkčit a o kousek se s ní podělím. Pak pokračujeme stále dolů.

Počasí se začíná měnit. Z dálky slyšíme hřmění a obloha se zatahuje. Přidáváme do kroku, ale při sestupu na rozbitých kravských cestách se to moc nedá. Nad z jednou z usedlostí se rozprší. Schováváme se pod přístřešek, vyndáváme pláštěnky, zakrýváme batohy. Déšť ale skončí tak rychle jako začal. A tak pokračujeme dál s pláštěnkami v rukou. Pod usedlostí vcházíme do lesa a potkáváme nádherné vodopády. Jelikož se ale zvedá vítr, raději přidáváme do kroku. V těchto místech ale místo urychlení našich kroků začínáme brzdit. Zcela mimořádně to není vinou fotografů, ale houbařů. Janka nalézá lišky, Ferda křemenáče osikového a Slávek dokonce praváčka. Kolem je spousta růžovek, které ale nikdo nesbírá.

kitzbuhel-hahnekamm23.jpg

Les končí a přicházíme k prvním domům. V dálce se zase ozývá hřmění a vidíme na protějším kopci jak prší. Naštěstí nás míjí. Cestou se naše skupina trhá, scházíme se všichni až v Jochbergu u autobusové zastávky. Ivan s Jankou jsou schvácení a tak využívají to, že za tři minuty jede autobus. Zbylá osádka jde jednu zastávku pěšky. Nakonec nás déšť dostihne. Asi 300 m před penzionem se spouští slejvák. Přidáme do kroku a nakonec i klušeme. Závěr cesty je dobrodružný. Za odměnu si dáváme v penzionku kávu a buchtu.

Dnešní den byl zase nádherný, plný krásných výhledů a zážitků.

Zpět na titulní stránku Rakousko 2012


Hahnenkamm

Vytisknout stránku Vytisknout stránku5. 1. 2013, 23:13, zobrazeno 2859x, dnes 2x
0.0 0Hodnocení