Pirin - sedlo Predel, Javorov

Den třetí - neděle 3.7.

Autobusem jedeme na sedlo Predel. (Cena za osobu tam i zpět 4 leva). Autobusák je odvaha - jedeme co nejvýše - kam až nám cesta dovolí - po uzoučké mizerné asfaltce. Ušetří nám tak kus nudné cesty.

Naše kroky míří k chatě Javorov. Cesta zprvu vypadá jako naše beskydská lesní cesta - stoupá hustým smíšeným lesem až k místu, kde nás značka z cesty odvádí a směřuje zprudka do kopce. Jdeme korytem vymletým vodou, plným listí kamenů a polámaných větví. Tady se tříbí peleton - výkonné rychlonožky nás předcházejí a mizí v dáli. Stoupání je náročné. Čekáme, kdy se to zlomí, ale ono nic! Lije z nás jako z koní. Navíc se přidává déšť. Zprvu jen jemný, pak už pořádný slejvák. Oblékáme pláštěnky a šlapeme dál. Zevnitř mokří potem, shora deštěm. Les se postupně mění v nízkou kleč. Díky trávě mezi ní, máme kalhoty totálně promočené, chvála bohu za kvalitní nepromokavé boty.
Těsně před sedlem nás dochází Janka s Marc a Lum a průvodcem Jirkou. On uzavírá řadu. Zase jsme poslední... :o))

 bulharsko0153.jpg

Na sedle si dáme krátkou přestávku na svačinu a už bez deště začneme scházet loukami plných kytek a nízkých klečí na druhou stranu sedla. Ještě že pršelo - déšť spláchl většinu pylu z kvetoucích rostlin. Minulý týden tudy šli naši průvodci a málem se museli vrátit pro respirátor.

bulharsko0157.jpg

Alespoň pár foteček m usíme udělat. Jednu společnou:

bulharsko0151.jpg

 Loukou se brodíme až po pás, vítanou změnou je řečiště - z části vyschlé, plné bílých valounů. Janka s Marcelou jsou ve svém živlu. Kdybychom nebyli letadlem, určitě by nám s Lumírem naplnily batohy.

bulharsko0159.jpg

Skalničkářky v kamenném ráji.

bulharsko0161.jpg

 Zchladíme se v potoce a pokračujeme v cestě. Našimi souputníky jsou neodbytná hejna much - lákají je naše zpocená těla. Přicházíme k odbočce na chatu Javorov. Můžeme jít dále po cestě anebo znovu stoupat do prudkého kopce. Většina volí chatu a tak začíná další část stoupání. Naštěstí to už není tak hrozné a za chvíli přicházíme k chatě. Dáváme si Zagorku a odpočíváme. Jelikož nás ale tlačí čas, začíná rychlý přesun po žluté z kopce. Když opouštíme les, začíná opět pršet. Tentokrát déšť trvá jen 15 minut. U autobusu jsme načas, dokonce ani ne poslední :o)

bulharsko0163.jpg

Posezení u chaty Javorov.

bulharsko0165.jpg

S pitnou vodou tady nejsou problémy - prakticky u každé horské chaty najdete pramen.

bulharsko0167.jpg

Pohled na poslední část cesty v nízkém porostu. Mraky a déšť. V dáli vidíte velké hotelové komplexy - některé rozestavěné a zanechané v tomto stavu, některé hotové. Mají ale jedno společné - většinou jsou prázdné... Kdo je na tom lépe - ten co to nedostavěl, nebo ten co už má hotovo a cpe spoustu peněz do udržování prázdného hotelu? Kdo ví?

 Dnes jsme nastoupali asi 1000 m, 800 do sedla a asi 200 na chatu. Pro mne jako fotografa to bylo ochutnání klasické turistiky. Asi ji nepochopím :o)) Mám jen pár fotek...

Další dny naší cesty po balkánských horách:

Rila - Rilská jezera

Dobarsko, Baňa

Melnik, Roženský monastir

Pirin - Vichren, Banderiška porta

Rila - Musala

Pirin - Bezbog, Popovo jezero

Rilský monastir

Vytisknout stránku Vytisknout stránku5. 9. 2011, 10:55, zobrazeno 3143x, dnes 2x
0.0 0Hodnocení