Ráno se budíme po šesté hodině a do 7:45 se válíme v postelích. Po snídani vyrážíme autobusem do MITTELBERGU (1 640 m n. m.), kde nasedáme na podzemní dráhu jménem Pitztaler Gletschner Bahn, která nás vyveze do výšky 2 840m n. m. (jedna cesta tam a zpět na osobu 21,50 EUR). Horní stanice metra končí v Panoramarestaurantu - moderní až futuristické budově v kotlině, nad níž se tyčí nejvyšší hora okolí Wildspitze 3 774 m n. m. Popojdeme asi 300m a jsme na dolní stanici Bergstation Pitzexpress - lanovky na nejvyšší dostupné místo Hinterer Brunnenkogel.

_dsc0661.jpg

_dsc0651.jpg

Lanovka je zvláštní tím, že jedou za sebou vždy čtyři kabinky pro maximálně 25 lidí a 2 000 kg. Na vstupu jsou 4 turnikety, každý odečítá počet lidí, kteří nastupují do jednotlivých kabin. Za chvíli z toho ale mají pořádný hokej, protože spousta lidí přebíhá z kabinky do kabinky. My sedíme v první kabince a vyjíždíme v ní do mezistanice ve výšce 3 030 m n. m. a pak až na horní stanici do výšky 3 440 m n. m.

_dsc0638.jpg

Zdržíme se asi 45 minut a kocháme se nádherným výhledem na okolní třítisícovky s vršky schovanými v čepičkách bílých mraků. Děláme i vrcholové foto a pijeme vrcholového ferneta. Teplota na dolní stanici byla 4°C, kdo ví, kolik je nahoře.

_dsc0605_panorama.jpg

_dsc0619_panorama.jpg

_dsc0626.jpg

_dsc0624.jpg _dsc0627.jpg _dsc0678.jpg 

dsc_0586.jpg

dsc_0602.jpg

Cesta z vrcholu k lanovce

dsc_0593.jpg

Údolí Mitterbergu

Sjíždíme opět do kotle na horní stanici metra a šplháme na hromadu šutrů nad spodní stanici lanovky, které jsou nádherně ohlazené ledovcem a mají zvláštní rezavou barvu.

_dsc0676.jpg

_dsc0660.jpg

_dsc0643.jpgDěláme si oběd a já fotím okolní krásu. Jana kytičky a já panoramata a skály kolem. Cestu dolů pěšky - kterou doporučuje průvodce vzdáváme, když vidíme, jaké jsou v ledovci obrovské praskliny. To je moc velké riziko. Raději pojedeme dolů lanovkou. Při cestě nazpět k metru chci přejít sněhové pole, ale prvním krokem se bořím až po pás do sněhu a mám co dělat, abych se vyprostil. U stanice metra zjišťujeme, že nemůžeme najít našeho souputníka z prvního dne - staršího pána z Ostravy. Nemohl s námi na skálu, protože nestačil s dechem. Nacházíme ho nad lanovkou, jak na nás netrpělivě čeká. No zase se hledáme...

borci-pod-vrcholem.jpg

Borci pod vrcholem - jsou to ty dvě tečky na sněhovém poli

Sjíždíme metrem do Mittelbergu, kde jsme asi v 14:15. Jelikož autobus jede až v pět, jdeme kousek do stráně, kde uléháme a kocháme se krásou okolí. O jediné vzrušo se postarají krávy, které se rozhodnou projít přes naše odpočinkové ležení. Pro jistotu se balíme, obouváme a mizíme, sklidíme pouze nechápavé, kravské pohledy... Aby nebyla nuda, řve Pferda z plných plic: “TORRO!!!!“ Vše naštěstí dopadne dobře a my máme pár kýčovitých kravských fotek. Autobus doráží v 16:45, v pět doráží pár zborcených borců, kteří šli pěšky dolů. Cesta určená průvodcem byla neschůdná, museli to obejít a jsou celí hotoví. Že my máme štěstí na takové průvodce. Nebo že by to přivolával Ferda? Minule tady byl podobný "umělec", kterého museli zachraňovat...

krava-ktera-neuhne.jpg

_dsc0722.jpg


Návrat na titulní stranu Pitzal 2005

Vytisknout stránku Vytisknout stránku13. 9. 2020, 16:37, zobrazeno 21x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení