Ráno je jasno, jen na obloze jsou řasy. Pferda je v koncích - je to závěr deště, nobo jen příslib dalšího slejváku?
Před penzionem sledujeme vrcholy nad námi - jsou celé bílé od sněhu... 

dsc_0905.jpg

V 8:45 vyjíždíme směr Öetz, městem projedeme a po tvrdé výměně názorů všech v autobuse s průvodcem, který nás chce nechat jít zbytečně pěšky asi 10 km, parkujeme za vesnicí Umhausen (1 036 m n. m.).

dsc_0914.jpg

Stoupáme chodníčkem asi 3 km k obrovskému vodopádu jménem Horlachbach. Jeho voda padá z výše 159 m a je nejvyšším vodopádem Tyrolska a čtvrtým nejvyšším v Rakousku.

dsc_0937.jpg

dsc_0916.jpg

Pohled nazpět od vodopádu

dsc_0918.jpg dsc_0920.jpg dsc_0923.jpg dsc_0929.jpg 

dsc_0930.jpg

Z vyhlídkové plošiny pak strmým chodníkem stoupáme asi 200 m výše na vyhlídku pod prvním převisem vodopádu. Je to nádherný pohled, kolem je plno vodní tříště. Po snaze něco vyfotografovat se vracíme na vyhlídkovou plošinu, kde odpočíváme na lavičkách a pozorujeme úchvatný vodopád. Vedle nás sedí pan Konečný a maluje své nádherné obrázky. Cestou dolů na parkoviště potkáváme v protisměru našeho průvodce, který se ptá, jak daleko je to k vodopádu.....

dsc_0966.jpg

dsc_0968.jpg dsc_0970.jpg 

Na parkoviště k autobusu se vracíme kolem dětského městečka Öetsidorf. Je to výukový tábor pro děti, chovají tam zvířata (ovce, kozy, koně) jako pravěcí lidé - stejně tak i žijí - mají tam postavené chatrče, neolitické pece, pletou košíky a pěstují zeleninu. Autobusem jedeme do Öetzu, kde odstavujeme autobus u stanice lanovky, vedoucí do výšky 2 020 m n. m. (Bergstation restaurant). My ale raději ušetříme 25 EUR a jdeme do města na prohlídku. Fotíme staré malované domy, vyšplháme až ke kostelu - dominantě Öetzu. Na hřbitově je spousta hrobů obětí z druhé světové války. Dokonce nacházíme člověka, který zemřel 17. ledna 1945 v Československu. Ale i třeba pilota Luftwafe - 1942 - Rusko...

dsc_0982.jpg

dsc_0986.jpg dsc_0987.jpg dsc_0992.jpg dsc_0995.jpg dsc_0996.jpg 

dsc_1004.jpg

dsc_1009.jpg

Sestupujeme dolů do města, kde z bankomatu vybíráme 100 EUR. Fotíme obchod s cetkami, před kterým je spousta berušek a velká čarodějnice. František nás chce zavést k pomníku Tyrše, který se tady utopil, ale přecházíme řeku Oetztaler Ache po dřevěném krytém mostě, bohužel dříve, než máme. A tak nás Pferda žene do zuřivého stoupáku pěkným fofrem, Jana musí čekat, než jí doběhnou plíce. Po pořádném záběru přicházíme na Piburger See.

dsc_1015.jpg

Voda je křišťálově čistá a tak se zujeme a knajpujeme. Po úlevě nohám Jana krmí pstruhy a kačeny. Cestou nazpět do Öetzu míjíme památník, ke ktrému jsme mířili. Je postaven v místech, kde našli Tyršovo tělo. Pferda má hned několik teorií, jak se to stalo... Řeka tam vede přes obrovské kameny a divoce vře - ani sportovec jako Tyrš to neměl šanci uplavat.

dsc_1023.jpg

Vracíme se do Öetzu a jdeme ještě nakoupit sušený chleba do Sparu. Po nákupu na nás mávají Janíkovi ze zahrádky restaurace. Přidáváme se k nim a dáváme si pivo Heineken. Ze zahrádky nás ale vyžene vítr a déšť. A tak poklusem doběhneme do autobusu, který za námi zavře dveře a rozjíždí se směr penzión. Byli jsme poslední - Ferdík ležel před předními koly a bránil v odjezdu, dokud jsme nepřiběhli. Zlatý kluk!!!!! Cestou nás zastaví dopravní nehoda, Vidíme zasahovat tři vozy hasičů, dvě sanitky a dokonce Medikopter. Akční scéna. Snad to nebylo tak vážné a všichni přežili.

dsc_1002.jpg

dsc_1010.jpg

Po večeři večer sedíme v jídelně a do jedenácti si povídáme. Poslední společné posezení.

 

Návrat na titulní stranu Pitztal 2005

Vytisknout stránku Vytisknout stránku13. 9. 2020, 16:41, zobrazeno 17x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení