Dnešní ráno je poklidné. Zajdeme si na snídani a pak čekáme, až kolem deváté dorazí naše auta. Fasujeme dvě bílá Clia od Renaultu, které nám přímo k hotelu dovezou z půjčovny Funchal Easy. Jsou skoro nová, krásně čistá a voňavá. Mladý muž si zapíše iniciály a nechá si zaplatit - pak už nás vede k autům a zručně nastavuje vůz do našeho rodného jazyka.

Po té se balíme a vyjíždíme na náš první výlet. Cestou musíme nabrat palivo - dostáváme totiž prázdné nádrže s tím, že je prázdné máme odevzdat. Navigace nás proplete Funchalem a navede na dálnici směrem na východ. Luma jede vepředu, Venca se nás snaží držet. První pumpu projedeme, protože se nám druhé vozítko zmizelo z dohledu a asi by jsme se navzájem ztratili. Druhou pumpu za letištěm opět projíždíme - sice jedeme za sebou, ale odbočka na pumpu je v tunelu. Když z tunelu vyjedeme, je pumpa okamžitě za ním, ale bez příjezdové cesty...

Trochu nervózně pokukujeme po ručičce, která se blíží nule. Rychle nastavujeme srýčka Gůgla a ten nás vede na další nejbližší pumpu po cestě - v městečku Caniçal. Musíme trochu kličkovat a vracet se, ale dojíždíme včas a bereme plnou. Pak už to je jen kousek na konec cesty. Parkujeme na neplaceném parkovišti (N 32°44.58608', W 16°42.07105'). Tím, že jsme vyjeli později, je už tady docela plno. Asi nejsme jediní, kteří se rozhodli tento konec země navštívit.

madeira-big-map.jpg

madeira-detail-sao-lourenco.jpg


Poprvé v životě - já zažraný fotograf - beru do ruky kameru a natáčím. Půjčuji si synovu starou kameru GoPro Hero 3+ a pokouším se něco natočit. Neznalý, nepolíbený... Takže berte prosím tyto pokusy jako mé první dotknutí se videa:

Omlouvám se za chybu v tutilku - už to neopravuju! Tak jsem se zamotal, že jsem Porto da Cruz přejmenoval na Puerto del la Cruz - skoro stené jméno, ale přeci jen jiný ostrov...


Pokud jste si video nepustili, klidně pokračujte dále, zbytek již jen ve fotografii:

saolourenco-21.jpg

Oproti zbytku ostrova je tento polostrov vyprahlý a suchý. Kromě pár suchomilných rostlin zde skoro nic neroste. My jsme tady v zimě a máme proto šanci tento výběžek vidět zelený. V létě se z něj ale stává polopoušť. Hledat cestu nemusíme - je zde prakticky jediná cesta. 

saolourenco-19.jpg

Už první pohledy od parkoviště slibují nádhernou cestu a parádní zážitek.

saolourenco-35.jpg

Cesta nás vede nahoru a dolů - chvíli po vyšlapané cestě, chvíli po dlážděných schodech, chvíli po skále. Výhledy jsou ale nádherné z každého místa.

saolourenco-43.jpg

Naše kroky míří k oáze. Tedy k místní osvěžovně, která obklopena palmami opravdu vypadá jako oáza v poušti.

saolourenco-53.jpg

Nejprve ale musíme projít po nejužším místě poloostrova, které má zhruba 10 m a působí dojmem, že ho za pár let moře smete. Je to nádherné místo.

saolourenco-63.jpg

Jedna společná z konce světa.

saolourenco-81.jpg

Oáza na konci světa.

saolourenco-69.jpg

Poutníci na konci světa.

Já zůstávám v oáze a zbytek party se šplhá na poslední kopeček, kde končí turistická cesta. Jde odsud vidět máják Farol da Ponta de São Lourenço na posledním ostrově tohoto výběžku. Dál už jsou jen racci a moře. Pak si dáme výbornou kávu v oáze a vracíme se nazpět k našemu vozu.

saolourenco-91.jpg

Před parkovištěm ještě sestupujeme na černou oblázkovou pláž k odlovu kešky.

saolourenco-93.jpg

Protože den ještě nekončí, popojíždíme nazpět směr Machico. Sotva vyjedeme z jednoho dlouhého tunelu s názvem Duplo do Caniçal, projedeme rondlem a odbočujeme do druhého a názvem Túnel do Norte. Madeira je prostě tunelový ráj, děravá jak ementál. Zastavujeme na parkovišti v městečku Porto da Cruz. Jméno mi připomíná Puerto da la Cruz, ve kterém jsme bydleli na Tenerife. Městečko je vzdáleno zhruba 8 km vzdušnou čarou od Machica pod které patří, ale jen díky tunelům je tady cesta "tak jednoduchá". Obě místa od sebe dělí pořádné kopce.

Procházíme městem, pozorujeme vlny, které v malé jeskyňce vytvářejí "dračí dech" a pak na druhé strabě výběžku Carneiro - pozorujeme v zátoze surfaře bavící se na vlnách. Sedíme na zídce na hraně svahu a pozorujeme jejich snažení.
Den je za námi a my se vracíme z prvního výletu. Navigace nás vede správně k hotelu, ale nestačíme v provozu reagovat na její povely - zvlášť, když vám radí, že máte z dálnice odbočit vlevo. A ono to jde! Jen my to projíždíme a děláme si okružní cestu Funchalem. No bez navigace by to byla pěkná fuška - je tady spousta jednosměrek, nadjezdů, podjezdů, tunelů... Prostě místní používají všechny možnosti, jak se vypořádat s komplikovaným terénem.


Návrat na titulní stránku Madeira 2019

 


Vytisknout stránku Vytisknout stránku14. 4. 2019, 09:46, zobrazeno 168x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení