Ráno je opět modrá čistá obloha a kromě asi hodiny mezi čtvrtou a pátou ranní se teplota nemíní snížit k tomu, aby klesla pod 30°C. Což značí, že zase bude nádherně horko. Po snídani klasicky čekáme před mobilními domky na náš autobus, který se otáčí na konci cestičky. Vždy je to zážitek pozorovat. Je to na milimetry a kdo by neznal naše řidiče, řekl by, že to nemají šanci vytočit. My ale víme, že ač to tak nevypadá, máme kloubový autobus, který se zlomí do jakkoli úzké a 180° zatáčky. Stejně nás to ale baví pozorovat.

reka-gardon-v-mestecku-collias-_-1.jpg

Autobus nás všechny společně zaveze do městečka Collias. Není tu kde parkovat, proto nás vysazují kousek za mostem a autobus odjíždí na záchytné parkoviště. Většina účastníků zájezdu má domluvené půjčení lodiček. Máme také možnost se rozhodnout jet s nimi, ale já s vědomím toho, že Janka vodu nemusí odmítám. Jaké je moje překvapení, když Jana prohlásí, že by chtěla jet s nimi! No už je ale pozdě, tak máváme našim námořníkům a jdeme se projít městečku, jeho úzkými uličkami plnými květin.

_dsc0953.jpg

Pomalu se vracíme k autobusu za městem. Když se všichni sejdeme, pokračujeme v cestě. Zastavujeme na velkém odstavném parkovišti a jdeme na prohlídku nádherného římského viaduktu.

pont-du-gard.jpg

Jsou to vlastně tři mostní obloukové konstrukce na sobě, postavené asi v prvním století (19 př. n. l. za dob císaře Augusta) a sloužící jako přívod vody do města. Viadukt je 49 metrů vysoký a až 275 metrů dlouhý.

Až v devátém století - tedy po skoro 900 letech - přestal viadukt fungovat, protože jeho žlaby byly zaneseny vápenatou usazeninou. Zrekontruován byl v 19. století. Tady je pár čísel z Wikipedie:

Most je součástí akvaduktu, který přiváděl vodu z pramenů řeky Eure u obce Ùzes do Nîmes. Je vysoký 49 m a skládá se ze tří pater:
Dolní patro: 6 oblouků, 142 m dlouhé, 6 m široké, 22 m vysoké
Střední patro: 11 oblouků, 242 m dlouhé, 4 m široké, 20 m vysoké
Nejvyšší patro: 35 oblouků, 275 m dlouhé, 3 m široké, 7 m vysoké

V nejvyšším patře je veden starý vodovod, který je vysoký 1,8 m a široký 1,2 m se spádem 0,4 procenta a kryjí jej kamenné desky, které zabraňovaly spadu nečistot do vody.

Ve spodním a středním patře se nacházejí arkády postavené ze 61 kvádrů, které váží až 6 tun. Pilíře středního patra jsou postaveny přesně nad pilíři nejnižšího patra. Tím se zabránilo nadměrnému zatížení spodních oblouků. Od středu směrem ke břehu se rozpětí pilířů zmenšuje.

Vzdálenost mezi konečnými body tohoto kanálu činila 50 kilometrů a výškový rozdíl mezi nimi je 15 metrů. Z toho vyplývá, že průměrný spád vody na jednom kilometru kanálu se pohyboval okolo pouhých třiceti centimetrů, to jest asi 0,3 mm na metr. Aby most nemusel být ještě vyšší, je spád akvaduktu nad mostem větší a v dolní části naopak ještě menší. Vodovod končil v nádrži nad městem, odkud se voda vedla trubkami do kašen ve městě. Po výstavbě kanálu přiteklo do města za den asi 20 000 m3 vody, což vystačilo pro potřeby římského města. Celý akvadukt je postaven bez užití malty.

No není to bomba?

pont-du-gard-_-5.jpg

pont-du-gard-_-janka-s-veronikou.jpg

Ve stínu čekáme, jestli uvidíme naše lodičkáře a užíváme si nádherného místa.

vodaci-se-vraci-ivka.jpg

Musíme ještě kousek popojet k místu, kde vodáci vrací lodě. Jsou všichni nadšení a nejraději by jeli dále - byl to jen kousek!!! Ale nedá se nic dělat. Jako správní japonští turisté urychleně nasedáme do asutobusu a pokračujeme k dalšímu místu - tentokrát nás čeká sídlo papežů - Avignon.

avignon-papezsky-palac.jpg

Papežský palác sloužil k tomuto účelu v letech 1309-1377, kdy museli papežové opustit Řím.

Samotné město je obehnané vysokými hradbami. Myslíme si, že uvnitř hradeb, mezi vysokými kamennými domy bude alespoň trochu chladněji - opak je pravdou. Je neuvěřitelné vedro. Nechce se nám na prohlídku paláce a tak vyrážíme na procházku sami. Vystoupáme nad palác na sklaní výběžek na kterém je malý zelený parčík. U kašny sedí mladý muž a hraje na hang drums. Je to poprvé, co tento nástroj vidím na živo. Je to zvláštní - nádherně kosmický zvuk. Prvně jsem o něj slyšel od kamaráda Michala - pokud se chcete o tomto nástroji dozvědět něco více, koukněte na jeho stránky: Hang drum - mystický bubínek bohů

hang-drums.jpg

Vedro atakuje hranici 40°C a tak raději míříme k řece, kde si prohlížíme Avignonský most. Tedy zbytek, co z něj zbylo.

avignon-most-st-benezet.jpg

Původní dřevěný most přes obě ramena řeky Rhony byl postaven mezi roky 1171 a 1185 a z velké části zničen při obléhání města roku 1226. V roce 1355, jen několik let před stavbou Karlova mostu v Praze, byl nahrazen kamenným mostem v původní délce kolem 900 metrů s 22 oblouky. Postupně ho ničily povodně, definitivně katastrofální povodeň roku 1668, po níž už nebyl opraven. Dnes stojí již jen poslední čtyři oblouky a zbytky mostu slouží jako turistická atrakce. Most se stal námětem pro známou francouzskou lidovou píseň stejného jména. Svatý Bénézet, po němž se most jmenuje, byl podle legendy původně místní pasáček, který dostal boží vnuknutí, že je třeba vystavět v Avignonu most, a dokázal o svém poslání přesvědčit místní honoraci tím, že zázračně zvedl těžký kámen.

No pro jeden den to už opravdu bylo dost. Celí uvaření se vracíme do kempu a těšíme se, jak naše přehřátá těla smočíme v chladném moři. Máme štěstí - večer jsou parádní vlny a my v nich řádíme jako lachtani. Nádherný, náročný, horký den.

Zpět na úvodní stranu Provence

Další dny naší cesty po Provence:

Le Pont D´Arc a St. Martin d´Ardeche

Arles

Glanum, Van Gogh, Saint Rémy, Le Baux de Provence

Luberon, Lacoste, okrové doly

Aigues Mortes

Pont du Gard, Avignon

Cassis, Les Calanques

 

 


Avignon

Vytisknout stránku Vytisknout stránku17. 6. 2016, 19:29, zobrazeno 1294x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení