Zermatt, Hörnlihütte

Dnešní den začíná úžasně. Probouzíme se před sedmou a z postele nás vytáhne úžasný pohled. Na protější štíty svítí vycházející slunce a barví je do oranžova. Nádhera.

Po snídani vyrážíme autobusem směr St. Niklaus, Herbriggen a Randu do městečka Täsch (1 450 m n..m.) Tady zastavujeme na největším parkovišti, které jsem kdy viděl. Končí tady totiž veškerá doprava na spalovací motor. Zde odstavíme autobus a vláčkem pokračujeme na Zermatt.

Jízdenka nás stojí s hromadnou slevou 13,6 CHF. Elektrický vláček cca po 5 km přibržďuje, ozve se zarachocení (kuličková ložiska rovnají hnací ozubená kola do ozubnice - dvojité zuby, mimochodné, uprostřed kolejí) a vláček se úžasnou rychlostí začne drát do prudkého kopce. Asi za 15 minut překonáme převýšení 170 m a zastavujeme v Zermattu (1 620 m n. m.).

Procházíme uličkami nádherného městečka s dřevěnými domky a s okny plnými kvetoucích muškátů. Krása!!!

Do bílo mléčna zabarvená voda ledovcové řeky Mattern.

V 10:50 vstupujeme do kabinky Matterhorn Expressu ( 21CHF na osobu), která nás vyveze na stanici Furi ( 1886 m n.m.), kde přestupujeme a pokračujeme identickou kabinkou na Schwarzsee ( 2 583 m n.m.).

Touto cestou jsme jednoduše překonali převýšení 918 m. Po desetiminutové přestávce a kocháním se okolím se vydáváme kolem jezera směrem k Matterhornu. Stoupání začíná zprudka, funíme, ale jdeme.

Výhled na horní stanici zubačky - Gornergrat

Nejvyšší hora Švýcarska Monte Rosa s nejvyšším vrcholkem Dufourspitze (4 634 m n.m.)

Kluci pod Matterhornem

První krátkou zastávku máme na horní stanici lanovky, která slouží pouze v zimě pro lyžaře. Tam nás opouštějí starší členové výpravy. Dále pokračujeme po úbočí hory Hirli (2 888 m n.m.) až na rozcestník v suťovém poli. Tam vyrážíme do prudkého stoupání, které nám začíná dávat notně zabrat.

Lezu co noha nohu mine a začínám mít kyslíkový dluh. Tep mám 160 a ne a ne to rozchodit. Rvu se sám se sebou. Když si na minutu sednu, je mi výborně a mám pocit, že ten kousek už vyběhnu, ale stačí udělat dvacet kroků a nemůžu se nadechnout a motá se mi hlava. Jana na mne vzorně čeká a já jdu po dvaceti metrech. MESSNER JE BLÁZEN! (Až po vyšlápnutí vícero takovýchto míst se naučím, jak to zvládnout a to hlavní - aklimatizace - je nutná. Nechtějte po sobě podávat výkony ve třech tisících ihned po příjezdu. Chce to čas!!!)

Místní horalé - domorodci

Vrchol je pro mne vysvobození. Ve 14:10 vystupujeme na Hörnlihütte (Berghaus Matterhorn) do výšky 3 260 m n.m. Je 25°C, 952 HPa. Výstup nám trval dvě hodiny a vyšlápli jsme převýšení 677m. Nad námi se tyčí majestátný Matterhorn (4 478 m n.m.).

Ještě 1 218 m a jsme nahoře!! :o)) Ne, to je legrace, tady náš vrcholový výstup končí. Vrcholek Matterhornu se zakrývá mraky, snad aby nás pozlobil.

Odpočinek po výstupu do 3 260 m n.m.

Ovšem výhledy jsou zde jedinečné!!!

Po krátkém odpočinku se vydáváme nazpět k lanovce. Z kopce je to už pohoda. Cestou se k nám připojí i náš průvodce. Jeho vyprávění stojí za to. Toho nám seslalo samo nebe. Jeho výklad je úžasný, má obrovský přehled a je vtipný. Na horní stanici lanovky dorážíme v 16:10.

Vrcholovka pod vrcholem

Dáme si krátkou přestávku a sjíždíme lanovkou (13 CHF) nazpět do Zermattu. Pomalu procházíme městečko nažpět k vlaku, která nás v 18:10 zaveze nazpět do Täsche, kde na nás čeká autobus a hurá na hotel.
Dnešní den byl namáhavý, ale plný úžasných zážitků!

Návrat na titulní stránku Švýcarsko 2003