Dolomity 2017 - Cavalese - Paion del Cermis

Včera po večeři - při informování o dalším dni, nám sdělila průvodkyně, že nejede lanovka z Passo Role a budeme muset cca 300 m vystoupat pěšky. Zvedla se vlna rozhořčení a jedna z dam poznamenala: "Ale my to máme zaplacené!" To mi stačilo - obracím se a jdu pryč, to poslouchat nemusím... Mapu nové trasy jsme dostali a tak se zařídíme podle svého. Vždyť nemusíme jít v davu.

_dsc0106.jpg

A tak ráno vyjíždíme do nedalekého městečka Cavalese, kde autobus parkuje u zvláštního zimního stadiónu. Hned vedle něj je stanice kabinové lanovky. V pokladně ukazujeme svůj voucher, který jsme nafasovali v hotelu a dostáváme lístek na lanovku zdarma.
Prazvláštní je to, že lanovka, místo aby stoupala nahoru klesá dolů! Tímto sešupem mineme hlavní cestu a říčku Avisio, vjedeme do mezistanice a dále už pokračujeme nahoru do stanice Dos dei Laresi. Tady všichni vystupujeme a dle slov průvodkyně máme obejít okruh po červené značce a vrátit se nazpět k lanovce. Okruh je ale značený po cestě a výhledy z lesa nebudou určitě skoro žádné... A tak bojkotujeme skupinu s průvodkyní, opouštíme vlčáky Lucku a Marka a spolu s Ferdou okamžitě nasedáme na další kabinovou lanovku, která nás vyveze na Alpe Cermis do výšky rovných 2 000 metrů n. m. Tedy o 1 100 m výše než je městečko.

A ani tady naše cesta nekončí! Přesedáme šupem na sedačkovou lanovku a necháme se vyvést na Paion del Cermis do nadmořské výšky 2 229 m. A jsme v mracích!

dsc05936.jpg

Nad konečnou stanicí lanovky na nás kouká malý oslík, koník, ovečky - prostě malá zoo. Kolem pobíhá zmatená ovce, která se nějakým záhadným způsobem dostala mimo výběh a snaží se hlavou prorazit drátěný plot. Paní ji otevírá vrátka, ale ona je zmateně míjí a běhá dokola. Málem sestřelí Ferdu, který se snaží v podřepu fotit... Tady by Ferdovi jeho tvrdá hlava asi moc nepomohla, to by nedal!

dsc05944.jpg

Pokračujeme až na místo kruhového výhledu. Pěkně se podíváme, co bychom viděli, kdyby bylo vidět :) Máme smůlu - nevidíme naše milované Sassolungo, Selu s Piz Poé ani Marmoladu. Celí rozesmutnělí pokračujeme dál do sedla Forcela di Bombasel, kde se loučíme se skupinkou, která pokračuje k jezeru Bombasel. My odbočujeme po červené dolů z kopce. Vcházíme do nádherné scenérie - pozvolný svah je obsypán borovicemi, mezi nimi kvetou kopce azalek a hromada dalších květin. Tak vypadají Dolomity!

_dsc0114.jpg

_dsc0116.jpg _dsc0122.jpg

Janka je nadšená a spokojená. Je krásné ji zase vidět šťastnou a uvolněnou. Musím ji vytáhnout ven co nejčastěji, aby ji práce tak moc nestresovala. Tady poletuje jako ptáček a užívá si.

dsc05953.jpg

I my s Ferdou jsme maximálně v pohodě. Fotíme kytičky, motýlky a užíváme si nádheru, klid a pohodu.

_dsc0113.jpg dsc05955.jpg _dsc0135.jpg

_dsc0123.jpg

Kolem poledne si sedáme na romantickou lavičku mezi borovicemi a svačíme. Máme to už jen kousek k dolní stanici poslední lanovky a rozhodujeme se, co budeme dělat dál. Protože máme spoustu času, dojdeme k lanovce, pokusíme se podívat, zda se už roztrhala oblačnost a uvidíme Sassolungo. Ale bohužel, mraky sedí nízko a výhledy se nekonají. A tak pokračujeme dolů po štěrkové cestě. Nestačíme ujít ani 200 metrů a v zatáčce se proti nám vynoří uřícení Marek s Luckou. Vyšlápli si těch 750 m převýšení a aby to neměli jednoduché, zkracovali si cestu mezi serpentinami cesty po sjezdovkách. Tedy rovnou nahoru. Fakt vlčáci! Potěšíme je tím, že už jsou nahoře a pokračujeme dál. Cestou potkáváme další a další spolucestující a dokola jim vysvětlujeme, ať si sednou na lanovku a sejdou si to nazpět k jejímu začátku. Byla to nádherná cesta.

_dsc0129.jpg

Cesta dolů je dost dlouhá a jednotvárná. Jdeme po štěrkové cestě, vyhýbáme se autům jedoucím proti nám, občas se nám otevře v průseku lesa výhled. Vidíme údolí Stava, městečko Tesero a cestu našeho prvního dne - úplně vlevo je vrcholek Cucal, vpravo od něj jde vidět náš hotel a na planině pod ním je i bílá observatoř.

_dsc0141.jpgdsc05939.jpg

vstavač a prasetník

Pár minut před cílem nám volá Lucka, kde nás mají. Už sjeli lanovkou na první stanici a čekají na nás. Dokonce nám vyjdou naproti a pak už společně nasedáme na lanovku a sjíždíme do městečka.

_dsc0144.jpg

S radostí si od našich řidičů kupujeme Kozla, sundáváme si boty a natáhneme se na trávník. To je pohoda!

_dsc0157.jpg

I výhled máme pěkný...

_dsc0150.jpg

_dsc0155.jpg

Nakonec se přeci jen zvedneme a jdem na procházku - projdeme městečkem, zastavíme se vedvou krásných kostelích těsně vedle sebe - každý je z jiné doby a jiného slohu.
Dle rady rychlejších spolucestujících najdeme Coop, kde si koupíme nanuka a něco na zub na večer.
Pak už jen zbývá cesta domů a klasická - dlouhá - italská večeře.



Dnešní klesání bylo zhruba 1 180, což je poměrně dost, ale jelikož bylo plynulé a pozvolné, ani nám kolena nenadávaly...


Další den naší dovolené - středa a Lago de Lusia

Zpět na úvodní stránku Val di Fieme 2017

Vytisknout stránku Vytisknout stránku18. červenec, zobrazeno 73x, dnes 2x
Hodnocení0.0 (0)

Komentáře (0)

Zatím zde není žádný komentář.
free counters