Jak jsem k masožravkám přišel

   Nadpis možná zní jako parafráze Oty Pavla, ale je výstižný. Já k nim opravdu přišel. Nebo spíše jsem byl přiveden svým dlouholetým kamarádem. Ze začátku jsme se jen chodili na jeho „miláčky" dívat a obdivně jsme mručeli.

   Další fázi můžeme říkat poučený tatínek - tak jsem byl nazván pěstitelem na burze, když jsem se snažil mým dětem vysvětlit na jeho rostlinkách, jak ta „muchožravka" ty mouchy chytá. Zlom nastal ve chvíli, kdy kamarád přinesl mé ženě jako dárek sarracennii purpureu. Dle jeho rad jsme se snažili opečovávat našeho nového člena rodiny, jak nejlépe jsme mohli. Žena byla tak nadšená, že lovila po bytě mouchy...

    Jelikož jsme nebyli vybaveni na pěstování vlhkomilných rostlin, musela naše „Sára" vzít za vděk skleněné nádobě s víkem, původně určené na bowle. Byla malá a tak to nebyl žádný problém. Své místo dostala na parapetu u okna otočeného na východ. Sluneční paprsky jí osvítily z rána, později jí muselo stačit pouze rozptýlené světlo. Vodu jsme jí točili přímo z kohoutku a ty mouchy? No, byly prostě rychlejší než my.

Saracenia purpurea

  A naše Sára rostla jako z vody. Nutno podotknout, že se líbila nejen nám, ale i našemu kamarádovi, který nám líčil, co bude, až se začne mírně vybarvovat do červena a my netrpělivě čekali. Výsledek se dostavil! Kamarád to komentoval slovy: "To je naprosto skandální!" Sára se opravdu předváděla, jako malá slečinka v rudých sukničkách a kolega tvrdil, že krásnější ještě nepotkal. Pochvala od něho nás hladila po duši. Tak přeci se jí u nás líbí! Snad se nám jí podaří dobře vychovat a stát se babičkou a dědečkem, teda, snad se nám podaří předat její potomky dál, aby i jiným přinesla alespoň kousek radosti, kterou přinesla i nám.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku21. 12. 2008, 15:20, zobrazeno 3038x, dnes 1x
0.0 0Hodnocení