O Velikonocích (2018) se Janka s Libuškou učí lovit kešky. Sice Janka tvrdí, že to bude jen zpestření výletů - no nevím, jak toto dopadne...
Janka se nebojí pro keš vyšplhat na strom...
Nakonec se opravdu stane to, co se stát může. Nechodíme na výlety, abychom něco viděli a k tomu si třeba cestou odlovili nějakou kešku. Naopak se plánují výlety podle toho, kde jsou kešky. Ne - kecám :)
Ale když se naplánuje výlet - hned se hledají kešky cestou. A proč také ne - je to bezva zpestření a dostaneme se i na místa, kde bychom určitě nezašli.
O víkendech s námi běhají i kamarádi - jsou z nich poučení mudlové. Chvála bohu zatím neremcají a hledají s námi. Jak dlouho je to bude bavit?
Čím víc kešek nacházíme, tím více se chytám a začíná mne to bavit. Už jen pro to, abych mohl najít něco tak nápaditého, co vidíte v Jančiných rukách. Najít plastovou tubu nebo krabičku je sice fajn a splní to účel. Najít ale takovéto unikáty, to je teprve radost!
Vážím si ownerů - tedy majitelů a tvůrců kešek, kteří mají nádherný nápad a k tomu šikovné ruce. A navíc to dotáhnou k dokonalosti. V kadibudce výše jsme našli ručně vyrobený krasohled a v druhé půlce samotnou keš uzavřenou v krásném hlavolamu. No není radost tohleto najít?
A tak díky Jance se nám doma zvětšuje sbírka GWC, protahujeme keškama trackovatelné travelbudy a jeden dokonce vezeme až na Krétu. Že nevíte o čem mluvím? No pak asi nejste kačeři :)))
Snad se na mne nebudou ostatní stejně postižení zlobit, když si do tohoto článku občas vložím keš, která mne zaujme svou neotřelostí. Bez udání místa a označení. Jen pro radost a možná i pro inspiraci. Třeba si v budoucnu uděláme nějakou tu vlastní keš :)
Krtek s myškou v maxi keši
Stačí pootočit lopatkami a keš se otevře...
Komentáře (0)