Kissamos, Fallasarna, Polirrinia

Ráno se budíme po 6. hodině našeho času - tak jak máme nastavené vnitřní hodiny. Tady je ale o hodinu méně a snídaně je až za hodinu. V klidu si vybalíme kufry a chvíli před půl devátou jdeme k hlavní budově. Snídaně se podává na terase před hotelem. Slunečný den, stolečky, slunečníky a výhled na moře, které šplouchá jen pár metrů od nás. Pohoda! Taková ta klasika: čaj, káva, džus a na talířek 3 plátky bílé veky, máslo, sýr, salám, vařené vajíčko v kalíšku, nakládané černé olivy na baru. Nic nám nechybí.

snidanovy-vyhled.jpg

Pohled na moře před snídaní. Máme štěstí, toto zažijeme každé ráno...

mame-auticko.jpg

Máme klíčky!!!!!

V 9 hodin přijíždí z půjčovny náš domluvený 5 dveřový Opel Corsa 1.3 diesel. Chlapci přeberou klíče, podepíší papíry a nic nebrání našemu cestování po Krétě. Dnes ale musíme být ve 13 hodin u hotelu na schůzce s delegátem, který nám předá pobytové info a nabídne fakultativní zájezdy. Proto po snídani vyrážíme pěšky podél pláže pro první keš, která je 2 km odsud u malého skalního kostelíčku Agios Ioannis Prodromu.

jeskyne-svateho-jana-s-kostelem.jpg

Cestička kolem pláže není dlouhá, chvíli po ní kličkujeme a poslední kilometr musíme jít po silnici. Nic skvělého, ale pěkné výhledy na naši zátoku a kostelík ve skále jsou příjemnou odměnou. Přesto že je jeskyně sv. Jana s kostelem u poměrně rušné silnice, je to energericky silné místo dýchající klidem. Sedí se nám tu tak příjemně, že se nikomu nechce nazpět, ale musíme. Delegát čeká. Tak ještě tunelem pod cestou nakoukneme na malou pláž k moři a šupajdíme zpět. Rovnou po silnici to jde poměrně rychle a tak jsme u hotelu včas na delegátovu přednášku.

No a pak už nám nic po rychlém občerstvení nebrání v tom, vyrazit vozítkem směr Phalasarna (Falasarna), která je od Kissamosu jen asi 8 km. Zaparkujeme nad pláží a vyrazíme pěšky na obhlídku historických vykopávek. No jasně, že je tam keška, ale to je tak asi vše.

K vykopávkám se nedostaneme, protože už je zavřeno. Na ceduli sice píší, že jsou tam od úterý do soboty?? a čas 15.00 hod. No je těsně po třetí a nikde nikdo, aby nás pustil přes drátěný plot k vykopávkám a novějšímu kostelíku, od kterého vede stezka na vrchol kopce k další keši. Založil ji Rakušan pro svou manželku k 32. výročí svatby a protože máme letos stejné výročí, chtěli jsme se zapsat. Máme smůlu - možná jindy.
Dalo by se to obejít velkou oklikou, ale je moc horko na šplhání do takového kopce neprochozeným terénem, zvláště tady, kde kouká trní a roští na každém kroku - na první den dost riziko. Tak oželíme kešku i určitě krásný výhled, projdeme se ještě kousek dál ve snaze najít nějakou zapadlou pláž... Ale kdepak, do vody padají pouze skaliska a sopečné balvany. Tudy se k vodě nedostaneme...

falassarna-2.jpg

Vracíme se tedy kolem obrovských skleníků s rajčaty a mezi starými olivovníky zpět k pláži Ti stateční jdou do vody. Voda ještě není prohřátá a tak jsou dolní vrstvy dost studené. Ti méně odvážní se schovávají před ostrým sluníčkem ve stínu starého stromu. Krátké osvěžení a poležení a zase pryč.

Marcelka našla ještě jeden krátký výlet do staré vesničky Polirrinia 15 km odsud. Z městečka dýchá historie, ale je normálně obydlené. U místního zavřeného infocentra najdeme na tabuli dva poznávací okruhy. Prý s ohledem na čas půjdeme ten kratší... Nakonec se propleteme vesničkou a vyjdeme ke kostelíku odkud je cesta kolem taverny k autu. Ale aplikace Geocaching hlásí další keš na blízkém kopečku a zápisky u keše zase hlásí nejkrásnější vyhlídku na západní Krétu. A tak jdeme.

Nahoru vede pěkná „polňačka", která se po chvíli mění na vyšlapaný chodníček, a ten se obtáčí kolem kopce. Míjíme malý kostelík vonící kadidlem a historickou cisternu na vodu, která pravděpodobně zásobovala akvadukt ve vesničce. Stoupáme mezi kvetoucími česneky k vrcholu.

lumirovo-vyvrcholeni.jpg

Výhled je opravdu nádherný. V dálce jsou Bílé hory, pod námi hluboká údolí plná olivovníků i kostelík v byzantském stylu bílé barvy s modrými kopulemi jako na Santorini. Samozřejmě nechybí moře a mnoho zálivů. Všechno v pozdním jaru kvete, hotová romantika. Moc se nám na kopeček nechtělo a nebýt keše, tak se připravíme o krásné místo. Tak je tomu mnohdy. Zakladatelé keší se chtějí pochlubit tím, co mají doma krásného, nebo co se jim opravdu líbí. Sluníčko už zapadá, tak honem dolů k autu, ať nezatmíme v cizím terénu. Taverna při cestě je zavřená, ještě není plná turistická sezona a čekat tu na pár nadšenců se jistě nevyplatí.

„Domů" přijíždíme až po 21. hodině. No teď se ještě chystat do taverny na jídlo se nikomu nechce. A tak na balkoně likvidujeme vlastní zásoby a víno, které jsme naštěstí koupili dopoledne a nechali ho v lednici. To byl nápad! Ale zítra určitě nějaké místní papu ochutnáme.

Zpět na titulní stránku Kréta 2018


Kissamos, Falasarna, Polirrinia

Vytisknout stránku Vytisknout stránku3. 8. 2018, 19:02, zobrazeno 338x, dnes 1x
0.0 0Hodnocení