Jako každé jaro se i letos vydáváme zkontrolovat sněženky k rybníkům v Polance. Tentokrát s sebou bereme Kačku s Maruškou. Ať jen nesedí v Ostravě a jdou se trochu protáhnout do přírody. Počasí je všelijaké a honí se temné mraky. No snad nezmokneme.
Na prvním rybníčku jsme potkali labuťky. Z batůžku jsme vytáhli rohlíky a udělali jim hostinu...
Radost z hostiny neměly jen labutě...
Ptačí chřipka snad nehrozí, i když naší labuťce trochu kapalo ze zobáčku!
Po pár metrech od krmení labutí nás překvapila změna, která zde nastala od naší poslední návštěvy. Řeka svým meandrem posledních pár let ohrožovala hráz rybníka Velký Budní. Místo se zpevňovalo návozy hlíny. Letos ale došlo k něčemu jinému. Řeka prolomila svůj vlastní břeh a zkrátila si cestu. Místo kde k tomu došlo jsem vyznačil červeně. Snad už tím pádem nedojde k ohrožení hráze.
My pokračujeme dále na louky plné sněženek...
Potkáváme i spostu Péťaklíčů, sasanek, také nějaké plicníky, orseje, podběly...
Nakonec docházíme až do lužního lesa. Vody je relativně málo, sněženkové bílé období střídá sasankové, za pár týdnů přijde třetí bílá vlna - to pokvete česnek medvědí...
No a pak spustí déšť... Rychle se obracíme a spěcháme k autu.
Komentáře (0)