Rila - Musala

Den osmý - pátek 8. 7. 2011

Ráno vstáváme dříve - čeká nás dlouhá cesta okolo celého masivu Rily. Proto je snídaně na půl osmé, odjezd pak o půl deváté. Autobus dojede s malým zpožděním a vyrážíme. Cesta je dlouhá, jedeme stejnou trasou jako minule při návštěvě Rily - skrz Blagoevgrad, Boboševo, Dupnicu až do Samokova, kde odbočujeme a do městečka Borovec dorážíme po půl jedenácté. Nasedáme na lanovku, která nás vyveze převýšení 1000 m.(cena 10 leva) Odtud pokračujeme po vrstevnici k chatě Musala, kde teprve začíná výstup.

 bulharsko0527.jpg

Tento nápis na stěně lanovky krásně vystihuje naše pocity...

bulharsko0529.jpg

Převýšení překonané touto lanovkou je úžasné. Šlapat to pěšky by bylo na mašli...

bulharsko0531.jpg

bulharsko0533.jpg

Výhled na Musalu z originální zahrádky...

bulharsko0535.jpg

Vrstevnicí od horní stanice lanovky...

bulharsko0537.jpg

bulharsko0541.jpg

Toto jsou sjezdovky nad městečkem Borovec...

bulharsko0543.jpg

Nad Musalou se stahují těžké mraky...

bulharsko0545.jpg

To jen abychom věděli, kde jsme...

bulharsko0547.jpg

Malé vysychající jezírko před chatou Musala. Samotný vrchol Musaly je ten vpravo vzadu... Výška 2 925 m n. m. zajišťuje této hoře unikát jako nejvyššímu vrcholu balkánu. Jen o kousek nižší - 2 917 m n.m. je řecký Olymp. Rozdíl je opravdu minimální - osm metrů je nic. Třetí nejvyšší - Vichren je ještě o tři metry nižší. Vzácně vyrovnaná trojka...

bulharsko0549.jpg

Chata Musala je malá dřevěná budka, vedle které se tyčí monstrózní nový hotel, těsně před dokončením. Doplňují ho tři rozbořené a totálně devastované chaty. Obraz zkázy a zmaru. Na to, že to je počátek cesty na Musalu - nejvyšší horu Balkánu, to tu vypadá dost tristně.

bulharsko0551.jpg

Dáme si lehkou svačinku, a jdeme k hornímu jezeru. Cestou potkáváme velké stádo koní - včetně spousty hříbat. Lumča medituje, proč se tady volně pasou - kdo se o ně stará. Jestli to nejsou koně, kteří už nebyli potřeba a byli vypuštěni a ponecháni svému osudu. Kdo ví...

 bulharsko0553.jpg

bulharsko0555.jpg

Chata Musala je ta hnědá uprostřed...

bulharsko0557.jpg

Pod Tomem prdla skála. Nebo to bylo naopak???

bulharsko0559.jpg

bulharsko0561.jpg

bulharsko0565.jpg

Vypadá to, že ještě nedávno tady musel být sníh - na šafrány je už přeci jenom trochu pozdě...

bulharsko0567.jpg

 Marcelka je oslabená po prodělané viróze a proto volíme pouze cestu k jezeru Alekovo. Už první stoupání nám dává zabrat - tím jak nám to jde pomalu, je nám jasné, že výstup na Musalu můžeme rovnou zapomenout. Navíc se nejvyšší vrchol Balkánu začíná schovávat za mraky. Naši spolucestující - jak jim říkáme „běhavky" už jsou dávno vepředu a s nimi i naše Kačka.

 bulharsko0569.jpg

Vrchol Musaly - na chvíli se roztrhly mraky a my vidíme mravenečky snažící se zdolat vrchol.

bulharsko0571.jpg

Po skoro hodině vystoupáme převýšení zhruba 300 m k jezeru Alekovo, nejhlubšímu z Musalských jezer. Tam se potkáváme s dalšími spolucestujícími a zajímavě si pokecáme. Využiji volna a zvěčňuji nádherné okolí. Vidíme na hřebeni Musaly řadu mravenečků, plazících se k vrcholu. Někde tam je i naše Kačka. Je dobrá, vyleze každý kopec!

bulharsko0575.jpg

Kačka na vrcholu. Tu vlajku otočila omylem, byla tlačenice a každý se chtěl fotit...

Jméno Musala vzniklo zkomolením arabského Mus Allah - Alahova hora. Starobulharsky se tento vrchol nazýval Tangra. A aby toho nebylo málo, jméno se měnilo i dle politického zřízení- stejne jako Slovenský Gerlach dostala Musala v letech 1949 - 1962 jméno Stalinova hora...

bulharsko0577.jpg

Cestu nazpět volíme opačným směrem - míjíme tak nutnost vracet se skrz suťové pole, které je vždy podstatně horší scházet dolů, než nahoru.

Po chvíli sestoupíme k chatě a pokračujeme nazpět k lanovce. Jak je na Musale zataženo, na lanovku svítí slunce. Po příchodu k lanovce rovnou nasedáme na malé kabinky, směrem dolů. Lanovka je natolik dlouhá, že má uprostřed mezistanici. Kabinky vypadají jako rozlouskávací ořechy. Vejdeme se do nich čtyři, při dobré vůli šest lidí. Dveře tvoří obvod kabiny a při otevření se nádherně rozloupnou :o))

bulharsko0579.jpg

bulharsko0581.jpg

Dole se zastavujeme vybrat peníze z bankomatu a jdeme si sednout na jedno pivo. Zláká nás malá restaurace s prázdnou zahrádkou. Majitelé - starší manželé - nás vřele vítají a hned se vyptávají, odkud jsme. Když zjistí, že z Čech, zapředeme družný hovor. Pán byl horský průvodce - na staré roky si s manželkou koupili malou restauraci. Vysvětluje nám rozdíl, mezi Banskem a Borovcem. Zde je nejen lepší počasí, ale i více lidí. Bansko je moc nové a rozlehlé. Potvrzuje naši domněnku, že spousta hotelů je pouze zástěrka na praní špinavých peněz. Místní mafie to ale tentokrát přepískla....

Po chvíli doráží Ivka s Vaškem, a asi za 10 minut Káča s Danem. Jsme všichni a tak jdeme do autobusu. Cesta domů je dlouhá a únavná. Autobus má klimatizaci, která v teple panujícím venku totálně nestačí. Z výdechů fouká pouze vlažný vzduch. Totálně uvaření dojíždíme kolem půl osmé na hotel.

 

Další dny naší cesty po balkánských horách:

Pirin - Bezbog, Popovo jezero

Rilský monastir

Vytisknout stránku Vytisknout stránku5. 9. 2011, 11:00, zobrazeno 3786x, dnes 1x
0.0 0Hodnocení