Slavíč a Kozubová z Lomné

Rok 2013 byl svým počasím atypický a vše se to přesouvá i do roku 2014. V sobotu 18. ledna bychom všude čekali sníh, hlavně pak na horách. Ovšem vše je jinak. Beskydy jsou bez sněhu, snad jen proužky bílých zasněžovaných sjezdovek připomínají leden. A tak jdeme na delší výšlap.

Musím uznat, že pokud by byl sníh, tak bych si na takovou cestu netroufnul. Ale není, tak jdeme!

Janka se domlouvá s Lucinkou, kterou nakládáme kolem deváté ráno v Havířově a už bez nemocného Ferdy s rymečkou pokračujeme do Lomné. Celé okolí je utopené v husté mlze. Málem nevíme kam jet. I vrány pro jistotu chodí pěšky... Až v Hnojníku se začne rozjasňovat a za chvíli vidíme kolem sluníčko a modrou oblohu. "Hurááááá..." ozývá se řev naší posádky v malé kabině auta. Počasí nám přeje. Až k Jablunkovu je kolem nádherně. Před námi ale zase visí stěna mraků opírající se o kopce. No uvidíme, jak bude.

beze-jmena.jpg

Parkujeme v Dolní Lomné u cukrárny. Autobus nám jede až za 25 minut a tak máme čas si dát teplý čaj a kousek dobré buchty. Je tak dobrá, že ji celou rosypu po stole a po zemi. Dobrý začátek! Kousek od cukrárny vidíme zjev na leden nevídaný - kvetou keře! V tomto případě je to kalina.

_dsc0001.jpg

V 10:20 nasedáme na autobusek, který nás zaveze až na Horní Lomnou k hotelu Salajka. Odtud začneme po žluté značce zprudka stoupat na Lačnov a pak na chatu Slavíč. Převýšení je asi 350 m, ale po tom, co jsem se 3 týdny povaloval s vyhozenými zády to je první větší pohyb, který mi dává zabrat. Ještě že není sníh, to bych asi vypustil duši.

vyskovy-profil.jpg

Pro zajímavost přikládám výškový profil, aby jsem se měl na co vymluvit. No prostě fyzička v pytli!

_dsc0009.jpg

Na Slavíči si dáváme fazolovou polévku a malé pivo. Vždyť je také poledne! No musíme máknout, za chvíli se stmívá!
A tak šlápnem do pedálů a střídáme barvy jak na semaforu. Už jsme šli po žluté, teď po červené, pak znovu na žlutou, zelenou, modrou.... jo, ta na semaforu není - vlastně je - na drážním! Posun zakázán!

_dsc0011.jpg

Počasí kolem se neustále mění. Chvíli je mlha a fouká studený vítr, pak se mlha rozplyne a vykoukne sluníčko. Nám to ale náladu nekazí.

_dsc0014.jpg

Na chvíli si sedáme na lavičku nad Kamenitým a kocháme se výhledem do okolí a kouzlením slunečních paprsků. Kolemjdoucí pánové nám s výčitkou v hlase sdělují, že přijeli z dálky, aby tady viděli sníh... Tak jim Janka dává něco sladkého na zub, aby jim to nebylo líto.

Kousek za Kamenitým naši "svižnou" chůzi zastaví prudké - jak s Jankou konstatujeme "výživné" stoupání. Mladice Lucinka konstatuje, že jít rychleji je lepší a zmizí nám z dohledu. No na třikrát to dáme i my. Přece se nenecháme takovou omladinou honit! No ne?

_dsc0016.jpg

Poslední foto naší cesty. Za děvčaty se schovává v mlze rozhledna na Kozubové. Kolem chaty pak sestupujeme dolů. Ve chvíli, kdy litujeme majitele prázného vleku na sjezdovce bez sněhu, míjíme odbočku značky a v družném hovoru pokračujeme po cestě. Po pár kilometrech Jana začne sýčkovat a i my musíme po chvíli uznat, že jdeme blbě. No blbě je asi špatné slovo - sestupujeme po pohodlné cestě dolů, ovšem mimo značky. A tak si cestu prodlužujeme asi o 3 kilometry a nakomec musíme kus po hlavní cestě spojující Horní a Dolní Lomnou. Nám to ale náladu nekazí. Vždyť to byl krásný výlet! V nohách máme 18 km, propotili jsme trička, a pěkně vyvětrali plíce.

Jen s tou fyzičkou musím něco udělat.
Tady je odkaz na naši prodlouženou trasu: http://mapy.cz/s/96Sq

Vytisknout stránku Vytisknout stránku19. 1. 2014, 11:28, zobrazeno 3717x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení