Letošní rok je pro nás zvláštní. Když započtu prodloužený víkend způsobený červencovými svátky, máme tento rok už třetí dovolenou! A to je po pěti letech poprvé, co si užíváme více než jednoho týdne volna za rok. Už jsme to opravdu potřebovali.


Vyrážíme v pátek 22. července dopoledne a míříme do Třeboně, kde náš čekají naši dva spoludovolenkáři – Jitka a Slávek. S nimi jsme Šumavu navštívili už několikrát. Tentokrát náš čeká část, kterou jsme sice navštívili, ale neznáme ji podrobněji – Železnou Rudu a okolí.

Do Třeboně dorážíme odpoledne a hned míříme na náměstí okouknout cvrkot. Jako každé prázdniny je tu spousta lidí – přejít přes cestu je dobrodružství. Samé auto, spousta kol, spousta lidí...

trebonske-namesti-ii.jpg

vystava-pana-borna.jpg

Máme namířeno na náměstí do domu Štěpánka Netolického, kde je výstava Adolfa Borna. Procházíme nádherným interiérem starého domu a obdivujeme fantazii pana Borna. Vytvářel nádherné a neuchopitelné světy plné fantazie a překvapení. Byl úžasný.
Zastavíme se pozdravit kamarádku Míšu a pak popřát strejdovi k narozeninám. Jelikož je noc ještě mladá, vyrážíme směr lázně Aurora a vyšlapeme schody nahoru na vyhlídku. Vidíme až kostel v Dobré Vodě, Slepičí Hory, kus dál tušíme za stromy Temelín.

V sobotu ráno ještě zajdeme na náměstí v Třeboni na kafe, nakoupíme dobroty a po obědě – byly knedlíky z odpalovaného těsta se žahourem a tvarohem vyrážíme směr Železná Ruda.
P.S.
Kdyby někdo nevěděl, co je to žahour, tak to je omáčka z vařených borůvek. Delikatesa...


Zhruba po dvou hodinách dojíždíme na ubytování k hotelu Grádl, kousíček nad Železnou Rudou. Ubytujeme se a hned vyrážíme na procházku. Je po dešti, z lesů se zvedá mlha - Janka okamžitě mizí v lese a hledá houby, a hádejte co? Našla je! Tak tato chvíle předznamenává naše další dny dovolené. K Jance se totiž okamžitě přidává Slávek a náš postup jakýmkoli směrem se notně prodlužuje...

prvni-ulovek.jpg

Sejdeme po zelené značce od hotelu přímo do centra Železné Rudy. Ruda je malé městečko, v centru je krásný - hodně nezvyklý - kostel Panny Marie Pomocné z hvězdy. Chrám stojí na půdorysu šesticípé hvězdy a byl vybudován ve stylu bavorského baroka.
My dojdeme do informačního centra, kde se snažíme dohledat nějaké možnosti výletů, ale Ičko nic moc – musíme si vystačit s internetem. Vždyť strejda Gůgl ví všechno...
Sedáme si na zahrádku na jedno pivo a pak se vracíme nazpět k hotelu, kde na nás čeká večeře. Cestou samozřejmě mizí Janka se Slávou v lese. Nacházejí další houby a vyzvedávají i macka, kterého jsme cestou dolů zakryli lopuchovým listím, aby nám ho nikdo neukradl.

Pak přichází problém k řešení – co s nimi??
Domlouvám s paní domácí, že nám její maminka v kuchyni udělá smaženici. Zbytek hub navlékáme na nitě a věšíme na šňůry na sušení prádla, které si natahujeme po pokoji. Takové houbové korálky.


Další dny a výlety naší dovolené poznamenané houbovou vášní:

Ze Špičáckého sedla k Černému a Čertovu jezeru

Ze Špičáckého sedla na Pancíř

Skvostné výstavy na hradě Rabí

Na Špičák a za houbami

Německý Velký Javor a Velké Javorské jezero


Pátek 29. 7. 2016

Dnešní den je opravdu už odpočinkový – venku od rána poprchává a tak se jedeme podívat do Rudy do Muzea sklářské rodiny Ábelů. Pak si zajdeme na oběd a vracíme se na hotel. Zůstávám na pokoji a píšu si tyto zápisky, zatím co zbytek výpravy se jde podívat, zda v lese najdou nějaké borůvky. Za chvíli mi zvoní telefon – pojď za námi a vezmi PET láhev od vody, už ty borůvky nemáme kde dávat. A tak běžím za sběrači a nestačím se divit – zatím, co jsme psal, nasbírali pětilitrový kyblík, dvoulitrovou PET lahev a druhou 1,5 litrovou. Takže naplníme ještě další petku.

boruvkove-kralovstvi.jpg

Borůvky jsou obrovské, ke keříkům se ani nemusíme ohýbat. Sbírání jde úplně samo. Ještě že už borůvky nemáme kde dávat, jinak bychom tam asi zatměli.

Po večeři si ještě dáme ještě rozlučkovou partičku karet a je tu poslední noc.


Nakonec ještě musím pochválit ubytování v hotelu Grádl.
Už jeho umístění je trochu unikátní. Stojí nad Železnou Rudou v kopci uprostřed lesů a ještě na skalním výběžku. Okolo jen lesy a klid.
Do Železné rudy na náměstí to je lesní cestičkou asi 1,5 km. Musíte jen zdolat prudký sestup hned u hotelu. Nazpět naopak :)

hotel-gradl.jpg

Hotel sice nemá 5 hvězdiček a mastňáky jen stěží uspokojí, ale - vše je tady čisté a funkční, majitelé jsou příjemní a vstřícní. Jen to, že nám půjčili svou záclonu na sušení hub. No já bych svou záclonu nikomu nepůjčil!
Jídlo je zde chutné a číšník dělá čest svému řemeslu - je usměvavý, pohotový a jeho slova: "Já na houby nechodím, do lesa se nesmí autem" nám dělají radost. Aspoň nám je nevyzbírá...

Ještě výpis vybavení hotelu:
- prolízačky
- klouzačky
- pískoviště
- kryté místo pro grilování
- krytý bazén
- tenisový kurtr
- nádherná terasa......

Prostě vymazlený pohodový hotel, můžu jen doporučit.


Třeboň a Železná Ruda

Vytisknout stránku Vytisknout stránku3. 8. 2016, 20:23, zobrazeno 4916x, dnes 2x
0.0 0Hodnocení