Švýcarsko 2008 - den čtvrtý

Pondělí, 21. 7. 2008

Počasí je oblačné, ale neprší. Po pravidelné ranní desinfekci a snídani se vydáváme na nádraží, odkud speciálním vagónem Jungfraubahnen jedeme do stanice Wilderswil ( je to směrem na Interlaken), a pak přestupujeme na ozubnicovou úzkorozchodku do vagónků ze začátku minulého století. Jsou krásně zrenovované, ale byla zachována původní struktura - nastupování je bokem do jednotlivých proti sobě situovaných sedaček, takže na bocích vagónu je šestero dveří, ale vagon samostatně není dělený na oddíly.

jungfrau181.jpg

Stejný Vagón, ve kterém sedíme odstavený v místním depu.

jungfrau177.jpg

Pohled do vnitřku vagónu. Ač jsme nastupovali každý do jiných dveří, sedíme společně. Pouze nemáme možnist se s kolegy v druhém "kupé" za jízdy vyměnit :o)

jungfrau179.jpg

Stará elektrická mašinka odstavená na vedlejší koleji

Vedle nás stojí krásná parní mašinka s přivěšeným otevřeným vagónkem, plným Japonců. Mají na obličejích roušky a při průjezdu kolem nich na nás zuřivě mávají. Na první pohled Vás zaujme náklon mašinky. Později pochopíme proč tomu tak je. My se vydáváme do prudkého stoupání na Schynige Platte do výšky 2068 m n.m. Stoupání je tak prudké, že tomu musely být uzpůsobeny i sedačky. Ty po směru jízdy jsou standardní, ty protisměru mají sedák hluboce vykrojený, aby cestující nesjel dolů. Už jen postavit se za jízdy je zážitek, stojíte rovně a přitom totálně šikmo....

jungfrau175.jpg

jungfrau185.jpg

jungfrau189.jpg

 Chvíli za námi vyráží i parní mašinka s Japonci. V místech křížení nás s charakteristickým supěním páry dojíždí a pak se nám zase ztrácí v zatáčkách. Pak projíždíme tunelem a meditujeme o tom, že nám je líto Japonců v otevřeném vagónu a s parním pohonem... Lumír prohlásí: „Do tunelu vjedou Japonci,ven vyjedou černoši...“

jungfrau193.jpg

Cestou se nám otevírají nádherné výhledy na Interlaken s jezery Tunersee v pravo a  Brienzerzee vlevo, vidíme i Mystery park Ericha von Dënikena. Asi v polovině cesty se nám otevřou výhledy na masiv Jungfrau a celé okolí. Ozve se hromadný výkřik: “Jééé“. Průvodce Jirka říká: „Kvůli tomu se tady jezdí!“

jungfrau195.jpg

Během cesty míjíme několik protijedoucích souprav. K míjení slouží krátké nádražíčka, kde z prvního vozu vyskočí zaměstnanec dráhy a kmitá ručně přehazovat výhybky. Mašinka vláček nahoru tlačí a dolů brzdí :o)

jungfrau201.jpg

Konečná kolejí a zároveň vstup do Alpské zahrady.

 Po cca 45 minutách jízdy zastavujeme v poslední stanici Bergstation Schynige Plate ve výšce 2 068 m n.m. Elektrická mašinka nás vytlačila převýšení asi 1500 m. Výhledy jsou odsud úchvatné. Jen sluníčko je už moc vysoko a brání kvalitnímu focení.

jungfrau265.jpg

Ferda a masiv Jungfrau.

jungfrau199.jpg

Lumča tamtéž :o)

jungfrau205.jpg

Panu učiteli se zastesklo po dětech, které pravidelně bere na výlety a proto si ihned nějaké našel. Úžasné bylo to, že ty speciální švýcarské děti měly obličeje z obou stran (i zezadu!). 

Na nádražíčku se dělíme na dvě skupiny. Ta větší jde na šestihodinovou tůru, která je po hřebenech zavede až na horní stanici lanovky - First. Jelikož je tato cesta časově náročná a není čas na zastávky, vydávají se fotografové na samostatnou akci. Prvně navštívíme Alpengarten. Je to jedna obrovská skalka plná kytiček , které vidíte růst divoce v této oblasti. Je tady více než 520 druhů květin, o které se stará zdejší univerzita.

jungfrau219.jpg

jungfrau227.jpg

jungfrau221.jpg

Krásná modrá kytička se jmenuje zvonečník hlavatý. Nemohl jsem sito zapamatovat a tak jsem si vymyslel mnemotechnickou pomůcku (viz cedulka dole). Teď už na to nadosmrti nezapomenu!

jungfrau229.jpg

Švýcarský včelí medvídek.

jungfrau231.jpg

jungfrau248.jpg

Odkvetlý netřesk.

jungfrau258.jpg

jungfrau233.jpg

Po prohlídce pokračujeme na vyhlídku, kde mají být výhledy na Interlaken a přilehlé jezera. Jenže míjíme odbočku a dostáváme se k hotelu Berghotel. Tam se rozhodujeme, že cestu na vyhlídku vzdáme, protože by jsme nestihli vláček dolů.

jungfrau277.jpg

 Klouzaje se po dlouhé dětské skluzavce  sklidíme potlesk Japonských turistů. Jsou úžasní, neustále vysmátí a pohodoví. Je jich kolem tolik, že máme pocit, že v Japonsku už nikdo nezůstal.

jungfrau279.jpg

Pod skluzavkou stojí drevěná mašinka, které Ivan neodolá a chvíli si jí zařídí.

jungfrau261.jpg

Tato vysoká kytka Jance připoměla naší Kýchavici a tak jsme ji pojmenovali podle sebe - Pšíkavice... Jdo ovšem o nějaký druh hořce.

jungfrau275.jpg

Krátký výhled na jezero Brienzerzee s vláčkem, který za chvíli zmizí v tunelu.

jungfrau246.jpg

Nad nádražíčkem se nám znovu objevují nádherné výhledy na Jungfrau a jejího poddaného Silberhorn. Omylem si nechávám zvýšenou citlivost a na fotkách je to hodně vidět... :o(

jungfrau244.jpg

Na nádraží máme chvíli času a tak si prohlížíme nádhernou parní mašinku. Meditujeme, proč je tak zešikma. Nakonec si to pro sebe rozlouskneme (snad správně). Když je lokomotivka ve výkonu - tlačí vlak do prudkého kopce, potřebuje, aby byly nádrže s vodou a celý parní stroj vodorovně.

jungfrau245.jpg

Datum výroby parního stroje je fascinující. Tak stará dáma a neustále v činné službě!!! Poklona starým konstruktérům a mladým nadšencům!

jungfrau243.jpg

 jungfrau291.jpg

Sjíždíme dolů nádhernou krajinou, visím z okna a nemůžu se vynadívat...

jungfrau297.jpg

jungfrau293.jpg

jungfrau299.jpg

I krávy tady mají svou vlajku...

jungfrau305.jpg

Další míjení... Na těsno!

Vláčkem sjíždíme nazpět do Wilderswil, kde nám ale před nosem ujíždí přípoj směrem na Lauterbrunen. Škoda, že jsme si nezjistili, že tento vlak nemá přípoj - měli bychom více času na prohlídku Schynige Plate a stihli bychom i vyhlídku. Jelikož máme hodinu čas, jdeme na průzkum městečka, kde nacházíme nádherně zrekonstruovaný kostel, ke kterému nás vede starý dřevěný krytý most. Společně pozorujeme zařízení, které umožní celý most zvednout asi o metr dvacet výše, v případě velké vody. Krásně vymyšlené. Vrcholem je pak starý dům ve zdejším stylu, který má pod krovem vypálené číslo 1509. Nechce se nám věřit, že to je datum stavby.... Dřevěná chalupa.....

jungfrau307.jpg

Vláčkem popojedeme jednu stanici směrem k Lauterbrunnenu - do Zweilütschinen. Jméno toto místo dostalo podle toho, že se zde spojují dvě ledovcové řeky - Schwarze Lütschine a Weisse Lütschine. Tam přesedáme do druhého vlaku, který nás zaveze do Gründelwaldu (1 034m). Ten projdeme a nasedneme na kabinkovou lanovku pro 4 osoby a přes dvě mezizastávky bez přestupu vyjedeme do stanice First (2 168m). Lanovka překonává převýšení 1 134m. Nahoře jsme ale už v mracích. Fotografové samozřejmě stávkují - včetně mne, že už nemá cenu v mracích pochodovat vstříc naší skupině, což rozlítí Janu a tak se tam vydává alespoň sama. Přidá se k ní i druhá Jana a protivní fotografové osiří v mlze....

jungfrau315.jpg

Pomalu se vydáváme za nimi, ale během deseti minut potkáváme v protisměru průvodce Jirku a postupně další z naší výpravy. Jsou spokojení, ale uznávají, že to byla dlouhá trasa a na focení by opravdu nebyl čas. Stáli asi dvakrát na rychlou svačinu a pak jen šli a šli....

jungfrau317.jpg

Venca předvádí svého bráchu :o))

Asi za hodinu se vrací Jany a společně sjíždíme do Grindelwaldu a pak vláčkem přes Zweilütschinen nazpět do Lauterbrunnenu.  Po dobré večeři se scházíme na verandě, kde smutně koukáme na konec údolí, kde se místo nádherných zasněžených velikánů krčí jen mlha. Snad bude zítra lépe.

Zde naleznete další dny naší cesty po Jungfrauregionu:

Den pátý - First, Grindelwald, Männlichen

Den šestý - Müren, Schilthorn

Den sedmý - Jungfraujoch

Den osmý - Schynige Platte

Vytisknout stránku Vytisknout stránku26. 1. 2011, 08:13, zobrazeno 2510x, dnes 1x
0.0 0Hodnocení