Je sobota 27. 4. 2019 a my o půl osmé ráno nakládáme do vozítka Stáňata a společně jedeme na nádraží, kde nás očekává František. Společně vyrážíme do Tišnova. Koná se tam mineralogická burza prý s nejdelší tradicí v ČR.

Jestli má nejdelší tradici nevím, ale rozsahem je naprosto neuvěřitelná. Připadám si jako Alenka v říši divů. Prvně bez čekání vstupujeme do přízemí místního gymnázia, kde všechny učebny a chodbu obklíčily stoly plné výrobků z kamenů a samotných nerostů. Neodolám a kupuji si černé magnetické kuličky - nejsem sám, učarovaly i Ferdovi. Janka se krotí, ale věřím, že cukaturu má :)

Pak přejdeme do druhé budovy - tady jsme úplně překvapení.

img_20190427_114033.jpg

Kamenů a vystavovatelů je plný vestibul, malý sál, velká sál, balkón a velká místnost v první patře a nakonec i tělocvična. Stůl vedle stolu, kámen vedle kamene a samozřejmě hlava na hlavě. Janka chodí úplně nadšená a musí držet ruce s kapsach, aby si něco nekoupila. Nakonec se zamiluje do dračího kamene - septárie. Dlouho stojí nad dvěmi půlkami "pecky" a nemůže se rozhodnout.
Septárie je pro mne velká neznámá - ještě jsem o ní nikdy neslyšel.

img_20190504_195700.jpgSeptárie jako specifický druh se od jiných konkrecí odlišují vnitřními, radiálně orientovanými prasklinami, rozšiřujícími se do středu konkrece. Tyto radiální linie bývají doplněny sítí příčných prasklin. Nejvýraznější a nejčetnější jsou zpravidla trhliny ve středu septárie. Povrch těchto vnitřních trhlin bývá často pokryt krystalovanými druhotnými minerály.

Někdy dochází k tomu, že trhliny vyústí na povrchu konkrece a roztříští jej na jednotlivé části, takže svým vzhledem připomíná želví krunýř. Proto se tomuto druhu septárií někdy přezdívá želví kameny.

Vznik septárií je dosud předmětem diskuse. Převážně se předpokládá, že vznik dutin a trhlin v těchto konkrecích je výsledkem rovnoměrného zmenšování objemu při vysychání a zhušťování polotekutého minerálního gelu původní "protokonkrece". Za prvotní podnět k samotnému vytváření konkrecí je považován vznik čpavku a aminů během procesu rozkladu různých organismů, jehož důsledkem je zvýšení pH a rozpouštění uhličitanů v okolní půdě. Existují rovněž úvahy, že příčinami zmenšování původního objemu mohou být i procesy krystalizace a krystalických přeměn uvnitř konkrece, případně souběh několika uvedených procesů.

zdroj Wikipedie

Janka odolá a pokračujeme až do tělocvičny, kde narážíme na prodejce z Polska. Starší pán má krabici plnou septárií a Janka si vybírá tři krásné kousky, za poloviční cenu těch předcházejících. Prodejce konstatuje, že "kamienie są chorobą" a dožaduje se překladu. Jo, je to nemoc, ale krásná :)

Každý z nás si kromě zážitku odnášíme z Tišnova i ty své kamínky. Stálo to za to!

img_20190427_142720.jpg

Další cesta nás vede kousek za vesničku Ruprechtov, kde má Janka vyluštěnou celou řadu mysterek. Prvně navštívíme keltské hradiště Černoc. Je to obrovké - tehdy opevněné -  hradiště o rozloze větší než 9 hektarů s jasně viditelnými příkopy a valy. Představuji si, jak tady žili Keltové již v pátém století před n. l. a po nich i Slované. Bylo by zajímavé, vidět život v té době...

img_20190427_144130.jpg

Tyto místa jsou zvláštní i svými kameny, tvořícími skoro "koule", nebo jejich čísti.

img_20190427_144413.jpg

Luma si našel levé ňadro...

img_20190427_154925.jpg

Z hradiště pokračujeme část cesty po asfaltu, část lesem a hledáme nádherné kešky. Tady si dal tvůrce opravdu záležet!

img_20190427_153414.jpg

Jsou nápadité, každá jiná a jedna lepší než druhá. Děkujeme za perfektní zábavu!

img_20190427_161455.jpg

Kamenná lebka

img_20190427_163904.jpg

Nakonec se nám podaří najít všechny skrýše i poslední, bonusovou.

img_20190427_165211.jpg

I houby najdeme. Sice jsou kamenné, ale i tento úlovek potěší.
Děkujeme kamarádi za další nádherný den!

Vytisknout stránku Vytisknout stránku4. 5. 2019, 20:05, zobrazeno 221x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení