Po přečtení minulé knihy jsem se rozhodl, že budu číst na přeskáčku. Tedy ne že bych začal číst více knih najednou a přeskakoval mezi nimi - to nemám rád, ale že si po "odborné" nebo spíše "vzdělávací" literatuře vezmu něco oddechovějšího - třeba detektivku. A protože mi doma už od nového roku leží na poličcce Dick od dědy (jeho vánoční dárek, který přelouskal za dva dny) vrhám se na něho.
Musím přiznat, že začínám číst tuto knihu s předsudky... Při minulé knížce tohoto autota (Motiv koní) jsem trochu bojoval sám se sebou, a tak přemýšlím, jak se do této knihy začtu. Začátek je slibný - hlavním hrdinou je Tom Forsyth, veterán z Afghanistánu. Už to napovídá, že to není žádné ořezávátko a nenechá ze zmastit, jako minulí hrdinové. Začítám se velmi rychle a čtu, čtu a čtu...
Jako obvykle mi trochu dělá problém pamatovat si jména, ovšem tentokrát to zvládám se ctí :o)
Tom Forsythe se po zranění nástražnou bombou v Afghanistánu vrací z nemocnice s nohou amputovanou pod kolenem. Jelikož se v posledních letech stala jeho domovem armáda, nemá se kam vrátit. Ani psychika není v nejlepším pořádku. Jak se vyrovnat se ztrátou nohy a absolutní změnou životního stylu...
Vrací se proto ke své matce - trenérce koní, se kterou nemá zrovna přátelské vztahy. Zde začíná zápletka - její koně na dostizích zvláštně prohrávají a Tom se snaží přijít na to, proč. Prozrazovat Vám děj knihy nebudu. Přečtěte si ji. Každopádně to dopadne dobře, katastrofy se nekonají...
Faktem je, že knihu dočítám ve tři ráno a druhý den chodím jako mátoha... Dick s Felixem zase nezklamali.
foto AP
Komentáře (0)