E-2C Hawkey 1:48

Model jsem si koupil jak dárek k vánocům a hned jsem si ho připravil na stůl - po posledním stavěném kousku, kterým byl Messerschmitt Bf-109 v měřítku 1:32.

Je to model od Kineticu v měřítku 1:48, se spoustou dílů a detailů. Dokoupil jsem si nějaké lepty od Edy a hurá na to!

Musím konstatovat, že tolik tmelení, které mne čekalo při sestavování tohoto kousku jsem nepotkal ani na 30 let starých dvaatřicetinách od Revelu. Tristní bylo napojení motorových gondol a křídel do trupu. Mezery byly tak velké, že jsem tam vkládál i destičky, abych je ucpal... Ale co naplat, pokračujem!

Tak krubý zaklad je sestaven, zatmelen a vybroušen. Pokusil jsem se nabarvit okýnka kabiny, které jsou u letadel kryty z důvodu elektroniky nějakou odrazivou fólií. Až jsem to nějak dopatlal tím, co dům dal, jsem kabinu vlepil, vymaskoval a následně přelakoval. Až na konec - po odmaskování -  mi došlo, že barevné jsou jen boční okna - ne všechny!

Poprvé jsem také použil olověný drátek pro náhradu hydraulických trubek uvnitř skládacích křídel. Tvaruje se až moc dobře a udžet ho rovný není jednoduché. Snažil jsem se o jakou takous věrnost dle podkladů, které se mi podařilo získat.

Lepty od Edy

Po surfu.

Přiznám se, že jsem si tady pěkně naběhl. Přísahal bych, že jsem použil správné ředidlo na Mr. Primer Surfacer 1000. To jako vždycky. Ale ouha! Barva nechtěla stříkat a za chvíli jsem měl pistoli plnou chuchvalců. A tak nastala velká čistka doprovázená spoustou neslušných várazů. Naštěstí se podařilo vše vyčistit a po použití správného ředidla - tedy  Mr. Color Leveling Thinner - i nastříkat.

Pak už přišlo postupné lakování - na surf jsem stříkl červenou a černou a po zamaskování základní barvu Tamiya XF20 medium grey. Černá barva byla od Migu (RLM 70). Byl jsem zvyklý, že jsou tyto barvy naředěny rovnou na stříkání a stačí je jen kápnout do pistole. Tady jsem ale asi přišel k nějakému staršímu (hustšímu) kousku. A byla to první barva, kterou jsem nalil do lautr nové stříkací pistole... Výsledek by tristní - barva prášila a ne a ne se s ní porovnat. První pocit byl, že nová pistole nějak nefunguje. Prd - bylo to rukama a špatně naředěnou barvou! Ale i tak se mi stalo něco, co jsem už dlouho nezažil - celý model jsem důkladně umyl isopropylakoholem, stříkl surfem a pak barvou. Před nástřikem základní barvy XF20 jsem černou potřebovat vykrýt páskou (barva schla týden!) a po jejím sejmutí se mi velké kusy černé slouply. (páska Tamiya nalepená před tím na ruku, aby tolik nelepila). Prostě mi tato barva dělala neustále problémy.

Rozhodl jsem si udělat radost a na jmeniny si koupil dárek - novou stříkací pistoli. Dlouho jsem vybíral a nakonec koupil BlueLine od Harder & Steenbek. Cena byla vyšší, ale nakonec jsem si řekl, že peníze si do hrobu nevezmu a pokud mi to pomůže k lepšímu lakování, stojí to za to. Přiznám, že oproti Fengdě 180 je to o kilometr dál a stříká se s ní výborně. Baví mne štelovatelný doraz a začal jsem ho - oproti staré pistoli - používat poměrně často. Ještě ale musím dostat do ruky správný grif - bez toho si můžu koupit jakoukoli pistoli a bude to stejně marné.

Principiálně tato pistole pochází z modelu Infinity, dají se použít i stejné náhradní díly. Když nad tím přemýšlím, měl jsem si na konec přidat a koupit ji. Proč? Hlavně kvůli věci, která mne neustále rozčilovala u Fengdy a u BlueLine je stejná - když chcete povolit zadní kryt jehly (tu modrou část), povolí se druhý závit z těla pistole. U Infinity je mezi závity větší mezera a v ní otvory, do které se vkládá "sklíčidlo", kterým se závit do těla pistole důkladně utáhne a lépe drží...

Po barvě a laku přišly na řadu decaly. Tady jsem se s nimi opět pěkně pral. Hlavně se mi nedařily usadit horní šedé velké pruhy. Návod byl trochu méně jasný a já jsem ho správně nenačetl. Výsledkem byly pásky posunuty o kousek dopředu a pod držákem disku se mi nesešly. Co už, vím to já, teď už jen vy, a společně to nikomu neřekneme, jo? No a tady je konečný výsledek mého tříměsíčního snažení:

Sledoval jsem tvorbu tohoto modelu jinýmy a zkušenějšími modeláři a přiznávám, že jim nesahám ani po kolena. Vynechal jsem "šmudlink" a jediné, co jsem dodělával bylo zdůraznění spár panel linerem. Pokoušet se o "sůl" a zesvětlování a ztmavování je mimo moje schopnosti a odvahu. Mám prostě málo létaný kousek :)

Co říct na závěr? Byl to asi můj nejsložitější model, který jsem doposud stavěl. Zklamaly mne velké mezery nutné tmelit a nepřesnosti v plánku, ve kterém se občas muselo hledat a domýšlet, kde co patří. Ale v celku jsem se dobře bavil a jsem rád, že můžu tohoto krasavce vystavit v mé trucovně.