Konec a začátek

V práci je to klasický fukot konce roku. Postupně onemocní všichni mlaďoši a my musíme zvládat rozjeté zákazníky ve sníženém stavu. Trháme rekordy prodejů a dokazujeme, co umíme zabalit i když je nás méňe, než je standard. Dáváme to, ale šaháme si hodně blízko ke dnu.

Pak přijdou konečně Vánoce. Každoroční hledání kompromisu, kde a kdy se s kým sejdeme řešíme šalamounsky. Vánoce se přesunují na neděli 23. 12. 2018 a my se všichni scházíme u babičky pod stromečkem.

Když byly děti malé, čekali jsme s rozdáváním dárků až se setmí. Když jsme jedli dříve, alespoň jsme zatáhli závěsy, aby to vypadalo, že je tma a Ježíšek už může přijít. Dnes jsme všichni velkoši, tak se pod stromečkem scházíme hned po obědě. A je nás plno...

Ani si nemáme kam sednout. Chvíli si povídáme a pak vysíláme ty nejmladší (nejhbitější, nejkrásnější), aby rozdaly dárky.

A pak začne klasické rozbalování - od nejmladšího k nejstaršímu. Než to zvládneme a pokocháme se, je už venku opravdu tma. Večer si odvážíme hromadu dárků domů a pokračujeme v jejich prozkoumávání. Děkujeme Ježíšci!
Zbytek vánočního volna uteče jako voda.

S dětmi se ještě sejdeme pod našim stromečkem - už si nedáváme dárky, ale se Sebim koštujeme. Na stůl naneseme všechny rumy a hledáme ten, který je pro nás nejchutnější.
Pro mne vede Sebíkův Danish Navy a jako nejsladší a nejjemnější hodnotíme Kakadu.

Když chybí řetěz...

Mezi svátky si jdeme odlovit kešky kousek od domova. Počasí je klasické vánoční - bez sněhu, vlhko, chladno, bláto. Vybereme všechny resty v okolí a zasekneme se u poslední.

Klíč ke schránce s keší je umístěn na hlavolamu, který se snažíme více než půl hodiny rozlousknout. A nic...
Ruce máme zmrzlé, je nám už celkem zima a ne a ne to rozlousknout. Tak to ne! Vracíme se domů a jdeme hledat řešení. Onkl Gůgl naštěstí zná odpověď. Tak teď už to musíme dát!

A tak 1. ledna - po krásné a klidné oslavě Silvestra bereme naše milé kamarády na novoroční vycházku. Znovu procházíme smutnou zimní a industriální krajinu směrem ke keši. A hádejte co? Za 5 sekund je klíč dole a my otevíráme schránku s keškou. Tak jednoduché, když víte jak na to :) Tak to prostě v životě chodí...

Krásný Nový rok, kamarádi!

Nakonec ještě vyženeme naši nejmenší a nejnovější kačerku na strom, aby si odlovila další novoroční kešku. 

Tak a je tu nový rok. Starý je za námi a už se nevrátí. Můžeme s láskou vzpomínat na to, co nám dal, a neradi na to, co nám vzal (Břetíku, myslím na tebe). Jak jsem někde četl: "Nový roku, nic mi nemusíš dávat, ale hlavně mi nikoho neber..."