Můj kitník

Já jsem skromnější, ale dnešní den mne donutil si v tom udělat pořádek. Dlouhé roky jsem si v kitníku schovával úlovky z půlky osmdesátých let a nemodelařil. Dle slibu manželce jsem nekupoval další modely, dokud ze stávajících polovinu nepostavím.

Skoro po třiceti letech - když už dospělé děti opustily rodičovské hnízdo, jsem se k modelům vrátil. Vlastně hlavně proto, že už bylo místo, kde stavět. Jo a dovolil jsem si ukrást čas pro sebe, když už tady neběhají prcci...

Tady konečně můžu mít své modýlky rozložené tak, jak mi odpadnou od ruky. Mám kolem sebe dostatek místa a hlavně dostatek světla. Mé opotřebované oči by to bez něj už nezvládly.

Na truc těm, kteří radili, že mám staré modely vyhodit a koupit moderní, jsem začal dělat jednu vykopávku za druhou. Učil jsem se nové techniky, postupně dokupoval vybavení a vždy se u stavby dobře bavil a odpočinul si. Prostě relax, jak se patří.

Ze starých kousků mi už nezbyla ani jedna dvaatřícitka a pomalu jsem se vrhnul na menší čtvrtky. Zbyl mi už jen jeden poslední kousek:

A pak ještě jeden kousek z roku 1990. Koupil jsem ho už jako "rozdělaný model". Sice tomu nerozumím, ale předešlý majitel model vystříhal z rámečků a naskládal do sáčků. I tak to pro mne bylo zjevení - Fantom!

Mám z toho zmatku trochu strach, ale když jsem dal prastaré Revely, dám i toto. Zatím ať odpočívá v pokoji - tedy v kitníku.

No a pak už přišly nové modely - tedy koupené v poslední době. Ospreje a Hókiho jsem si postavil okamžitě, jak jsem je dostal do ruky a až potom dodělal staré kousky - A10, F15 a nakonec F14. Vlastně bych zapomněl - jako odbočku jsem se díky mému synovi dostal k tanku - mnou dlouho obdivované Merkavě. Prostě jsem se do ní zakoukal a syn mi ji koupil jako dárek k narozeninám.

Musím mému synovi poděkovat, protože mne zásobuje těmi nejkrásnějšími modely - dobře poslouchá, o čem si spolu povídáme a narozeniny a Vánoce jsou ve znamení modelů. Postupně jsem od něj dostal právě rozestavěného Horneta a další krásné kousky:

A samozřejmě nesmím zapomenout na milovanou manželku, která také rozšiřuje můj kitník se zásobami do budoucna:

No a co bych to byl za modeláře, kdyby mi občas neujela ruka a nekoupil si něco pro sebe:

No a na konec tady je důvod, proč si zde odkládám své resty - vlasně zábavu do budoucna:

To stačí jen sledovat kde se co šustne a pak narazit na 50% slevu na limitku od Eduarda. No přeci to tam nenechám!
Každopádně jsem tímto s nákupy na nějakou dobu skončil - ne že by se mi další modely nelíbily, ale nemám tolik času, abych tolik stavěl a také kitník se tímto kouskem dostal na své maximum. Ne, že by si šikovný modelář nenašel nějaké to místo, ale teď už budu raději stavět, než kupovat. Tak hurá do toho!!!

---

Tak ono to není tak jednoduché, jak jsem si myslel. Přišly vánoce divnoroku 2022 a já dopředu hlásil, že vůbec nic nepotřebuju, jen čas pro sebe. Nakonec to dopadlo fantasticky, neb jsem dostal další várků modelů, na které budu muset udělat místo, protože stavět to budu do důchodu. Jen ten čas jsem nedostal. Ale já se na to modelaření tak těším, že si ho prostě ukradnu a budu stavět.

Takže postupně, co se mi nového objevilo v kitníku:

Od mého bratra, který hlásí, že po stěhování do menšího a nástupu do nové práce nebude mít na modelaření vůbec čas, dostávám jeho model Dany, vybavený čtyřmi sadami leptů + dvě sady leptů jsou již ve výbavě stroje. Trochu škodolibě se usmívá s tím, že je zvědavý, jak to zvládnu. No když otevřu krabici a vidím tu hromadu dílů, mám opravdu strach smísený s radostí a těšením. No bude to mazec!

Pak přišla druhá dávka od syna. Opět vybíral skvosty a modely, které se mi moc líbí. První je pokračování narozeninového dárku - k Magachu dostávám další tank - M1A1 Abrams.

A aby mi nechybělo nějaké to letadlo, dostávám do série k A-6E Intruderu EA-6B Dark Prowler - další z palubních letadel US letectva. Opět nádherný kousek k rozšíření mé sbírky.

Večer jedeme od rodičů domů a tam pod stromečkem čekají ještě další dvě krabice - dárky od mé milované. K nádherným tričkům a mikině z merina dostávám něco úplně mimo mísu. Model, který vybočuje z měřítek (výše jsem psal, že dvaatřicetiny už nemám) i z typů modelů, které stavím. Ale zároveň i model, po kterém jsem pokukoval a snil o tom, že si ho někdy koupím. A je tady! OV-10D Bronco v 1:32!

Takže letošní Vánoce byly opět štědré a já budu muset překopat celý kitník, aby se mi do něj modely vešly. A když to tak vidím, hlásím dopředu: Už nechci další modely, dokud jich půlku nepostavím! No že toto někdy řeknu mne ani v těch nejtěžších snech nenapadlo, ale je to tady. Asi budu muset odejít do předčasného dobře placeného důchodu, abych měl čas stavět.

Díky všem!!!