Návrat ke kořenům?

Pravda, stará čtečka ještě funguje, jen její povrch se nějak "rozložil" - zachránil jsem to obalem...
Nová čtečka snad bude zase sloužit dlouhá léta. Knihy miluju a bez nich si odpočinek nedokážu představit. Už delší dobu ale vím, že se mi na čtečce čte lépe. Vezmu si ji kdekoli s sebou, mám v ni celou knihovnu a hlavně - dokážu si číst i po tmě a třeba i v posteli. To s tištěnou knihou nedokážu. S ní musím sedět pod světlem, mít brýle a klidné místo s pohodlným posezením. Tím pádem mi čtečka umožňuje číst častěji. Klasická kniha mi trvá přečíst podstaně déle.

No a je tady druhé kolo...

Ten den odpoledne mi volá Luki - nejčastěji se slyšíme, když si navzájem radíme s keškami - tentokrát má ale jinou otázku. "Nepojedeš někdy kolem nás? Třeba až pojedeš od mladého?" Pojedu a dnes. A tak se domlouváme, že se k němu cestou domů od babičky zastavím.

Venku čtyři stupně pod nulou a před domem Luki v kraťasech a krátkém triku, v jedné ruce mobil a ve druhé dvě bichle. Tedy knihy. Ale velké!
A tak přišlo trochu zamotané vysvětlení - každopádně se mu sešly dvě knihy, které už má doma. Tak mi je dává a k tomu s věnováním.
To potřebuje vysvětlení - v jedné knize už věnování bylo - Lukimu od jeho milované Žaňulí. Tak aby Janka nepojala odezření, napsala Žaňulí věnováni druhé - tenkrát pro mne:

No a teď to nejdůležitější - knihy. Jestli si myslíte, že to jě nějaká lehká literatura, tak se velice pletete. Touto literaturou dostat po hlavě, tak se středně těžkému otřesu mozku nevyhnete. A co teprve, když se vám podaří usnout při čtení v posteli. To bude rána!

Tisíc stránek a k tomu font o velikosti cca 8 px. MASAKR!!!

Takže mám další dárek pod stromeček - těžkou fantasy literaturu. Tak Luki, pěkně děkuju. A u Eriksona mám ještě tři díly před sebou. Řeknete mi někdo, jak dlouho se to čte????

P. S.
Pro ty, co mě budou přesvědčovat o tištěných knihách - mám problém s páteří a delší sezení mi dělá problém. Nejraději čtu v leže a to je pak prostě čtečka určitě lepší. Amen.