Nejkrásnější pohled na svět je prý z hřbetu koně. Nevím, ten pohled jsem ještě neviděl. Zato kouknout na krásy našeho věta z větší výšky se mi už několikrát podařilo. Třeba před pár dny...

Pomalu už ani nevnímám tu "složitost" řídit auto. Je to jako s kolem - prostě sednete a jedete. A nezapomíná se to.
Před mnoha lety jsem měl stejný pocit u řízení vlaku. Za sebou několik tisíc tun, pod zadkem o pár méně a výkon přesahující tisíc kilowatt. Denní chleba.

Tentokrát to ale mělo být jiné. "Všechno nejlepší a ať si to užiješ" - byla slova manželky a dětí. "Co si mám užít? No budeš řídit letadlo!"
Prvně mne popadl strach. "Co že to budu řídit? No letadlo!" No potěš...
A pak mi to došlo - pilot určitě sebevraždu spáchat nechce a tak si mne pohlídá. No a já zkusím něco zvláštního a ještě se podívám na náš svět z příjemné výšky.
Z té, z které ještě uvidíte spoustu detailů, ale přeci jen budu natolik vysoko, abych neviděl špínu, zlobu a lidskou malost...
Miluji takové pohledy.

pilot-2.jpg

A tak ve čtvrtek 24. srpna usedám do malého letadýlka se sympatickým pilotem a vydávám se na svůj první let do výšin 2 500 stop nad místy, které tak dobře znám.
Kousek od letiště mi pilot opatrně předává řízení. No - zní to úžasně - ale jen mi povolí se chytnou knyplu, zatím co on z něj jen pooddálí ruce. Nohy na pedály raději nedávám. Vždyť jsem to říkal - není to sebevrah!

Stačí pohnou kniplem o milimetr dopředu a už to pikujeme čumákem dolů. Všechny přístroje se roztočí a rozhýbou. Snažím se vše vrátit nazpět, ale nějak se mi to nedaří. Za chvíli jsem nad povolenou výškou. Tak zase dolů. A pak doprava - do háje, ne výkrut, jen natočit! Knypl klade odpor a my zase klesáme. Celou dobu nespouštím oči z přístrojů. Kam letím a nad čím jsem zrovna teď tedy vůbec nevnímám. Tak to je síla. Tolik proměnných jsem ještě při řízení jakéhokoli stroje nezažil. Vše souvisí se vším a do toho to neviditelné kolem, co si s letadýlkem dělá skoro co chce. Tedy pod mým vedením určitě.

S radostí předávám řízení nazpět a raději koukám kolem sebe. To je lepší. To už si užiju!

Po půl hodince hladce dosedáme na hlavní rajvej mošnovského letiště. Byl to krásný zážitek. Počasí přálo, viditelnost pěkná a pilot s jistou rukou (ne já!) to vše jistil. Ale naučit se to řídit? Ne, děkuji...

s-pilotem.jpg


Pilotem na zkoušku

Vytisknout stránku Vytisknout stránku2. 9. 2017, 15:49, zobrazeno 2324x, dnes 5x
0.0 0Hodnocení