Řekni mi co čteš a já ti řeknu kdo jsi...
No nevím jestli toto dokážu, ale obrázek si určitě udělám.
Každopádně miluji knihy a bez nich si odpočinek a pohodu nedokáži představit.
Snad proto zde najdete takový můj "čtenářský deníček" - psaný dobrovolně, bez nátlaku učitelů...
Co právě čtu:
Václav Cílek - Ruka noci podaná
Kniha, která pro mne vyplynula z četby Neffovy Tmy. Prostě chci vědět, jak se alespoň trošku v myšlenkách připravit na to, co by se mohlo všechno stát. Pana Cílka si vážím a jeho přednášky byly vždy hodně zajímavé. Trochu se sice plácám v psychologii, ale z druhé strany jsou tu moc zajímavé informace a zkušenosti vyplývající z přírodních katastrof a válek v době nedávné.
Po pár minulých mrazivých dnech, kdy se z dálnice D1 stalo parkoviště s kolonami dlouhými i 60 km, jsem si alespoň začal vybavovat auto. Jak zněl ten pokřik? Vždy připraven? No tak alespoň někdy a na něco...
ELON MUSK - Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti
Zároveň se čtením paralelně poslouchám ze sluchátek tento titul. Koupil jsem si ho loni v tištěné podobě pak ho půjčil. No a už se mi nevrátil.
Tak jsem neodolal a v akci jsem si tuto knížku koupil načtenou. Je to hodně zajímavé poslouchání. Musk je opravdu zajímavý člověk s neuvěřitelnou bednou a vůlí. Ale jako všichni "takto postižení" vyžaduje od všech okolo maximum. A více.
Ovšem bez těchto vlastností by nebyl schopen vybudovat to, co vybudoval. Klobouk dolů. Ovšem pracovat bych pro něj nemohl a asi ani nechtěl.
Felix Francis - Trojkoruna
Chtěl jsem trochu vyhnat z hlavy bubáky a apokalypsu, tak jsem se začetl do staré dobré koňácké detektivky. Ale i tak kulím očka, jak je Amerika jiná, než starý kontinent. Bussiness. Prachy. Modla...
No nic, jdu číst, ať vím, jak to tentokrát dopadne a svět bude v pohodě hopsat dál.
Leos Kyša - Ve stínu apokalypsy
Zároveň s Tmou Ondřeje Neffa rozečítám na čtečce další knihu, kterou jsem si zakoupil. A znovu apokalyptickou. Jsou to kratší povídky, takže si je dávkuji na chvíle mezi. Výplňovka.
Jde vidět, jak každý autor je jiný a má jiný styl psaní. První povídku přečtu, druhou přelistuji, to nedávám. Tento styl mne ničí. Uvidíme co dál...
Ondřej Neff - Tma
Tuto postkatastrofickou knihu si půjčuji od Pavla po té, co spolu řešíme možnosti energetické nezávislosti - či spíše závislosti na nynější struktuře světa. Sám má nepříjemné vzpomínky na vícedenní výpadek energie do jeho obydlí a tak se už lépe připravuje na možné problémy. Zato já v paneláku nejsem připraven na nic.
A tak s nepříjemnými pocity začínám číst toto dílo. A nečte se mi dobře. Pan Neff popisuje úpadek mravních hodnot v případě krize, násilí, hrůzu. Celé představy o vlastní soběstačnosti jsou na nic, když se nedokážete ubránit...
Jsem v půli knihy a už to začíná být vleklé a já se jí nemůžu prokousat. Chci ale vědět, jak to autor vyřeší. Proto to dám...
Tak to mám přečteno a musím uznat, že mne ta kniha dostala. Tedy tím, jak popisovala, co může nastat. Pořád mi to vrtá v hlavě a neustále se dívám na věci kolem jinak. Snad to brzo přejde... Nemám obavy z toho, že by přestala "téct" elektřina, ale mám strach z lidí. Dívám se okolo a u každého si představím, co by mohl v takové krizi dělat a jak by se choval. Masakr. Já to snad neměl číst a být naivní dál. Je to jednodušší...
Patrik Hartl - Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrika Hartla jsem zaregistroval až tuším ve Všechnopárty. Jeho úžasný smích mi v uších zní snad i teď...
Jeho knihu mám už ve čtečce nějakou dobu a teď na ni přišel čas. Je špička sezóny - konec roku a já potřebuju vypnout a odpočinout. To jsem si vybral dobře - příběh o mužích, kteří si chtějí dokázat že z nich nejsou lůzři a že dokáží udělat nějakou pořádnou hovadinu... A dokážou :)
Knížku jsem přelouskal za víkend, pěkně vypustil starosti a příjemně se pobavil. No a to jsem potřeboval. Tak za mne - dobrý...
Jon Kabat-Zinn - ŽIVOT SAMÁ POHROMA
No ne, že by byl můj život samá pohroma - myslím, že právě naopak prožívám nádherné období, ve kterém se pohromy nevyskytují.
Ale kniha koupená přímo u vydavatele mi už ve čtečce chvíli leží. A po dvou nepovedených kusech chci dát chvilku zase vzdělávání. Vím, že od stejného autora jsem zdárně nedokončil jeho další knihu (Mindfulness), ale to není o autorovi, ale o vlastním postoji a odvaze jít do toho...
Takže - jdu se změnit. Dám to???
Bože ten autor je ukecaný! Předmluva na 40 stran....
Andrzej Sapkowski - Zaklínač - Poslední přání
Můj syn tento styl - fantasy - miluje. Jeho sbírka knih - tedy ne jen tohoto žánru - pomaličku dohání mou dlouhé roky doplňovanou knihovnu. Zvlášť po té, co jsem většinu starého sci-fi předal dál, ať dělá radost jiným.
Vím, že má Zaklínače rád a vlastní všechny knihy této série. Já jsem si od Františka pujčil namluvenou verzi knihy. I když fantasy nemusím, 91% na DK mne přesvědčuje, abych mu dal šanci.
Vracím se ze školení v Praze a jsem unavený. Nebudu pracovat - pustím si do uší knihu (navíc tím přehluším brebentění roztomilých malých dětí v kupé...). Okamžitě mne zaujme hlas Jiřího Dvořáka - hluboký, sytý a výborně podtrhující osobnost hlavního hrdiny. Většina ostatních hlasů už mu jen sekunduje...
Vydržím to asi dvě hodiny - a když skončí povídka vycházející ze Sněhurky, řeknu dost. Strigy, trpaslíci, elfové, čaroději, mečící čerti, tupí vesničané a arogantní králové.... Prostě stačilo. Nevím, možná se už kvůli hlasu Jiřího Dvořáka k nahrávce časem vrátím, teď ale dost. Mám raději jiné témata. Za mne 100% za hlas hlavního hrdiny a 40% za obsah.
Liou Cch - Problém tří těles
To je snad první kniha, která mne vyděsila hned na první stránce. Ptáte se proč? To proto, že na první straně najdete jména všech hlavních postav knihy. Řeknete si: "No a co?" Jaké no no a co!
Tak naschvál: Jie Če-tchaj, Jie Wen-ťie, Jie Wen-süe, Lej Č'-čcheng, Jang Wej-ning, Jang Tung, Wang Miao, Š' Čchiang - tak a teď prosím zavřete oči a řekněte mi alespoň jedno jméno, které jste přečetli.
Přiznávám, že jsem knihu zavřel a odmítl pokračovat...
Pak se mi to rozleželo. Říkám si - srabe, to dáš!
No už jsem za půlkou a upřímně mi kniha nic moc neříká. Tady se jasně ukazuje, jak můžeme mít rozdílné zájmy, názory, preference... Někdo je absoultně nadšený, jiný zklamaný. 81% na databázi knih je ale dost vysoko a cena Hugo by měla asi také mít vou váhu. No dočtu a názor napíšu na konci...
Uf, knihu jsem dočetl. Můj názor se ale nezměnil. Zajímavý nápad, pro mne ne zrovna čitelně napsáno, ale jak trisolané dopadnou a zda si zotročí zemi, mne už nezajímá. Další díly už číst nebudu.
František Kotleta - 21 úderů
Než kniha tak spíše delší povídka napsaná na zakázku pro mladoboleslavskou Škodovku. Další krátký příběh paranormálního detektiva Tomáše Koska v IT oddělení "našeho" výrobce automobilů.
No na Kotletu asi musíte mít "zub". A já ho očividně v tu chvíli neměl. Knížku jsme přelouskal během chvíle a byl docela rád, že končí. Ovšem účel to splnilo - mám chuť se podívat, za kolik se dá koupit Mařenka - tedy Škoda KAROQ, která v knize měla svou nezastupitelnou roli... No raději to dělat nebudu, protože vím, že bych se akorát vytočil. Vím, proč nemám Škodovku rád...
Andy Weir - Artemis
Po posledním fantasy kousku plynule přecházím na čistokrevné sci - fi.
Autor mne už jednou oslovil svým předešlým románem - Marťan. Ten jsem zhltl najednou a následně ještě koukal na film (knížka byla lepší...)
Takže jdeme číst...
Krásný příběh plný technických zajimavostí, který vás chytne a nebudete chtít přestat číst... Zhltnul jsem za víkend.
Miroslav Žamboch - Drsný spasitel
To tak přijde můj syn a říká: "Tati, když se ti tak líbí Kotleta, musíš si přečíst toto" a podává mi do ruky knihu, kterou jsem mu kdysi dávno koupil já. Už ani nevím proč - on začínal číst fantasy a mi se asi líbil obal :)
No a tak to tady mám nazpět jako bumerang. Dočetl jsem něco k zamyšlení a vrhnu se do úplně jiného ranku. Jdeme na to!
Tak tato knížka mi dala zabrat. Fantazy jsem nikdy nečetl - tak jsem měl co dělat, abych to pobral. Monstra, upíři, duchové, bohové a jiné příšery. Samoskládací a oživovací těla, kouzla a čáry - ještě mi tam chyběli draci. Opravdu jsem se začátkem ztěžka prokousával. Z druhé strany autor nenecháva čtenáře vydechnout, je zde málo hluchých míst a o překvapení nebyla nouze.
Nakonec jsem čet, abych se dozvěděl, co z toho vyleze...
Pro mne asi ne to pravé ořechové. Ale proč ne - v případě nouze...
Martin Selner - Autismus & chardonnay
Prázdninové zjevení. Neteřinka má na okně odloženou knihu s prapodivným názvem. Bože co to je?
Beru uzoučkou žlutou knihu do ruky a začínám ji číst. Už ji nepustím z ruky.
Chvíli se směji, chvíli je mi smutno a pak přemýšlím o životě a sám nad sebou. Dokonce beru mobil a fotim si pasáže, ketré si chci přečíst opakovaně.
Kdo je Martin Selner? Vítěz Křišťálové lupy 2016? O rok později i Magnesia blog roku... Jsem barbar, nic mi to neříká.
Říká se, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Blbost. Vždycky něco zkazíte. Ale zapomínáme, že to prostě nevadí. Naopak, může to být někdy i docela dobré. A když tohle všechno víte, přestanete se obávat, co tomu řekne vaše mamka (nebo jak jinak nazýváte svědomí). Přál bych si, aby mé děti věřily, že svět sice není jednoduché místo k žití, ale že to zvládnou a můžou být spokojené. Jen nedokážu teď říct, kolik pádů a pracího prášku to bude stát. Podívám se na svá zjizvená kolena a vzpomenu si na své pády. Upadl jsem už nesčetněkrát. Čím jsem starší, tím pomaleji se rány hojí, a je úplně jedno, jakého druhu jsou. Pořád se hojí, a dokud tomu tak je, ještě má cenu vstát z postele. A vlastně o to jde.
Ale teď už mám blog uložený a vím, že se k němu budu vracet. Stojí to za to!!!
Margit Slimáková - Velmi osobní kniha o zdraví
Kniha Margit Slimákové mě nadchla - v první řadě svým provedením. A to až tak, až jsem o tom napsal krátký článek do blogu. Pak jsem se dal do čtení a musím uznat, že se mi seděla nejen po vzhledové stránce. Autorka se mi líbí svými přístupy a nekonfliktností. Nic mi nenutí, do ničeho mne netlačí a když nemám úplně stejný názor, určitě mne nezavrhne :)
Nenásilně a odborně vysvětlí své postoje a názory a mi nezbývá nic jiného než s ní souhlasit. Prostě mi její názory sedí.
Můžu doporučit všem, které alespoň trochu zajímá zdravá výživa a kvalitní život.
Bear Grylls - Let duchů
Neodolal jsem doporučením a koupil si do čtečky knihu dobrodruha a pro mne poněkud riskujícícho blázna, kterého možná znáte z televize. Po očku jsem viděl asi dva kousky jeho výpadů do divočiny, kde úspěšně riskuje zdraví i život.
Kniha mi trochu nesedí v dialozích, jsou nějaké kostrbaté, občas se vracím, abych je pochopil. Někdy se děj zbytečně natahuje, naopak zase místy bych čekal více vysvětlení. Říkám si, že hlavnímu hrdinovi nevěřím - to by nemohl udělat!!! A on to odbyde a jde dál.
No knihu dočtu, jsem zvědavý, co z toho vyleze...
Scott Mariani - Alchymistovo tajemství
Po dočtení posledních knih nějak nevím, kam se vrhnout dál. A tak dělám něco netypického - beru do ruky čtečku a otevírám úplně první knihu v pořadí. Od A. Vůbec o knize nic nevím, po pravdě ani nevím, kdy jsem si ji koupil...
Na databázi knih ji ostatní hodnotí na 84%, což vůbec není špatné. No uvidíme, co nám přinese...
Překvapení :)
Knihu jsem dočet - špatná nebyla, ale nijak zvlášť mne neoslovila. Řeknuto takto - čtu další knihu a teď si za boha nemůžu vzpomenout, o čem tato byla...
Petra Stehlíková - Naslouchač, Faja
Po sérii sci-fi Mycélium, jsem se pustil do další naší spisovatelky. Tedy ne do ní, ale do jejího díla. A Petra Stehlíková nezklamala. Obě dvě knihy jsou čtivé, plné nápadů a úžasné autorčiny fantazie. Trochu mi dělalo problém spoustu cizích názvů (prý vycházejí z Rumunštiny), ale na konci každé kniha je slovník. Jen ve čtečce se mi špatně skáče na poslední stranu a pak zase tam, kde jsem skončil...
Knihy mají jen jednu a podle mne zásadní chybu - ještě nemají pokračování.
Dan Brown - Počátek
Knihy Dana Browna mám rád. Jsou nápadité, čtivé - prostě se od knihy nedá odejít. Spousta úžasných informací a faktů spojená zajímavou konstrukcí do strhujícího čtení. Věřím, že to tak bude i tentokrát.
P.S. Ano, mám trochu pocit, že už se autor trochu opakuje a není to tak nádherné čtení, jaká byla má první kniha autora - šifra. Ale to zákonitě musí přijít. Ale tak moc mi to zase neva...
Dočteno. Pořád jsem ještě čekal nějakou zápletku - že se objeví něco, co bude překvapení - něco, co by mě ani v duchu nenapdalo - že pravda je jiná, než to vypadá... a nic.
Ale neva, stejně to bylo parádní čtení. I když už jsem od něj četl lepší.
Agnes Martin-Lugand - Šťastní lidé mají snadný život
Mám překotletováno - a tak si do ruky beru druhý díl knihy Šťastní lidé čtou a pijou kávu, kterou Jana přelouskala a proslzena na dovolené v západních Čechách. Že bych také zaslzel? No uvidíme, jaké to bude...
Ale dyť já to vím - čtu přeci červenou knihovnu!!!
Sorry, to jsem nedal...
Už první níl jsem dočetl trochu "na sílu" a teď po pár stranách se mi ten pocit vrátil. Hlavní hrdinka se vrací domů a žije takový svůj malý smutný život. Konečně se jí podaří najít někoho, kdo jí z jejich stresů vytáhne - muže taktního, jemného, ohleduplného... A pak se náhodou objeví hrubián z prvního dílu a ona zjihne a ... No dál to nečtu. Na to fakt nemám... Možná až budu já na dně, tak to zase otevřu. A to doufám nepřijde...
František Kotleta - Perunova krev
No a když už jsem se tak Rozkotletoval, využil jsem služební cestu vlakem a četl daší knihy mého oblíbeného autota.
Tentokrát klasika s tím, že upíry a mimozemšťany s duchy, vystřídali bohové a polobohové ze slovanské mytologie.
A jako vždy nešlo s prvním dílem přestat. Svižné, zábavné a napínavé čtení. Prostě kdo si chce odfouknout a přitom se pobavit tady asi nesáhne vedele. Tedy pokud přijme, jaký žánr čte. Když jdu na bondovku, také vím, že agent 007 vše zvládně a ještě si u toho nezašpiní dokonalý outfit!
Dovolená ještě trvá a já mám dočteno! Tak to ne - beru do ruky čtečku a lovím dalšího Kotletu - tentokrát pokračování Příliš dlouhé swigers párty:
František Kotleta - Velké problémy v malém Vietnamu
Docela rád zase poznávám staré jména a vracím se k duchům, démonům, nemrtvým a podobným šílenostem. Kniha má zase spád a nedá se od ní odejít. Klasický masakr :)
Jó, tak to je Kotleta.
No co, o dovolené má odpočívat i hlava - a to u takové šílenosti určitě dělá.
František Kotleta - Spad, Poločas rozpadu, Rázová vlna
Vyrážíme na dovolenou a já si s sebou beru čtečku s prvními dvěmi díly trilogie řezníka Františka Kotlety.
Začítám se a přemýšlím - je to Kotleta a není to Kotleta... Takový jiný Kotleta. Žádní upíří, málo sexu, jen ty hromady končetin a hlav oddělených od těl zůstávají. Ze začátku mi z knih není úplně dobře. Procházet se zničenou Prahou v Evropě ozářené radioaktivitou mi přijde až moc reálné. Jak rád říkám, stačí lusknout prsty a vše může být úplně jinak.
Nakonec mne to pohltí a za chvíli už lovím na ereadingu a kupuji poslední - třetí díl. Ani nevím jak a knížky jsou za mnou. Půl dovolené strávené s knihou v ruce - tak to má být!
Vlasta Redl - Kam na to chodím
Jdu si odpočinout od maskrů a násilí k poetice. Vlastu a jeho texty s hudbou mám rád.
K tomu mám nutkavý pocit, že potřebuji trochu pohladit po duši a přidat k tomu trochu úsměvu. Tak nějak doufám, že přesně to od Vlasty dostanu.
Vlasta nezklamal! Pohodové a klidné čtení a nádherné texty. Neodolám a po každé kapitole si do sluchátek puštím inkriminovanou písničku. Vzpomínám na staré časy a je mi krásně :)
Miroslav Žamboch - Líheň - královna smrti 2
Je to tak, jak jsem si myslel - druhý díl kontinuálně navazuje na první a já čekám, co se vlastně stane.
Nevím proč, druhý díl mi už nesedí jako první, možná se mi nechce loučit s hlavními hrdiny. Ale spád tam pořád je, začíná se to překombinovávat a dostávat do větších a větších fantazií. No je to třeba přijmout, vím co poslouchám...
Miroslav Žamboch - Líheň - smrt zrozená v Praze
Už je to tak, propadl jsem pokleslé literatuře:)
Čtu o zdravé výživě a zároveň si měním i svůj jídelníček. Není to úplně sranda a já potřebuji něco, co mne rozptýlí a nad čím nebudu muset myslet. Kosmonauta jsem doposlouchal a tak mi Ferda půjčí další knihu. Tentokrát od spisovatele, kterého neznám. Vybavuje se mi Hustej nářez, který jsem četl před nedávnem. Podobný spád, podobný námět, masakry a krev - jen ten sex chybí...
No mám zase pocit, že se u prvního dílu nezastavím - zvlášť když vím, že vyvrcholení je až v něm...
Jaroslav Kalfař - Kosmonaut z čech
Kniha čeká ve čtečce a mi František půjčuje namluvenou verzi knihy. A tak ke čtení vzdělávací literatury přidávám i poslech. Mám rád, když si můžu za dlouhých cest za volantem pustit něco zajímavějšího, než obligátní písničky z rádia a nebo blbé zprávy...
Tak jdeme na to, kosmonaute!
Knížka je za mnou a já musím říct, že to bylo další překvapení. Milé překvapení.
Je to takový sci-fi nesci-fi román, takový humorně - nehumorný román... Nevím jak to popsat.
Příběh jedné lásky, jednoho života z rozhraní dob, příběh o křivdách na druhých a křivdách na sobě. Vzpomínka na časy, kdy se vše měnilo a snad i pohled do budoucnosti. Každopádně jsem se od knihy nemohl odtrhnout. Jak nemám rád dlouhé popisy čehokoli, tady mi sedly.
Dávám plný počet bodů!!!
DOPORUČUJI!
Melissa Hartwig - Svoboda v jídle jednou provždy
Knihu "Jídlo na prvním místě" této autorky jsem již přečetl a program Whole 30 zdárně vyzkoušel. Bylo to zajímavé, poučné a musím uznat, že mi to změnilo přístup ke stravování celkově. Proto se rád pouštím do další knihy a budu hledat cestu, jak být v jídle "svobodný".
Minulá kniha byla čtivě napsaná a plná zajímavých informací. Tato snad bude stejná...
Grégory Samak - Tajná kniha
Hledám co by jsem si po virtuální realitě dal. Dám další virtuální. V knize jde o zajímavý nápad - naše osudy jsou psané v knihách. Pokud se textu dotknete, můžete cestovat časem do doby minulé a svými činy změnit osudy. Co to udělá s realitou?
Mám takové varianty rád, tady mi ale chybí hlubší propracování děje. Vše je jakoby zrychlené, uspěchané. Tak velké téma je strašně rychle odbyto.
Každopádně alespoň k zamyšlení to bylo. Svůj osud asi nezměníme...
Ernest Cline - Ready Player One
Čtečka se neustále opravuje a já to nevydržel. Zaskočil jsem za zajímavým človíčkem, prodejcem e-čteček, sportovního oblečení a výborným fotografem T. Bohdalem a zakoupil si nový přístroj. Na první pohled je stejný jako původní PocketBook 624, má jen lepší rozlišení a podsvícení displeje. Nové je i menu, ale je dostatečně intuitivní pro snadné zvládnutí.
A tak usedám s radostí k novému svítícímu displeji a začítám se do knihy, jejíž hodnocení na Databázi knih je úctyhodné. Hodnotit je ještě brzo, ale přiznám se, že líčení chmurné budoucnosti roku 2045 není moc povzbudivé... No což, doufám, že až oslavím osmdesátku, sám zjistím, jak moc se autor trefil...
Další překvapení. Ze začátku jsem v tom viděl jen pohádku, která mne ale chytla a nepustila do konce. Realita se mísí s tou alternativní a v ní v ještě další alternativní. Chvíli přemýšlím, jestli je to reálné a proč by to v alternativní dělali takto, popřípadě proč tak složitě - nakonec to přijímám jako hru a moc mne to baví. Jako každá pohádka má dobrý konec, i tato je zdárně ukončena. Zlo je poraženo a dobro vítězí. Tak to přece chceme...
Vše má ještě druhý plán - každou chvíli sedím u PC a hledám odkazy na lidi, kapely a písničky, na hry... Prostě dohledávám spoustu informací. Je to zábava :) Ač "nehráč", musím uznat, že mne kniha chytla a dávám jí pomyslný plný počet bodů...
A jako bonus je tady v březnu film podle této knihy - uvidíme, jak se filmařům podaří tento alternativní moloch zvládnout.
Miroslav Macek - Zdeněk Jirotka - Saturnin se vrací
K panu Mackovi neplanu velkými sympatiemi, Saturnin je ale jiné kafe - můžu řící, že mu přímo fandím. Ne že bych jej chtěl mít za osobního sluhu a děsit se, co prazvláštního o mne po okolí roznese či provede (tedy mimo zajištění výstavy vlastních fotografií), ale setkat se s ním na stránkách nové knihy může být docela zajímavé.
Ač jsem se snažil nepředstavovat si postavy dle krásně zpracovaného filmu, stejně jsem před sebou viděl Ondřeje Havelku, Oldřicha Víznera, Lucii Zedníčkovou a další úžasné herce. Až mi chvílemi zabylo líto, že si nemůžu sednout k bedně a druhý díl si pustit...
No co říci k novému Saturninovi - pan Macek se překonal a panu Jirotkovi se z povdálí přiblížil. Ale znáte to, dvojky většinou nejsou lepší jedniček. Každopádně jsem se pobavil a zavzpomínal...
Fiona Valpy - Navždy po francouzsku
Po šíleném nářezu z pera Ferdy Kotlety jsem si řekl o něco něžného a romantického. No ne že by Kotleta nebyl ani trochu romantik, ale toto je přeci jen červená knihovna a Kotletovi nesahá akčností ani po kotníky...
Kniha má přídomek "Pět svateb. Dokonalé místo. A jeden průšvih." A přesně o tom to je. Je to takový krásný malý příběh zklamané lásky, nalezení nové a vyřešení průšvihu v podnikání. Vše situované do starého zámečku mezi vinicemi kdesi ve Francii. Prostě romantika.
Takže konec roku zachráněn a s nadějnými vyhlídkami se vrhám do roku 2018.
Jediná smůla je v tom, že se mi pokazila čtečka a čeká mě odevzdání do servisu a návrat k tištěným knihám. Čeká jich tady na mě dost, tak to zase nebude takový problém :)
No když už jsem se pustil do prvního dílu, nedá mi to a pokračuji dál. K hustému nářezu jsem za 2 dny přidal Fakt hustej nářez a momentálně se topím v Mega hustém nářezu.
Je to neuvěřitelné, že mě to ještě baví :) Kotleta je sám nářez...
Je pravda, že druhý a další díly to mají vždy těžké. V prvním se většinou řekne to nejlepší a v dalších už se spousta toho z dílu prvního opakuje. Ani tady to není vyjímka, ale autor vás udrží v pozornosti a vy neustále čekáte, jak to vlastně dopadne.
Jo - a samá krev, rozražené lebky, vyrvané vnitřnosti, regenerující upíři, žlutí králikovití ufoni a sex a sex a sex...
Parádní oddechovka pro akční hrdiny.
No konec keců, jdu číst!
František Kotleta:
Příliš dlouhá swingwrs párty + Hustej nářez
František Kotletů - jako neznámý vojín, vlétl do mé knihovny a udělal v ní pořádný čurbes. Všechno je naruby...
Nadpřirozené bytosti, čarodějnice, mimozemšťani, upíři, hromady krve a urvaných končetin a to vše okořeněné hromadou sexu. To že budu někdy číst? Blbost!!!
Ach jak já se mýlil...
Jednou se do stránek začtete a už z toho nejde ven. Děj běží jako splašený a i když občas zalapám po dechu,
co si to zase za šílenost autor vymyslel, musím číst dál.
Swingers párty do mne padla za dvě odpoledne a s Nářezem to nebude jiné. Ještě že je knih více - tedy v této sérii tři. Že budu fandit Janu Bezzemkovi, upírovi ze slovanské větvě v boji proti mimozemšťanům, bych opravdu nečekal.
A Škoda Blaník aktivovaná sítnicí oka je bomba, čekám, že zanedlouho bude na trhu.
Kotleta jedéééé!!!!
Jiří Šulc - Operace Stonewall
Hrozně dlouho jsem nečetl knihu z druhé světové války. Kdysi jsem tyto knihy hltal a i má knihovna plná podobných titulů je mi toho svědkem.
Tuto knihu mi dává na přečení syn, který začíná za knihy utrácet podobně jako já. Rozdíl je jen v tom, že já poslední dobou dávám přednost knihám v elektronické podobě. Prostě už ty knihy nejsou kde dávat.
Příběh našich letců v Británii se pomalu rozbíhá a já se dovídám o dalších operacích, o kterých jsem neměl ani tušení. O výměně stradegických surovin mezi Německem a Japonskem a honu na ozbrojené dopravní lodě.
Zajímavé a docela dobře napsane čtení.
Poslouchám poslední knihu Bernarda Miniera - TMA a najednou cítím, že nedokážu posluchat dál. Je to na mé předvánoční rozpoležení moc temné, snad můžu říci i strašidelné. Vlastně se na to poslouchání vůbec netěším a mám pocit, jako bych po poslechu byl na hraně nějaké divné deprese. Dost!
Lovím ve své databázi a hledám něco lehčího, bez vrahů, násilníků, psychopatů, chladu, temnoty. Pak najdu knihu, která mne ťukne do nosu:
Ivanka Devátá - Jak jsem se zbláznila
Minier mizí z paměťové karty a nahrazuje ho typický hlas paní Deváté, vyprávějící příběh z kousku svého života. To je jiný kafe. I když se v knize zase objevují psychopati (mladý Vaněček kaneček :), je mi z knihy veselo a milo.
Dojde to tak daleko, že si ji pouštím v autě a Janka se zprvu nedobrovolně - pak již cíleně - stává mou spoluposluchačkou. Dokonce mi nařizuje, abych jel pomalu, nebo se z práce vracel velkým obloukem, abychom mohli co nejdéle poslouchat.
Ano, to jsem před vánocemi potřeboval!
David Lagercrantz - Muž, který hledal svůj stín
Hned po vyjití této knihy ji kupujeme v elektronické podobě pro Františka jako dárek k narozeninám. Jaké je moje překvapení, když ji obratem dostávám nazpět v mluvené podobě!
A tak si ji hned nahrávám do mobilu a při první cestě pěšky na cvičení si ji pouštím. Když slyším fantastický hlas Martina Stránského a známá jména z knihy, uvědomuji si, že se usmívám od ucha k uchu :) Od té chvíle si kradu každou chvilku, abych poslouchal.
Kniha má spád a zdá se mi, že je lepší, než minulý trochu utahaný díl. Až je mi líto, že už končí....
Tak zase někdy příště pane Lagercrantzi?
Ivan Rabas - Nový Zéland - cestování severním a jižním ostrovem
Jsem z toho temného a studeného Miniéra nějaký špatný. Musím chvíli utéct k něčemu jinému. Ať se odreaguji. Využívám momentální zdravotní indispozice a beru do ruky knihu, kterou má šanci si přečíst málo kdo. Nebo spíše jen ti vyvolení - a já patřím mezi ně!
Můj kamarád Ivan předloni se svou drahou polovičkou Janou procestoval ze severu k jihu Nový Zéland a po odpoledních sepsal jejich zážitky podložené mnoha nádhernými fotografiemi. Je to cestopis, jak se patří - doplněný mapami, zajímavostmi a popisy. Místy vybuchuji smíchy a královsky se bavím. Kde se v Ivanovi bere takové spisovatelké střevo? Vybavují se mi vzpomínky, které už jsem dávno pustil z hlavy - jako třeba jeho zoufalou snahu, abych šel v neděli do prodejny foto-kino a koupil mu objektiv, který na druhé straně zeměkoule rozbil :)
Ivane díky! Parádní počteníčko / pokoukáníčko. Teď se tam ještě dostat osobně...
Když už jsem takový "rozposlouchaný", rozhodl jsem se v tom pokračovat. Mimochodem je to bomba u manuální práce nebo jiné zábavy - v mém případě modelaření. Soustředím se na hraní a přitom poslouchám knihy. Bomba!!!
Tentokrát jsem si do mobilu nahrál rovnou tři knížky od Bernarda Miniera. na databázi knih jsou recenze docela vysoko, i když velmi rozporuplné. Prostě jako vždy - někomu to sedne, druhému ne. Já zatím začínám, tak se nechám překvapit.
Tak jsem to nevydržel a poslouchal a poslouchal a poslouchal. Do uší mi vplouvaly další a další slova Stiega Larssona ve špičkovém podání Mrtina Stránského. Mám za sebou druhý díl - Dívka, která si hrála s ohněm, třetí díl - Dívka, která kopla do vosího hnízda a nyní poslouchám díl čtvrtý - který po smrti Stiega Larssona napsal David Lagercrantz - Dívka v pavoučí síti. Nový autor se snažil maximálně přiblížit původnímu, ale chvílemi jsem měl pocit, že to až přehání. Opravdu od každé osoby nepotřebuji vědět skoro vše o jeho životě - včetně popisu jeho rodičů...
Zároveň jsem si našel čas a podíval se na první tři díly stejnojmenného filmu (koprodukce Švédsko, Dánsko, Německo, Norsko) a jsem rád, že jsem si prvně přečetl knihu. Film prostě nemůže obsáhnout to množství informací, detailů a myšlenek. Na to je kniha jedinečná.
Trochu mne rozhazovalo obsazení postav - v mé fantazii jsem si je obsadil jinak. Možná právě proto se podívám i na zaoceánský remake s Danielem Craigem - jak mi to bude sedět v Hollywoodském stylu.
Dovolená je tady a já nepolíben severskou krimi pouštím do sluchátek mého oblíbeného vypravěče - Martina Stránského - s knihou:
Stieg Larsson: Muži, kteří nenávidí ženy
Vím, že v televizi už běželo filmové zpracování - dokonce dvě, já ale statečně odolával a nedíval se. Prvně si chci přečíst (poslechnout) knihu, pak až film. A věřím, že jsem dobře udělal.
Hlas Martina Stránského mi zněl v uších celou dlouhou cestu autobusem na dovolenou a zpět. Ještě doma po dovolené chodím se sluchátky na ušich a poslouchám.
Ne že bych z knihy padl na zadek, ale byla dobře napsaná, ze začátku možní více rozvleklá a - jak jsem byl upozorněn - pěkně tvrdá...
Už jsem si nahrál do mobilu druhý díl a čekám na tu správnou chvilku...
Nebývá to u mne zvykem, že bych četl více knih naráz, ale teď se to krásně sešlo...
Ještě nemám dočtený Mindfulness, který po mne požaduje alespoň půl hodinnny denně na meditace, a to se mi přiznám vůbec nedaří zajistit... A tak jsem se pustil do druhé "vzdělávací knihy", kterou mi doporučil Honza Kvasnička:
Chris Voss - nikdy nedělej kompromisy - aneb vyjednávej tak, jako by ti šlo o život.
Kniha psaná dlouholetým vyjednávačem FBI o jeho zkušenostech, o lidské psychice a jejim ovlivňování. Vhodné jak pro obchodníky, tak pro každedenní život. Pěkně psané, docela záživné a hlavně zajímavé...
No a někde uprostřed této knihy jsem při brouzdání na internetu narazil na nabídku zajímavého titulu ze soudku postkatastrofického sci-fi. Přečetl jsem si recenzi knihy na Databázi knih a bylo vymalováno. Okamžitě si vyhledávám stránky mémo oblíbeného imternetového knihkupectví a obratem mám ve čtečce hned dva díly této zatím dvoudílné série (mohlo by jich být více!!!).
Roman Bureš - Propast času
A tak ihned po otevření ve čtečce se do knihy pouštím a nemůžu se od ní odtrhnout.
Co by se stalo, kdyby se pomíchala časová osa a pro nás jednoznačný pohyb času od minulosti do budoucnosti by se stal paralelním proudem více časových rovin? Hlavní hrdinka - děvče naší doby od Českých Budějovic našla za domem realitu ze třináctého století, z jejíž zajetí ji zachrání měšťan z Budějic šetnáctého století a nakonec se stane milenkou císaře z doby velkého Říma... Zdá se vám to moc divoké? A to ještě nevíte, že někde kousek dál se Generál Laudon stává nedobrovolným podřízeným krvežíznívého sturmbannfuhrera SS jezdího v Tigeru z II. světové války. No a do toho neandrtálci, bojoví roboti z budoucnosti... No prostě MAZEC!
Už teď mi je jasné, že až dohltám první díl, vrhnu se rovnou na druhý:
Roman Bureš - Propast času 2 - Císařovna
Jaký bude druhý díl se ani neopovažuji spekulovat - recenze má dobré, tak už se na ni těším...
No a mezi tím mám ještě ne rozečenou, ale spíše rozposlouchanou další knihu:
Sir Pelham Grenville Wodehouse - Vlna zločinnosti na zámku Blendings
Nyní si připadám zase jako barbar - vůbec o autorovi nevím, nikdy jsem od něj nic nečetl. Až teta Wiki mi dává vysvětlení - tento autor více než 90ti knih, scénařů a muzikálů, byl za svou práci povýšen do šlechtického stavu - a to už něco znamená!
Při svých vycházkách za fyzičkou mne nutí se usmívat a občas vyprsknu smíchy. Okolojdoucí mne asi mají za blázna, ale já se královky bavím :)
Vladimír Liška - Karel IV - záhady a mysteria
K sedmistému výročí narození našeho "Otce vlasti" jsem si koupil tuto knížku. Ať se trochu dovzdělám - dějepis byl pro mne vždy noční můrou. Opakování dat mi ho kdysi znechutilo, až nyní mi dochází, jak je historie zajímavá, plná příběhů a poučení...
A tak se pokusím začíst a více pochopit naše dějiny a jejich hlavní protagonisty...
No myslím, že jsem začal dobře - tedy kniha to byla - pro mne, neznalce historie - velmi zajímavá. Byl to vlastně průřez Karlova života zachycující jeho nejvýznačnější okamžiky s důrazem na mystiku.
Každopádně mne to pohnulo k tomu, že si o této osobnosti a vůbec o dějinách naší země musím přečíst více...
Rogelio J. Pineiro - Pád
Mindfulness je náročné čtení - tedy na čas a úkoly, které by jste měli plnit. No a já chtěl na Velikonoce trochu vypnout a začíst se do něčeho nenáročného, co mi dovolí vypnout hlavu. A tady tato kniha byla přesně taková. Možná trochu předvídatelné sci-fi, ale se spádem, spoustou technických záležitostí a plné boje a přestřelek. Prostě bezva oddychovka.
Začal jsem na Velký pátek a o Velikonocích už neměl co číst.
Iain Benjamin King - Tajemství posledního nacisty
Podle názvu a recenzí mne kniha zaujala. Během čtení jsem měl pocit, že má autor snahu přiblížit se Danu Brownovi a jeho "Šifře". Ale porovnání by bylo pro knihu asi nelichotivé, proto jsem raději přijal příbeh tak jak je a bavil se představou toho, že by se dala předpovídat budoucnost z pohybů hvězd. Občas mi to přišlo trochu přes čáru ale v celku jsem se dobře bavil a u knihy si odpočinul.
Ideální na zahnání jarní únavy :)
Michael Chalskanson - Mindfulness za 8 týdnů
Tak na mne v poslední době dolehla potřeba vrátit se k sebevzdělávání.
Má mi k tomu sloužit kniha, která by mě měla naučit větší všímavosti a prožívání přítomného okamžiku. Snad to přivede i snížení stresu a uklidnění. No uvidíme. Dáme se do toho a pak zhodnotíme!
Jonas Jonasson - Analfabetka, která uměla počítat
Blíží se jaro a mi cuká nohama. Jen trochu přestane pršet a já hned vyrážím na první večerní kondiční vycházku. No a do uší mi zní četba této knihy.
František z ní byl nadšený, já už tak moc ne, ale stejně jsem zvědavý, jak se to vše nakonec vyvrbí.
Prosím, ať je venku pěkně a já můžu zase se sluchátky ven!
Vilma Kadlečková - Mycelium V - Hlasy a hvězdy
František mi předává putovní pátý díl šestidílné "pentalogie" :)
Autorka to natahuje a napíná... Ferda je celý nešťastný, že se dalšího dílu nemusí dožít! Měl by dostat za ucho za takové sýčkování!
A jelikož se s Weissem peru, odkládám ho na druhou kolej a beru do ruky Mycelium.
Trochu mám strach - místy mi předešlé díly připadaly moc rozvláčné a kdyby celé pasáže vypadly, ani bych si toho nevšimnul. Navíc mám pocit, že jsem toho od posledního dílu moc zapomněl a těžko se budu do děje vracet. No nefňukat, jdeme číst...
Nezapomněl! Nevím proč, ale tento díl se mi čte výborně. Buďte jsem prostě styl autorky přijal, nebo to je tím, že konečně vyplouvají na povrch skutečnosti, které byly v prvnívh dílech jen naznačovány a to velice lehce. Kradu si každou chvilku a už dopředu vím, že budu naštvaný, že není poslední díl!
Těším se, až mi František pujčí pátý díl Mycélia. Pořád mne zlobí a hlásí, na které je už straně... Abych si nebral do ruky něco většího, sahám do knihovny po útlé knížečce Briana L. Weisse - Mnoho životů, mnoho mistrů.
Vzpomínám si, že jsem ji už kdysi četl, ale většinu jsem zapoměl. A tak se začítám znova. Už nevím, jak jsem ji přijal minule, ale tentokrát s ní nějak bojuji.
Je o hypnóze a navrácení se do svých minulých životů a o mistrech, kteří vás mají vést....
Když médium řekne - žiju v roce 1 300 před Kristem, zaseknu se. Kdyby žilo v té době, nevědělo by nic o Kristu a době budoucí. Jak to ví? Blbá otázka na kterou by se dalo vymyslet mnoho filozofických odpovědí... Čtu dál, ale nějak se koušu...
Hug Howey - Prach
Čistě náhodou narážím na reklamu na třetí díl knihy SILO. Hned spěchám na databázi knih a hledám hodnocení. 93%? No to je zatím rekord. Už minule jsem byl z recenzí dost zmatený - nahoru dolů.
Mi se ale nakonce líbily oba dva díly. A tak se vrhám na třetí - a podle ostatních nejlepší díl. Do vánoc to dám!
Vracím se znovu k příběhu obyčejných lidí ze sil 17 a 18 a k jejich vedení ze sila 1. Bude to mít "dobrý" konec? Nebo nechá autor vše na našich představách? Uvidíme... (uviděli - bezva kniha!)
"Elise se zeptala, co je to nostalgie a Jewel jí to vysvětlila: "To je, když si myslíš, že minulost byla lepší, než ve skutečnosti byla, jenom proto, že současnost je mizerná."
"Já mám velkou nostalgii," prohlásila Elise...
Agnes Martin-Lugand - Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Knížka mi už nějaký ten měsíc leží ve čtečce. Koupil jsem ji ve slevě - a to pouze podle názvu. Před vánocemi se mi nechce začínat nic těžkého, tak se snažím začíst do ní.
No přiznám se, že jsem z ní rozpačitý. Zprvu smutný začátek příběhu, pak deprese, útěk do jiné reality - to mne zase chvíli chytlo - a pak zase takové nijaké... Nakonec jsem čekal aslespoň šťastný konec - no -částečně se konal. Jen autora podezírám, že ho buď psaní přestalo bavit, nebo chystá druhý díl. No dosť bolo červené knihovny!
Jdu na něco, co mě zase chytne.
Giles Milton - když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku
Kniha, kterou mi doporučil synátor - byl z ní nadšený. Já už jeho nedšení nesdílím - a tak mi kniha - rozečtená do 1/3 leží u postele a čeká, až na ni přijde řada, nebo chuť???
Fiona Valpy - Láska po francouzsku
Před vánocemi se mi nechtělo číst nic "těžkého" a tak sahám po totální oddechovce.
Jaké to je, když přijdete o práci ve velké firmě obchodující vínem v chladné Británii? A co když vám nejmilejší tetička v závěti odkáže dům na francouzském venkově uprostřed vidic? No přeci změníte místo bydliště a s ním i podnebí, lidi, zvyklosti....
Při zápřahu ve kterém jedeme to je parádní představa...
A tak čtu, nehledám mouchy a odpočívám :)
Markéta Zahradníková - Postel hospoda kostel - Zbigniew Czendlik
Ten člověk mi byl vždy sympatický - farář, jak jsem si faráře nikdy nepředstavoval.
A čím více čtu, tím více se mi líbí. Obyčejný správný chlap. Beru ho :)
Nápis na dveřích jeho ložnice:
"Budit jen v případě požáru nebo zrušení celibátu."
Vilma Kadlečková - Mycelium - Vidění
Čtvrtá a zatím poslední kniha Vilmy Kadlečkové ze série Mycelium. První dvě jsem poslouchal, třetí a čtvrtou již čtu (nejsou nahrané :)
Vilma Kadlečková slíbila ještě pátý - poslední díl. Zatím se jeho vydání neustále odkládá. František mi vždy v plánovaný termín vydání knihy zavolá a s lítostí v hlase - skoro až se zděšením říznutým zoufalstvím a zároveň zlobou - hlásí, že se vydání odkládá. Celé to uzavírá citoslovcem: "Aúúúúúúúúú" se stoupající frekvencí na konci dlouhého slova...
Poslední informace zní tak, že autorka se rozhodla pátý díl přepracovat a rozdělit do dvou dalších dílů. No tak se máme na co těšit! Možná už v prosinci, nebo v lednu? Nebo únoru?????
Ve skutečnosti se bojím pořád stejně.
Akorát se to snažím víc maskovat. Ale co když to přesně takhle dělá většina lidí?
Co když je na světě jenom hrstka hlupáků s přebujelým egem, která udává tón a pak obrovské zástupy těch, kteří jsou v nitru stejně nejistí jako já, ale pokoušejí se jim vyrovnat? Zástupy asertivních, dynamických, progresivních, vševědoucích robotů?
Dobrá. Půjdu s davem. Mám pracovní definici sebevědomí: je to stav, kdy člověk záměrně přestane o věcech přemýšlet a spolehne se na jednoduchá řešení.
Musí vidět svět přiměřeně černobíle a věřit ve vlastní pravdu - protože když od sebe neodsekne pochybnosti, není schopen jednat.
Pinky
Mycelium - Vidění,
str. 403
Felix Francis - Ohrožení
Tuto prvotinu - následníka a syna Dika Francise - Felixe - jsme koupili dědovi k vánocům.
Chvíli trvalo, než jsem se k ní dostal i já (ne že by to děda neměl přečtené, myslím, že jí zhltl ještě do konce roku 2015...), ale mám takovou hromadu knih před sebou a tak málo času, že se k ní prostě nemůžu dostat.
Co ke knize říci? Snad jen to, že Felix se potatil - napínavé, dobrodružné, možná strošku předvídatelné (hlavní hrdina je inteligentní, zdatný...), ale každopádně čtivé. Přečteno jedním vrzem. Paráda :)
Knihy předešlé
Soupis mnou přečtených knih byl již tak dlouhý, že se mi přeléval přes spodní část monitoru, hromadil se na stole dělal nevzhlednou hromadu textů a obrázků smíchamých do jedné hromady. No ne tak úplně, ale pro jistotu zakládám druhou stránku a začítám nanovo.
Pokud se chcete podívat, co jsem četl před těmito knihami, máte šanci zde:
Komentáře (0)