Řekni mi co čteš a já ti řeknu kdo jsi...
No nevím jestli toto dokážu, ale obrázek si určitě udělám. Každopádně miluji knihy a bez nich si odpočinek a pohodu nedokáži představit. Snad proto zde najdete takový můj "čtenářský deníček" - psaný dobrovolně, bez nátlaku učitelů...

Co právě čtu:

jiskry-valky.jpgGareth L. Powell - Jiskry Války

Po dočtení kruté reality mám chuť se od ní odpoutat a jít se uklidnit do světa smyšleného. Beru do ruky zase klasickou knihu a dávám se do čtení. O inteligentní válečné lodi s názvem Vrtošivá fena (pitomé jméno), přebudované na záchrannou loď. To zní tak blbě, že mi to snad pomůže vypnot hlavu. A jelikož trpím neznačkovou virózkou, ležím doma v posteli, piju horký čaj a odpočívám, abych se co nejdříve uzdravil, je čtení na pořádku dne. Stací jen dva dny a mám knihu přečtenou.

Přiznám se, že ze začátku jsem se se čtení pral. Opravdu - přijmout myslící loď jejíž mozek byl vypěstován na základě lidských a psích buněk se mi nějak příčílo. Pak jsem četl z pocitu toho, že přeci neodložím knihu ve čtvrtině, pak přišla zvědavost, jak to celé dopadne a na konec jsem knihu dočetl a napadlo mne, zda je další díl. To je změna, co?
Asi to bylo tím, že mi trvalo se přeladit na úplně jiný žánr, než ten, co jsem četl minule a který mne opravdu hodně zasáhl.

Dočteno 28. 9. po 48 hodinách


sikmy-kostel-2.jpgPo doposlouchání prvního dílu se okamžitě vrhám na pokračování druhé části knihy Karin Lednické - Šikmý kostel, tentokrát z období roku 1921 - 1945. 

Škoda, že mne některé věci začínají zajímat až ve vyšším věku - tedy pozdě. Jak rád bych si sedl se svým dědečkem a vyslechl si jeho povídání - vždyť toto období zažil jako havíř na Ludvíku. Vzpomínám si jen na pár slov, kdy babička vyprávěla, jak neměli na šachtě práci a jak děda nosil domů žebračenku. Ale ani děda a ani babička už tady nejsou, aby mi vyprávěli. A tak čtu vyprávění jných...

Kniha se mi nečetla dobře. Ne že by byla špatně napsaná, naopak, ale osudy lidí na Karvinsku v období před válkou a za ní jsou těžké a smutné. Pár dnů po dočtění mi ještě příběhy leží v hlavě a je mi z jedné strany smutno a z druhé si uvědomuju, v jak šťastné době žijeme.

Dočteno 13. 9. 2021


sikmy-kostel-1.jpgKarin Lednická - Šikmý kostel

U šikmého kostela sv. Petra z Alkantary jsem byl několikrát při cestách do Karviné. V době keškovací jsme tam byli i odlovit schránku. Kostel stojí úplně osamoceně, kolem jsou jen laguny a šachty. A přitom kolem se kdysi žilo i umíralo. Knihu jsme koupili mé mamince - havířské dcerce k narozeninám, hned se doní vrhla a po dočtení požadovala druhý díl.
Cestou na dovolenou si ji pouštíme do uší a chvílemi se nám tají dech a derou slzy do očí. Byl to strašně těžký život. Fárat chodili už kluci od 14 let a nejednou se stalo, že v dole zahynuli i se svými otci. Tak jako v tomto příběhu. Katastrofa, kterou autorka zmiňuje se stala 14. června 1894 a v dole zahynulo celkem 235 lidí. Je to zatím největší důlní neštěstí v Ostravsko - karvinském revíru.

Celá kniha mapuje příběhy prostých lidí, žijících ve staré Karviné a okolí, jejich těžký život a vztahy. Zajímavé ale skličující čtení.
Přiběh končí v roce 1921, v začátcích mladé Československé republiky. Probírá se i období, kdy po vzniku první republiky vzniká na Ostravsku a Karvinsku konflikt s Polskem...

Dočteno 28. 8. 2021

kostel.jpgKostel sv. Petra z Alkantary v Karviné - opravdu je tak šikmý, není to klam a ni fotomontáž...

P.S.
Nedá mi to a ze starého kufříku po babičce Otilce vytahuji staré fotografie a dokumenty. Z fotek už poznám jen několik lidí a další už neumím identifikovat. Jejich příběhy, jejich životy a jejich osudy jsou už pro mne ztraceny.

Ze starých rodných listů se dostávám ke svým prarodičům z maminčiny strany. Provázanost národů v tomto regionu byla veliká. Poláci i Češi zde žili a mísili se tak, že říci, kdo odkud pochází už nejde.
Můj pradědeček a otec babičky Otilky - střelec Pavel Rucký se narodil v roce 1881 v Bobreku - Těšíně, jeho manželka a moje prababička Johanna v roce 1886 - její tatínek byl z Březowe u Veličky.

Můj dedeček Antonín Novický, manžel Otilky, pocházel opět z hornické rodiny, jeho tatínek (můj pradědeček), také Antonín - psaný ještě Antonin Nowicki - havíř, byl syn Blasiuse Nowickiho, nádeníka z Grajowa, okres Wieliczka. Narodil se v roce 1859.
A jsme zase v Polsku a ve Veličce (Wieliczka, Polsko).
Mimochodem - z Grajowa do Brzezowe do je 4 km vzdušnou čarou...

Odtud asi přišlo mnoho havířů za prací těžit zdejší nerostné bohatsví - ne sůl, ale uhlí. 
Takže z maminčiny strany ve mě koluje mimo jiné polská krev.
Z druhé strany - od mého tatínka se dostávám na opačnou stranu Moravy - do Hodonína a ještě jižněji.  Rakousko - Uhersko bylo velké...



kotleta-revoluce.jpgFrantišek Kotleta - Underground - Revoluce

K narozeninám knihu! Heslo platí - rok se s rokem sešel a já dostal od Františka dárek v podobě audioknihy mého oblíbeného Kotlety. Okamžitě si ji nahrávám do mobilu a vrhám se na poslouchání.

Po minuilé knize čtené hlubokým a sytým hlasem M. Stránského je o kus výše položený hlas Petra Buriana až rušivý. Musím si zvykat na jeho přednes. Ani kniha mi ze začátku moc nesedí. Marně vzpomínám na minulý díl a vybavuji si jen střípky. Je to prasárna. Výrazivo natvrdo použité mne až ruší. Popěvky "Jsem duhová víla" v podání vílů (to je víla muž), elfů či trpaslíků mi už přijdou moc. No uvidíme, jestli se zaposlouchám, nebo budu zklamaný. Kotletu jsem hltal, možná jsem se už přejedl...

Nakonec jsem se zaposlouchal a na konci už přestal ty rušivé věci vnímat.  Za mě tak 65%.

Doposloucháno 19. 8. 2021


sprti-a-frajeri.jpgKristýna Sněgoňová - Legie - Šprti & Frajeři

Tak se mi do uší dostal třetí díl ságy Legie od Kristýny Sněgoňové a Františka Kotlety. A opět s úžasným hlasem Martina Stránského, který svým přednesem dává knize další - hlubší rozměr. Jak jsou autoři dobří, je Stránský naprosto jedinečný.
Příběh pokračuje přesně tam, kde minulý díl končil a protože na něj navazuji ve velice krátké době je vše ještě v paměti. Kniha odsejpá a já hledám chvilky, kde bych mohl poslouchat. 

Doposloucháno 7. 8. 2021


Není to dlouho, co jsme si s Marcelkou a Lumírem povídali a o knížkách já se přiznal, že mám často jednu knihu rozečtenou a druhou rozposlouchanou a nedělá mi to žádný problém. Oba mi shodně tvrdili, že si to nedokáží představit, že dokáží číst vždy jen jednu knihu. Vysvětloval jsem jim že číst a poslouchat je rozdíl a dohromady se mi knihy nikdy nemíchají.
Ve chvíli, kdy se sešla Hvězda a Šprti & Frajeři najednou, se mi několikrát stalo, že se děje a postavy prolnuly a já chvíli přemýšlel, v jakém jsem to vlastně příběhu. Bodejť by ne - obě knihy mají mnoho společného - od prostředí až po neustálou akci. Takže poprvé přiznávám, že se mi knihy pomíchaly...


fabian-hvezda-250.jpg

Robert Fabian - Hvězda

Od autora jsem již četl / poslouchal - Planetu mezi slunci, Expresní zásilku, Palubního střelce a Mariňáky. Takže už vlastně dost kousků a nikdy se u nich nenudil.
Když jsem v knihobudce Fantasyobchodu uviděl tuto pěknou bichli se jménem autora na přebalu, neváhal jsem a hned si ji šoupnul do tašky. Přes 600 stran akce se špičkovým hodnocením na databázi knih (90%) snad bude zárukou dobrého čtení. A tak se po sci-fi vrhám na - sci-fi!

Knihu mám za sebou a přiznávám, že jsem všech 633 stránek zhltnul na jeden zátah - tedy skoro. Kniha byla trochu jiná než mariňáci, o něco méně technikálií, zupáctví a chlapských narážek. Ale opět samá akce, u které se nedá vydechout. V knize se naráží na knihu "Mariňáci" a je v časové ose pokračováním.
90% má kniha oprávněně.

Dočteno 31. 7. 2021

hvezda.jpg


prulom.jpgMichael c. Grumley - Průlom

Další klasická paperbacková kniha ukořistěná v knihobudce Fantasyobchodu. Vrhám se do ní hned po dočtení Einsteinova proroctví. Na prvních stránkách se mi vybavily mnou velmi oblíbené knihy Toma Clansyho. Dále se ale vše odvíjí jinak a ke onci už je jasné, že kniha není jen thriller, ale zároveň i sci-fi, což jsem při začátku čtení nevěděl. Nevadí, sci-fi mám docela rád, pokud je dobře napsané - a tato kniha napsaná dobře je.

Celý příběh má spád, je zajímavě napsaný a osoby jsou uvěřitelné. I ten aktivní arogantní a sebestředný blbec, který má tu moc, aby pokazil co mohl.

Autor napsal ještě další dvě knihy se stejnými postavami, tak si je možná dokoupím.

Dočteno 17. 7. 2021 - po třech dnech čtení


einsteinovo-proroctvi-masello.jpgRobert Masello - Einsteinovo proroctví

K téhle knize jsem přišel jako slepý k houslím. Zastavil jsem se synovi vyzvednou objednávku ve Fantasyobchodě a hned za dveřmi do prodejny našel skříňku s hromadou knih a u ní nápis o tom, že si knihy můžeme vzít / půjčit na přečtení, pak vrátit, nebo donést jinou. Miluji knihy a ty v tištěné podobě jsem už neměl v ruce ani nepamatuji. A tak jsem neváhal a hned si dvě vybral. 

Jsem asi v polovině knihy a přišel jsem na dvě věci - že jsem si zvykl na komfort číst ze čtečky třeba i po tmě a na její lehkost a skladnost a pak na to, že Robert Masello píše poutavě a kniha se dobře čte. Jsem v polovině a od čtení mne odvádí neustále to, že na webu hledám informace, které jsou v knize uvedené a dozvídám se spoustu zajímavých informací, o kterých jsem nevěděl. Paráda!

Hledání informací ne webu mne neopustilo do konce knihy. A jsem za to rád. Zjišťuji, že existoval rozený Brňák - v knize popisovaný jako Rakušák - Kurt Gödel, špičkový matematik, logik a filozof - opět v knize přítel Albeta Einsteina. Přiznávám, že vůbec nevím, co vlastně řešil - tam moje IQ nesahá :)

Kurt Gödel se proslavil zejména důkazem vět o neúplnosti. V roce 1931 publikoval své výsledky v "Uber formal unentscheidbare Satze der Principia Mathematica und verwandter Systeme". Zásadním výsledkem jeho práce je důkaz, že v každém axiomatickém matematickém systému lze zformulovat větu, kterou v rámci tohoto axiomatického systému nelze dokázat. Nelze proto dokázat konzistenci žádného axiomu.

einstein.jpg

Vlevo Kurt Gödel s Albertem Einsteinem

Kniha me bavila a ano, možná by mohla být podrobnější a delší, ale i tak jsem moc rád, že jsem na ni narazil. Krásná kombinace fikce a reality.
Za mne 90%

Dočteno 14. 7 2021


amanda-web-2.jpgFrantišek Kotleta a Kristýna Sněgoňová - Legie - Amanda

Tak jsem se tady na začátku roku - u první čtené letošní knihy - přiznával k tomu, že tentokrát mi Kotleta nesedl. Neuběhlo ani půl roku a mi v mobilu přistává druhé pokračování knihy výše zmíněných autorů, tentokrát v audioverzi. Hlas Martina Stránského dokáže i horší knize přidat body nahoru (což samozřejmě nemyslím na toto dílko) a tak si ho hned pouštím k létajícímu praseti. Tedy ke stavbě modelu letadýlka s touto přezdívkou.

Stavba ubíhá, kniha ubíhá, prostě parádní odpočinek.

Doposlucháno 12. 6. 2021


cirkadialni-kod-web.jpgSatchin Panda - Cirkadiální kód

Po dlouhé době si kupuji do čtečky vzdělávací knihu. Mám to v takových vlnách - byla doba, kdy jsem jiné knihy nečetl. Teď to mám naopak - rád vypínám mozek od starostí s lehkou odpočinkovou četbou, vzdělání jde poněkud stranou.

Tady ale dělám vyjímku a vrhám se do pochopení spánku. Dělávám si legraci, že jsem starý. Přisuzuji to tomu, že kdysi jsme mohli flámovat do rána, druhý den si přispat a zase bylo vše v pořádku. Teď jdu jednou spát o dvě hodiny později i bez alkoholu a pak se z toho týden vzpamatovávám. O pitomém posunování času ani nemluvě.
No a tady mám vysvětlení - rozhazuji si cirkadiální kód a tělu tím dávám pořádně zabrat. Takže se dávám do čtení a snad si z toho něco vezmu a změním svůj životní styl směrem ke zdraví, pohodě a zhubnutí.

Dočteno 18. 7. 2021 - ale určitě se k ní znovu vrátím!


nasterea.jpgPetra Stehlíková - Nasterea

Tak a je to tady!
Nevydržel jsem a koupil část knihy - asi 130 stran - v předprodeji. Hned stahuju do čtečky a začínám číst. Pak si ale uvědomím, že do 29. 4. 2021 je ještě více než týden, tak se snažím číst pomalu :)

Nakonec to vychází, že si stihnu stáhnout celou knihu a pokračovat ve čtení bez přerušení. Jsem zvědavý, jestli autorka touto knihou vše vysvětlí a příběh uzavře, nebo si přichystá otevřený konec pro další díl...

Nedokončila... Zase nic nevím, nechápu, chybí mi vysvětlení. Rouška se poodhalila, ale neodkryla dost na to, aby se dalo něco vyvodit. Takže budu čekat zase minimálně rok, zapomínat a zapomínat...

Dokončeno 3. 5. 2021


v-ledovem-sevreni.jpgKajub Mařík - V ledovém sevření

Na začátku roku jsem poslouchal knihu od stejného autora pod názvem Ve stínu slunce. Military sci-fi, které mi sedlo a u kterého jsem se dobře bavil a modelařil...
Když jsem viděl, že je ke koupi druhý díl, neváhal jsem a hned putoval do mé čtečky. Po Sinuhetovi s osmi sty stranami by to měla být taková jednohubka. Tak se do ni pouštím, tentokrát bez hlasu Luboše Ondráčka...

Tak to byl fofr... Knižka mne chytla a spád děje nepustil, dokud jsem ji nedočetl. Trvalo to celé tři večerní čtení a já bych nejraději pokračoval třetím dílem, který ovšem ještě není.

Dočteno 17. 4. 2021


les-mytag-ram.jpgRobert Holdstock - Les mytág

Sedím nad modelem Hawkeye a nemám co poslouchat. Opět zasahuje Ferda a půjčuje mi další fantasy. Jem zvědavý a pouštím si je do uší.

Tentokrát je to něco jiného. Chvíli mi to připomene Strugacké a jejich Piknik i cesty (hlavně tím tajemnem a neurčitostí, co se vlastně děje), ale je to jiné, temné, snad trochu strašidelné. Nevím, jestli je to to pravé ořechové, co chci teď slyšet, ale nechce se mi to vzdát a tak poslouchám...

Uvidíme, jestli se celkem pomalé povídání rozjede a dostane spád, nebo to zůstane stejné - jako značka autora.
Na hodnocení je kniha vysoko a spousta čtenářů je z ní nadšených. Takže uvidíme, do které skupiny se zařadím.

Tak nakonec jsem se do knihy zaposlouchal. Druhá půlka, po vstupu hlavního hrdiny do lesa už měla větší spád, ale pořád byla plná náznaků, tušení, otevřených možností a tajemna. Po doposlouchání jsem někde uprostřed mezi nadšením a průměrem. Na mne tak za 70%. Možná, ale opravdu možná se někdy podívám na druhý díl.

Doposloucháno 19. 4. 2021


stehlikova.jpg

Petra Stehlíková - Naslouchač, Faja, Nasterea

V reklamě se objevila anotace, že na konci dubna 2021 vyjde nová kniha od Petry stehlíkové - třetí pokračování Naslouchače. Vzpomínám si, že se mi dva předešlé kousky líbily, ale už si na ně moc nepamatuji. A tak se k nim znovu vracím a začínám si oživovat celý příběh. Neměl bych s tím spěchat - vždyť pokračování bude za více než měsíc!!!

Knížky přečtené za chvíli a já se nemůžu dočkat pokračování!

Dočteno 15. 3. 2021


egyptan-sinuhed.jpgMika Walrari - Egypťan Sinuhet

"...A jako lékař nevěřím příliš v zem zesnulých, ba ani jako Egypťan nevěřím v západní zem a v zachování těla, nýbrž smrt je mi jako dlouhý spánek a jako svěží noc po horkém dni. Vskutku, Aziru, život je jako žhavý popel, ale smrt je jako svěží voda. Ve smrti se zavřou tvé oči a nebudou již vidět, ve smrti zmlkne tvé srdce a nebude již naříkat, ve smrti ochabnou tvé ruce a nebudou již dychtit po činech, ve smrti se podlomí tvé nohy a nebudou již toužit po prachu cest bez konce. Taková je smrt, příteli můj."

Probírám svou čtečku a narážím na dávno zakoupenou knihu - ještě z doby čtení Řeky bohů. Že bych se zase vrátil do historie, tentokrát ještě hlouběji? Hodnocení má tato kniha špičkové - 92% na databázi knih je opravdu top. No uvidíme, snad se zase začtu a budu se těšit na každou stránku knihy...

Čtení to je složitější - hlavně stylem psaní. Ale i na to si za chvíli zvykám a pokračuji v četbě Sinuhetova příběhu. Občas jsou pasáže dlouhé a ztrácím se v nich - hlavně při přímé řeči Sinuhetova sluhy - mluvky.

Blížím se ke konci a jsem zvědavý, jak to dopadne.


" Neboť já Sinuhet jsem člověk, a jako člověk jsem žil v každém člověku, jenž byl přede mnou, a jako člověk budu žít v každém člověku, jenž přijde po mně. Budu žít v jeho starosti i radosti, v jeho zármutku i strachu - budu žít v jeho dobrotě i špatnosti, ve spravedlnosti i křivdě, v slabosti i síle. Jako člověk budu věčně žít v člověku - a proto netoužím po obětech u svého hrobu ani po nesmrtelnosti svého jména.

Toto napsal Sinuhet, Egypťan, ten, jenž žil osamělý po všecky dny svého života."


Dočteno 11. 4. 2021


atlantsky-gen.jpgA. G. Riddle - Atlantský gen

Tuto knihu jsem si koupil po přečtení Pandemie a docela se na ni těšil. Ovšem po plynulém a mistrném vyprávění Františka Niedla se s ní pěkně trápím. Prý světový bestseller a jednička na trhu. No marketihg pěkný... Jsem asi ve třetině a kniha mi ne a ne sednout. Trápím se tak, že se rozhoduji čtení přerušit a najít si na chvíli jiného vypravěče. Snad se k ní zase vrátím někdy později...

Nedočteno...


platner-web.jpg

František Niedl - Platnéř, Pavoučí síť, Návrat mistra

Pouštím se zcela plynule do čtení dalšího díla F. Niedla. Doba za vlády nevlády Václava IV, syna Karla IV. Příběh o rytířství nerytíře. O boji, ale pojatém jinak. Platnéř je příběh mladého neduživého chlapce, který dokázal nalézt své přednosti a využít je nejen pro svůj prospěch. Ach ti krásní kladní hrdinové. V každém románu autora takového najdete. Pak mu začnete fandit a nepřestanete číst, dokud celou sérii nedočtete. Pro mne opravdu parádní čtení. Doporučuji!

Dočteno 8. 2. 2021


ostravska-mysteria.jpgMarek Skřipský - Ostravská mysteria
čte David Viktora

Po doposlouchání posledního military sci-fi nemám u modelaření co poslouchat. Na pomoc mi přispěchá Ferda a dostávám od něj půjčenou audioknihu z mi blízkého prostředí - Ostravy. Z Ostravy po první světové válce, Ostravy plné nadpřirozena. Tak to jsem hodně zvědavý, co autor vymyslí...

Nakonec se mi audiokniha líbila. Pěkné bylo to, že se mluvilo o místech, které znám a přitom neznám. O místech, která se od doby před více než sto lety neuvěřitelně změnila. 

Ostravština v podání Marka Skřipského byla milá a k vyprávění sedla. Pokud máte rádi fantasy zasazené do reálií Ostravy a Prahy, jděte do toho!

Doposloucháno někdy během března


rozervane-kralovstvi-frantisek-niedl.jpg


Dočteno 25. 1 2021             27. 1. 2021                    30. 1. 2021                    2. 2. 2021

Čtení mne dostalo, je to napínavý příběh plný zvratů, příběh nejen o bojích, ale i osobních hodnotách, hrdinství i o lásce. Dostaly mne historické kontexty, o kterých vím pramálo. Dějepis jsem ve škole nenáviděl. A vím proč - nesnáším čísla a proto si je nepamatuji. A hloupé memorování historických dat mne nebavilo a vytvořilo ve mě blok. Teď zjišťuji, že dějiny jsou nikdy nekončící příběhy lidí, jejich osudy, ze kterých se můžeme poučit, snažit se je pochopit a nebo prostě neopakovat jejich chyby.

Ještě jedna věc mne zaujala - vzpupnost a sebestřednost českých a moravských pánů, které zajímalo jen jak si nahrabat, pomoct si za každou cenu a udržet moc. Podrazy, úskoky, lhaní, kamarádíčkování... Myslím, že jsme neustále stejní - stačí se jen podívat, kdo nám vládne dnes a jaké jsou jejich záměry. Stejné, jako těch před sedmisty léty. Nezměnili jsme se. Je mi z toho smutno.

rytiri-dva-az-ctyri-750.jpg

           Dočteno 18. 1. 2021                Dočteno 21. 1. 2021                   Dočteno 23. 1. 2021     

Ani se nezastavuju a čtu. Týden po dočtení první knihy už hltám čtvrtou. Příběh kontinuálně pokračuje a přestat číst nejde. Je mi jasné, že se nezastavím, dokud nedočtu celou sérii. Osm knih zhruba po 220 stranách - to by mohla být trilogie o necelých 600 stranách na knihu...

 

rytiri-z-vresova.jpg

František Niedl - Rytíři z Vřesova

Tak po dávce sci-fi se vydávám do historie. Ač je to také fikce, je alespoň vsazená do reálií té doby. Niedl píše poutavě, věřím, že mne bude série bavit a postupně ji přelouskám celou.

Přenáším se do doby, kdy se o český trůn hlásí mladinký - sotva čtrnáctiletý Jan Lucemburký (otec Karla IV.). Děj se rozjíždí, uvidíme, co bude dál...

Ani se nenaděju a jsem u konce prvního dílu. Seznámil jsem se s johanitským rytířem Wolframem, malým Čeňkem, jeho bratrem Benešem, který je ve službách Petra z Rožmberka a spoustou dalších postav. Je jasné, že další díly mají co nabídnout. Takže neváhám a rovnou pokračuji v dalším dílu.

(dočteno 15. 1. 2021)


planeta-mezi-dvema-slunci-web.jpgRobert Fabian - Planeta mezi dvěma slunci

Doposlouchal jsem při modelaření knihu "Ve stínu slunce" a hledal v mobilu, co bych si pustil. Když už jsem v tom sci-fi a když minule bylo v názvu knihy slovo "slunce", pouštím si dalšího Fabiana. Tentokrát jsou v názvu slunce dvě...

Ztroskotání vězeňské lodě na neznámé pouštní planetě, zůstává jen pár lidí, kteří se snaží přežít. Ruzné povahy, různé životní příběhy a pak společná cesta - jak toto dopadne???

Pořád jsem podvědomě čekal nějaký šťastný konec a vysvětlení. Nic z toho ale nepřišlo. Každopádně to bylo napínavé až do smutného konce. Výborně načtené, výborně napsané...

(Doposloucháno 22. 1. 2021)



ve-stinu-slunce-2.jpgJakub Mařík - Ve stínu slunce

Zase si sedám odpoledne k modelaření a po chvíli přemýšlím, co že mi to chybí... Ahááá! Knížka! A tak sahám pro mobil, chvíli lovím v mé sbírce a pak si pouštím tento kousek. Po naposled poslechnutých mariňácích a expresní zásilce je to velmi podobné ražení. Dokonce i velmi podobný popis a vyprávění. Poslouchá se to moc dobře i díky hlasu Luboše Ondráčka. Ze začátku vesmírná detektivka, pak bitva ve vesmíru i ve vesmírné lodi. Má to spád i švih. Dávám vysoké hodnocení a doporučuji!

Výborný nápad, rád si přečtu i další díl - tedy až vyjde.
(dočteno 5. 1. 2021)


legie-operace-thummel.jpgFrantišek Kotleta a Kristýna Sněgoňová - Legie - Operace Thümmel

Jména dvou oblíbených autorů na titulce nové knihy mne zaujala. Vydání těsně před koncem roku bylo jako na zavolanou. A tak jsem pod stromečkem od svého drahého syna našel jen obálečku s lístečkem, že mne v e-mailu čeká překvapení. A bylo! Stačilo si jen e-mail přeposlat a synchronizovat čtečku. 

Jsem zvědavý, co mám od tohoto spojení čekat. Začínáme!

Dočteno. Ale tentokrát mi kniha nesedla. Jak mám Kotletu rád a jeho vyprávění s neustálou akcí a spádem mi vyhovuje, nyní mi přišlo chvílemi až zbrklé, přehnané a tak nějak "neuvěřitelné" (já vím, je to sci-fi, ale i tam počítám s nějakou uvěřitelností...). Chvílemi jsem začal přeskakovat slova, pak i řádky - jen abych byl u konce a alespoň se dozvěděl, jak to dopadlo. Dopadlo to tak, že se vykrystalozoval základ pro další hromadu dílů.

No další knihu nekupuji, nechám to na někdy později, možná, snad...

(Dočteno 9. 1. 2021)

 


Jelikož mi tato stránka plná knih přetékala dole z monitoru a hromadila se pod jeho dolním okrajem, zakládám již čtvrtý čtenářský deník za sebou. Předešlé - mnou přečtené knihy - naleznete na těchto odkazech:

Řekni mi co čteš - aneb můj třetí čtenářský deník

Řekni mi co čteš - aneb můj druhý čtenářský deník

Řekni mi co čteš - aneb můj první čtenářský deník

Vytisknout stránku Vytisknout stránku2. 1. 2021, 12:50, zobrazeno 476x, dnes 2x
0.0 0Hodnocení