Řekni mi co čteš a já ti řeknu kdo jsi...
No nevím jestli toto dokážu, ale obrázek si určitě udělám. Každopádně miluji knihy a bez nich si odpočinek a pohodu nedokáži představit. Snad proto zde najdete takový můj "čtenářský deníček" - psaný dobrovolně, bez nátlaku učitelů...
2022 - Co právě čtu nebo poslouchám:
Jiří Kulhánek: Vládci strachu, Cesta krve - Dobrák, Cynik
Kamarád mi půjčuje vzácné a na burze neuvěřitelně vysoko ceněné kousky od Jiřího Kulhánka. První - vládci strachu přelousknu za pár hodin a jsem nazpět u Kotlety a jeho knih. Okamžitě beru do ruky druhý díl a čtu. Výborná oddechovka.
Dočteno 31. 12. 2022
Dominik Dán - Cela č. 12
Co poslouchat u modelaření? No přeci Dána! O tom už je dopředu rozhodnuto. Nahrávám do mobilu další kousek a jsem zvědaý, čím mne dostane tentokrát. Už jen temný začátek prvního dne ve vězení mi nahání hrůzu. To zas budou nervy!
Petr HETEŠA - INFICO
Nedalo mi to a při čtení genové terapie jsem sáhl po knize s příběhem, spádem a odpočinutím si od starostí a okolí. Nakonec vybírám knihu od autora, kterého znám pouze z jednoho sci-fi příběhu. A podle recenzí má kniha spád a čte se jedním dechem. Tak se nechávám zlákat 90% hodnocením na databázi a jdu dotoho.
Ze začátku jsem se nomohl začíst, ale po chvíli se to rozjelo a mělo to spád. Místo abych spal, četl jsem do pozdních nočních hodin - nebo brzkých ranních?, jen abych to dočetl. Dobrá odpočinkovka.
Dočteno 15. 12. 2012 v 3:20 ráno
Mitchell L. Gaynor - Plán genové terapie
Při nákupu tohoto vzdělávacího titulu jsem si říkal, že by asi stálo za to s sebou něco udělat, abych déle vydržel. Ale jak, když jsem knihu ani neotevřel? A tak se rozhoduji po dlouhé době vzít do ruky něco jiného, než příběh. I když i tady je plno příběhů o zázračném uzdravení díky správné stravě.
Čtení je samozřejmě komplikovanější a jen hledání upřesnění názvů a zpracování informací bere čas. Prostě nevím, co si představit třeba pod slovy uhlovodany, uhlohydráty, karbohodráty či sacharidy...
Pak mi dochází další věc. Tím, že neustále musím hustit do hlavy nové a nové informace a povinnosti, nemám rád sáhodlouhé návody. Nejraději bych bral jasné přehledné informace, které mi dají šanci je jednoduše zpracovat a udělat vše krok za krokem ke splnění cílů. Ale ono to tak nefunguje. Za prvé proto, že není vše pro všechny stejné a za druhé - proč to ostatním zjednodušovat, že?
Takže nakonec vím, že kniha bude na delší dobu a vůbec nedokážu predikovat, zda z ní něcou budu umět použít.
František Niedl - Ano, můj pane - Železná rukavice
Trochu jsem se chtěl oprostit od Dánovy moderní doby a couvnout do minulosti. I když jsem si moc nepomohl - zase samé podrazy a zabíjení. Lidstvo se až tak moc za ty staletí nezměnilo. A abych si oživil paměť, vzal jsem to od prvního dílu, který jsem už letos četl.
No co říct, seděl jsem u knihy každou chvíli a za dva dny je obě přečetl. A moc se mi povídání líbilo. Za mne plný počet bodů.
P.S.
Současně s knihou jsem si ne webu hledal zmiňované hrady a díval se, jak to pan Niedl pěkně vymyslel. Dokonce jsem měřil i vzdálenosti, abych pochopil že hranice vzdálenosti koňmo stanovil autor zhruba na 100 km. No snad mu můžu věřit, neb já koňmo nikdy nejel ani pár metrů, natož celý den...
Dočteno 27. 11. 2022
Dominik Dán - Sára
Když mi při modelařině dojede čtení na konec, cítím se potichu nějak nesvůj. A tak sahám do audiotéky a natahuji další z knih Dominika Dána. No jo, ale kde jsou mí známí policisté?
Čtení je ale i tak stejně zajímavé a já čekám, jak se to vyvine. Jen při líčení toho, že je vlastně už vše dlouho dopředu připravené a naplánované a běh světa je jen další z tahů na šachovnici, se kterou hrají lidé "nahoře" - z toho mi naskalkuje husí kůže. Já vím, je to jen kniha, ale je to opravdu jen fabulace?
I detektivi nakonec byli a kniha utekla tak, že na konci jsem čekal ještě hodně dlouhé pokračování...
Doposloucháno 9. 12. 2022
Dominik Dán - Nehanebné neviniatko
Když už jsem takový rozposlouchaný a hlavní hrdiny mám pod kůží, natahuji do mobilu další díl knihy. Časově navazuje na předešlou knihu. Věřím, že se u poslechu opět budu trochu bát, kroutit hlavou a samozřejmě se dobře bavit. Jdu poslouchat a modelařit.
A taky že jo. Bát jsem se sice nebál, ale hlavou jsem kroutil a dobře se bavil. Kniha je zase výborně napsaná, příběh nemá hluchá místa a má spád. A jak už to v reálu bývá, spravedlnost má zavázané oči, ne vždy dobro vítězí nad lží a nenávistí a nakonec jde zase jen o moc, peníze a sex. Je to hnus, velebnosti...
Dočteno 14. 11. 2022
Dominik Dán - Popol všetkých zarovná
Tak jsem to zase nevydržel a pořídil si další audioknihu Dominika Dána v originále, tentokrát v podání jiného interpreta. A opět velmi dobře přečtená a samozřejmě i napsaná kniha. Ale bude na dlouho. Na modelaření není dobrá doba a v autě sedím sám vždy jen chvíli. Takže si čtení kouskuju...
Kniha byla zase výborně napsaná. Napínavá. Až mi někdy jezdil mráz po zádech, když mi docházelo, že to nemusí být jen fikce, ale popis toho, co se kolem může úplně normálně dít. A asi i děje. Peníze a moc jsou hybatelem světa mocných. Vlastně celého světa - ještě k tomu můžeme přidat sex...
Doposloucháno někdy koncem října 2022
Zákon GENU
Antologie České fantastiky
Když v Dobrém ránu na ČT2 vidím Františka Kotletu / Leoše Kyšu a Kristýnu Sněgoňovou vyprávět o nové knize k výročí narození Gregora Mendela, neváhám a okamžitě si ji kupuji do čtečky. Nejraději bych se hned vrhnul do čtení. Jen jména autorů na přebalu mne k tomu nutí. A tak si pro jistotu s sebou stále nosím čtečku, co kdyby se našla chvilka času, že?
No a je to tady, po detektivce a sci-fi se vrhám na kratší formáty a jsem zvědavý co autoři vymysleli. Další jména - Neff, Bureš, Mařík - to je přece záruka dobrého čtení a výborných nápadů! Vždyť genetika je tak zajímavá a má takové možnosti!
U mnoha povídek mám pocit, že nechci, aby to skončilo a rád bych četl pokračování. Jsou to návrhy a ochutnávky nových románů. Autoři - do toho!!!
Dočteno 15. 11. 2022
Dominik Dán - Červený kapitán
Po doposlouchání cestopisu od Ládi Zibury mi chybí poslech. Sedím u modelů a pořád přemýšlím, že si musím něco pustit. Vzpomenu si na Janku, kterou chytly knihy od Dominika Dána. A tak si půjčuji audionahrávku jedné z mnoha Dánových knih. A aby to bylo klasické, tak v přednesu Jozefa Vajdy - tedy ve Slovenčině. U nás načetl knihy Martin Stránský, jehož podání miluji, ale Jozef Vajda je také výborný!
Nakonec se s Jankou zaposloucháme oba. Sedím, modelařím ve své dílničce a Janka poslouchá se mnou, posloucháme po cestě z práce i do práce, o víkendu cestou na výlet, večer před spaním. Policista Kraus je tady říznutý Indianou Jonesem a profesorem Langdonem, ale je to výborně napsané i namluvené. Jozef Vajda s hlasem nádherně kouzlí.
Chvílemi se smějeme, při líčení mučení je nám z toho až špatně a máme chuť to přeskočit. Prostě parádní čtení. Doporučujeme!
Doposloucháno 7. 9. 2022
Jakub Mařík - V krvavém pásu
V Jeruzalémě jsem už byl (alespoň ve vyprávění) a po pravdě se mi nechce sedat k rozečteným Přemyslovcům. A tak se rozhoduji nechat historii historií a chvíli se vrhnout úplně na opačnou stranu - do budoucnosti.
UTSS Salamis dostala další díl vyprávění a tak knihu okamžitě kupuji a začínám číst. Věřím, že si u ní krásně odpočinu a dobře se pobavím. Prvně si ale musím oprášit paměťové závity, přece jenom je to již rok a půl, co jsem četl poslední - tedy druhý díl. Snad to naskočí...
Nakonec jsem knihu zhltnul za víkend. Zase jsem se těšil ke čtečce a chvíle klidu na čtení. Příběh měl spád, samá akce, žádná hluchá místa. Prostě Maříkova klasika. Jo - a Korzáři zase ostrouhali!
Dočteno 4. 9. 2022
Ladislav Zibura - 40 dní pěšky do Jeruzaléma
Mimořádně se dostávám k poslechu - ne ke čtení - knihy Ladislava Zibury.
Nahrávám si ji do mobilu a začínám poslouchat. Předposlední kniha o Číně a Nepálu mne trochu štvala, za to výlety po Čechách zase mile překvapily. Tak uvidíme, co na to Jeruzalém...
Nakonec musím uznat, že se mi kniha a styl vyprávění líbily. Sám bych něco takového co dokázal autor nedokázal, a tak si to alespoň poslechnu. A osobitý přednes autora byl také fajn. Prostě mi to sedlo. Děkuji!
Doposloucháno: 15. 8. 2022
František Kotleta - SITARANE
Další malý dárek k narozenínám. Jak jsem rozpouslouchaný z Legie, přecházím průběžně na tuto jednohubku. Starý známý hlavní hrdina Tomáš Kosek a jeho boj a spolupráce s magií.
Jak je u Kotlety zvykem, příběh odsejpá, je v něm hromada akce, násilí a sexu... Znovu si uvědomuji, že si u poslechu výborně odpočinu a vypnu. A o to asi jde.
Doposloucháno 27. 7. 2022
Kristána Sněgoňová a František Kotleta - LEGIE
AGA a PÁN HOR
Narozeniny jsou fajn v tom, že dostáváte dárky :) A já od Františka dostal Martinem Stránským namluvené poslední dvě knihy se série LEGIE. Samozřejmě si je hned nahrávám do mobilu a při první chvíli pouštím do uší. Výborně se to poslouchá u modelaření. Dvě zábavy jednou ranou, tak se mi to líbí! No a teď si kradu chvilky, abych mohl poslouchat - při jízdě autem, při chůzi na nákup, při modelaření, a samozřejmě i před spaním. To je ale nejhorší - to pak druhý den hledám, do kdy jsem to slyšel a kdy jsem usnul...
Doposloucháno 23. 7. 2022
Dominik Dán - Mačacia stopa
Tady se mi stalo, že jsem poslouchal knihu, aniž bych původně chtěl. Způsobila to Janka, která na mobilu puštěném nahlas začala poslouchat tuto detektivku. Knihu ve slovenštině jsem nečetl ani nepamatuji. Chvíli si u neplánovaného poslechu dělám něco jiného, ale pak se zaposlouchám také a už hledáme společné chvilky, abychom mohli v poslechu pokračovat.
Knížka je psána dobře, je napínavá a ukazuje, jak věci mohou vypadat úplně jinak, než ve skutečnosti jsou.
Doposloucháno 12. 6. 2022
Kotleta - Sněgoňová: Legie - Rudý vrabčák
Po doposlochání Sapkowkého si do uší při modelaření poustím další díl nekonečné série Legie. Opět mi příjemný hlas Martina stránského čte neuvěřitelné příběhy Čechů ve vesmíru. Tedy nejen Čechů, ale i dalších lidí i nelidí.
Je to oddechovka, pokud od ní nic nečekáte. A já ji tak beru...
Než se stačím zaposlouchat, je konec. Buď to byla nějaká krátká kniha, nebo se mi sešlo více času na poslouchání.
Doposloucháno 3. 6. 2022
Goscinny / Uderzo - Umpa-Pa + Asterix
To by ani nebyl můj zlatý synátor Tomík, aby mi nechtěl udělat radost. Jsem na nemocenské první den a on mi po práci ihned spěchá donést zábavu. A tak sedím po večerech u komixů, které jsem už opravdu dlouho nečetl. A budu je číst po chvilkách asi hodně dlouho :)
Ladislav Zibura - Prázdniny v česku
A tady je ta kniha, kvůli níž přerušuji čtení Přemyslovců. Přiveze mi ji Bára od maminky s tím, že si mám dát pozor, protože je i podepsaná! Tak jo, já se ke knihám chovám vždycky slušně, protože je mám rád, líbí se mi a vážím si jich.
Ziburu jsem zatím četl jednoho a líbí se mi jeho vtipné a milé vyprávění. V mnou čtené knize mířil do Tibetu a Číny - jediné co mi na knize vadilo, byla jeho - pro mne nepříjemná - "vlezlost". Z druhé strany - jak přežít v cizí zemi a bez financí? No jedině se k někomu vnutit... :) Tak uvidíme, co vymyslí v Čecháh. Jdu na to!
Stačí přečíst první kapitolu a už se dobře bavím. Láďa to cestování po Čechách vzal z gruntu. Udělal si čerstvě řidičák, koupil si to nejpodivnější auto co se dalo v Evropě sehnat, pořídil si na něj mu podobnou značku a ve stylu cestovatelů Zikmunda a Hanzelky se na to oblékl. No prostě klasik :)
Tentokrát to byla rychlovka - čtení bylo rychlé, knížka měla spád, byla vtipná se zajímavými detaily a zajímavými lidmi. Prostě se mi toto dílko četlo dobře a příjemně.
Dočtěno 29. 5. 2022 a bez ztráty desítky!
Vlastimil Vondruška - Přemyslovká epopej - Jednooký král Václav I.
Bez rozmýšlení otevírám rovnou druhý díl Přemyslovské epopeje. Kniha skončila ve chvíli narození malého Václava. Takže v druhé knize snad bude pokračovat příběh Přemysla Otakara I. A taky že jo. Každý večer se těším, až si budu před spaním znovu číst.
Nakonec ale budu muset knihu odložit, protože se mi do ruky dostala další kniha, kterou musím číst co nejdříve, neb na ni čekají další čtenáři. Takže tady pokračování příště...
Vlastimil Vondruška - Přemyslovká epopej - Velký král Přemysl Otakar I.
Po nějaké době odhodlávání se pouštím do veledíla o mnoha stranách a dílech. Před pár dny jsem navštívil Křivoklát, Karlštejn a Točník - a vždy mne napadlo, že se chci o naší historii dozvědět více. V knihách pana Nidla jsem se dostal do doby vzniku a využívání těchto hradů, ale chtěl jsem jít hlouběji. A tak beru do ruky knihu o Přemyslovcích. Pravda, někde budu muset zjistit ještě alespoň nějaké starší informace, přeci jen Přemysl Otakar I. nebyl první Přemyslovec...
Na dovolené jedem vláčkem do Loděnice a odtud pěšky na Karlštejn. A večer čtu o tom, jak zde proběhla bitva mezi „selským knížetem“ Soběslavem II. a staronovým nástupcem trůnu Bedřichem, oba byli z rodu Přemyslovců. A tak se mi to pěkně skládá. Jdu číst, toto bude dlouhé...
Dočteno poměrně rychle, což je známka toho, že mne to bavilo. Porovnávám tuto knihu s knihami pana Niedla. Ač jsou všehcny historické a snad můžu říct i příběhové, je psaní pana Niedla více "románové", více příběhové, méně faktů, více příběhu. Pan Vondruška píše trochu jinak, popisuje více historické fakta, vztahy mezi vládci tehnejšího světa, má to podstatně větší rozsah postav a jejich vztahů. Jiné, ale moc dobré. Asi budu rovnou pokračovat dalšími díly.
Dočteno 8. 5. 2022 - výborné a poučné
Ernest Cline - Armada
Jednou mi Tomík povídá: "Táto, četl jsi Amadu?" Kulím oči a on se usmívá, že neznám druhou knihu od autora jedinečného Ready Player One, knihy, kterou jsem rád přečetl a stejně byl i spokojený s jejím filmovým zpracováním.
A protože je to syn činu, hned mi knihu posílá. Začtu se do ní o dovolené a po pár večerech je přečtená. Už to nemá takový spád, než minulá kniha a připadá mi dětinštější. Ale číst se to dá a jako oddechovka to stačí. Zajímavé nápady, zajímavé rozuzlení.
Dočteno 27. 4. 2022
Robert Fabian - Semper Fi + Dies Irae
Historický příběh pana Niedla jsem zhltnul za dvě odpoledne a hned sáhl po další knize. Zase jsem se vrátil k Porterovi a jeho příběhům. Ne k Harrymu Potterovi, ale k mariňákovi Porterovi a jeho kolegům ve zbrani. Začínám třetí knihu z řady Carpe Diem. Snad to zase bude nářez...
Zase dobře čitelná kniha, více neznáma, dobrý nápad na zápletku, konec otevřený poslednímu dílu.
Dočteno 27. 2. 2022
Poslední díl Dies Irae odkazuje na knihu, kterou jsem přečet skoro přesně před rokem - Planeta mezi dvěma slunci. Havárie vězeňské lodě na planetě vraků popisuje příběh hrstky přeživších vězňů snažících se přežít ne nepříznivém prostředí. Konec je otevřený, i když na první pohled můžeme předpokládat jen to nejhorší - smrt posledních dvou postav knihy. A pak najednou mariňáci přicházejí na pomoc. No tak to je obrat...
Zajímavá kniha, ale za mne asi ze zatím přečtených knih od tohoto autora nejsalbší. Chvílemi jsem se u čtení nudil, chvíli mne štvala neurčitost děje. Připomnělo mi to dodnes nezahojený šrám ze čtení Pikniku u cesty od Strugackých. Nemám rád "neurčitost a nevysvětlení" a tady to platí od začátku do konce. Prostě mi to nesedí a nerad takové věci čtu. Konec je otevřený, ale pokud by vyšlo pokračování, budu se rozmýšlet...
Dočteno 15. 3. 2022
František Niedl - Ano, můj pane
Přemýšlím, do jaké další knihy se mám pustit. Nakonec se po dvou scifárnách vrhám do historie a oblíbeného pana Niedla. Janka knihu zhltla za víkend, já tak rychlý asi nebudu, ale jdu do toho.
A je to tady - za dva dny není co řešit. Zase jsem si připomněl, jak pan Niedl píše - přímým, jednoduchým způsobem, ale při tom poutavě, zajímavě. Od knihy se mi nechce odcházet a celý den v práci jsem myslel na to, jak vezmu večer čtečku do ruky a budu pokračovat v příběhu Ondřeje z Rohatce, vracejícího se do Čech z Itálie, kde byl ve službách kralevice Karla - syna Jana Lucemburského.
Za chvíli je něco málo přes 200 stránek přečteno a chce to druhý díl. Pan Niedl je plodný spisovatel, snad se co nejdříve dočkáme dalšího dílu. Nebo si dám ještě jednou vše od začátku???
Dočteno 21. 2. 2022
Robert Fabian - Carpe Diem
Tak jsem přemýšlel, do čeho se pustit po historickém románu a při poslouchání fantasy. To by chtělo nějakou změnu! A tak hledám ve čtečce mého oblíbence a otevírám military sc-ifi. To bude kotrmelec o 180°!
Zatím jsem od Roberta Fabiana přelouskal pět knih a proto věřím, že ani tato nebude jiná, než perfektní. Jdu na mariňáky...
Každý večer sedám ke knize a čtu příběh malého chyceného zlodějíčka z měsíce, který se trestu vyhýbá s tím, že nastupuje k mariňákům. Prožívám s ním a jeho kamarády dril výcviku a užívám si dobře napsaný strhující děj. Vzpomínám na předešlé knihy a uvědomuji si jedno - nepamatuji si jejich děj. Jen si vzpomínám, že jsem se u nich velmi dobře bavil. Je to prostě parádní oddechovka.
Konec knihy je otevřený a já čekám nějaké vysvětlení. A tak tahám z knihovny druhý díl a rovnou v něm pokračuji. Možná se něco z prvního dílu dovysvětlí... Nedovysvětlí, jen naznačí. Že by v další knize? A nebo, je to ještě třeba?
První díl dočten 10. 2. 2022
Druhý díl dočten 19. 2. 2022
Andrzej Sapkowski - Sága o Zaklínači
Po asi dvou letech se vracím ke knihám o Zaklínačovi. Vlastně jsem se pro ně rozhodl po té, co se na Netflixu objevily nové díly seriálu Zaklínač. Než si je pustím, chci si trochu oživit tento zvláštní svět.
Sahám po audioverzi u které začínám stavět svůj poslední model F15. Snažím se vybavit si minulé příběhy a pomalu se vpravuji do děje. Uvidíme, jak mi toto dílo sedne...
Postupně si pouštím knihu za knihou a jsem nějak na vážkách. Chvíle akce a napětí se střídají s politickými a zákulisními intrikami, popisem království, jejich vládců a povah -některé části jsou roztahané a nezáživné. Knihou proletí postava, kterou vypravěč popíše a záhy zemře, jede se dál... Spousty libozvučných ale komplikovaných jmen. Zapamatovat si je? Ani náhodou. Mám v tom guláš...
Poslední díl se neuvěřitelně vleče. Mám pocit, jako by se autorovi nechtělo vše ukončit a potřeboval si to psaní ještě užít. Natahování, odskakování do jiných a dle mého zbytečných příběhů... Prostě jsem se k tomu nejasnému konci nějak protrápil. Uff, mám to za sebou.
První díl doposlouchán 21. 1. druhý 23. 1. , třetí díl 4. 2. 2022.
Čtvrtý díl doposlouchán 20. 3. 2022 a plynule poračuji v pátém.
Pátý nekonečný díly doposlouchán 24. 5. 2022
Robert Lyndon - Cesta sněžných ptáků
František mi půjčuje další knihu, o které už nějakou dobu vím a podle recenzí čtenářů je velmi dobrá. Po sci-fi ze vzdálené budoucnosti se přenáším do hluboké historie. Anglii vládnou Normané - jsme tedy v jedenáctém století.
Kniha popisuje cestu naskrz celou Evropou pro doručení vzácných dravých ptáků - bílých sokolů - jako výkupného za normanského šlechtice zajatého v Konstantinopoli.
Čtení se protahuje a já dávám přednost poslechu - oči mám z práce večer tak unavené, že knihu nemám chuť brát do ruky. Povídání do ucha je přijatelnější a můžu si ho pouštět i u modelařiny. Prašina a Spasitel odklánějí sněžné ptáky na druhou kolej.
Děj je zajímavý, jen někdy se mi zdá, že autor skáče a vynechává kusy v dějové linii, stejně tak mám chvílemi problém rozlišit osoby v přímné řeči. Zase si budu muset na styl psaní autora zvyknout a pak vše půjde snáze.
Ač rozečteno v půlce října, dočítám až v půlce ledna. Nějak jsem se nemohl do čtení dokopat, ale nakoncec se našel čas a já se doknihy pěkně začetl. Když už se blížíte ke konci šestisetsránkové bichle, musíte se dozvědět, jak to vše dopadlo a hrdinům držíte palce. Asi se kouknu po dalším dílu...
Dočteno 16. 1 2022
Malá statistika
Rozhodl jsem se - ze své vlastní zvědavosti - obnovovat si deník po roce a udělat si vlastní statistiku.
Za rok 2021 jsem se začetl do 39 knih a jen jednu nedočetl. Takže v průměru něco málo nad tři knihy měsíčně. A to mám vždy jednu knihu rozečtenou a druhou ve stejnou dobu rozposlouchanou.
Uvidíme, kolik jich zvládnu letos. A to jsem se zařekl, že budu méně pracovat a víc si užívat. Ukaž se, roku 2022!!!
Jelikož mi tato stránka plná knih přetékala dole z monitoru a hromadila se pod jeho dolním okrajem, zakládám již pátý čtenářský deník za sebou. Předešlé - mnou přečtené knihy - naleznete na těchto odkazech:
Řekni mi co čteš - aneb můj čtvrtý čtenářský deník - rok 2021
Řekni mi co čteš - aneb můj třetí čtenářský deník
Komentáře (0)