Sculpturae Naturae

Ke konci roku nám do emailu přišla taková malá recese - fotografie obřího kamene ve tvaru lidského pozadí s tím, že všichni hledají největší prdel na světě a my ji máme u nás... Vyloudilo to úsměv na rtech, ale i zájem, kde se toto místo nachází... Pak bylo vše zapomenuto a čas běžel dál.

Před pár dny jsem navštívil nakladatelství Zoner Press v Brně, kde jsem byl zaplatit fotografické knihy, které jsem prodával na webu www.fotobatohy.cz. Při placení jsem si všiml nádherné panoramatické fotografie umístěné v jejich kanceláři. Hádejte, co na ní bylo? No přece skály ve tvaru... Neodolal jsem a prohodil něco o největší p.... A pak přišla chvíle, která mne dostala až k napsání tohoto článečku. Dostal jsem do ruky knihu pana Tillera, autora této fotografie.

Miluju knihy a ne jen kvůli jejich obsahu. Miluju je jako nádherné objekty, dokonale zpracované dílo lidských rukou a umu. A tato kniha měla všechny atributy toho, aby mne uchvátila. Čtvercový formát, uvnitř špičkové rozkládací panoramatické fotografie na kvalitním papíru a vše v kovové kroužkové vazbě. No prostě nádhera. Celou cestu domů jsem se těšil, až si večer v klidu po dlouhé cestě sednu po lampu a knihu si celou prolistuji.

Kniha nezklamala. Prolistoval jsem si ji a ne jednou. Jako třešnička na dortu pak bylo přiložené CD se všemi fotografiemi, doplněnými přesnými informacemi o místě dané fotografie - přesnou informací myslím pozici GPS s vazbou na mapy - jak interní od Geodezie ČS a.s. a také webové na www.mapy.cz

Popisovat fotografie pana Tillera je jednoduché a přitom složité. Můžu napsat, že fotí kameny roztroušené po jižních Čechách a kousek pod jejich hranicemi v Rakousku. Můžu napsat, že jsou to krásná místa mistrně zdokumentovaná.
Nejsem už ale schopen popsat tu zvláštní energii, která na mne z jeho fotografií proudí, ty úžasné pocity, které zažívám vždy, když knihu vezmu do ruky a začnu jí listovat. Děkuji pane Tiller, dostal jste mě!

Kromě nádherných chvil a pocitů z knihy vyvstalo ještě jedno hnutí - vidět ty místa na vlastní oči. Už vím, co v následujících dnech udělám. Začnu si při prohlížení zapisovat místa, která mne nejvíce oslovila, přiřadím k nim přesné pozice, naplánuji cesty a pak už jen budu čekat na chvíle, kdy budu moci vyrazit a ona místa spatřit. Škoda jen, že i v naší malé zemičce je to tak daleko, řekněme napříč celou republikou. Kdybych bydlel blíž, vyrazil bych hned!

Jako fotografa mne samozřejmě zajímalo, jakou technikou byly tyto fotografie foceny. Pan Tiller používal panoramatický svitkový fotoaparát Linhof Technorama (jak píše, 40 let starý...). Foceno na svitkový film - diapozitiv s rozměrem 6x18 cm, elektronicky zpracovaný.
Už jméno Linhof ve mne vzbudilo pocit něčeho nedosažitelného. Na webu jsem našel prodejce a ten jen potvrdil mé pocity. Nádherný stroj za nádhernou cenu :o)) Mimo dosah.
Ale nejde přeci o to, abychom si pořizovali drahé fotoaparáty a snažili se dostihnout práci mistrů. I s tou technikou by se nám to pravděpodobně nepodařilo. Technika je jen pomůcka. Chyběly by nám jejich oči, jejich um, kreativita, zkušenosti... A pak ta jedinečná chvíle, která se nedá opakovat...

V knize je zmíněná webová stránka pana Tillera www.veni-vidi.cz, která ale bohužel není dostupná. Informace o něm jsem nalezl na stránkách České Kanady, krátký rozhovor s ním si můžete přečíst na stránkách ArtMagazínu.

Fotografie převzaty ze stránek Zonerpress , Artmagazínu a stránek České Kanady

P.S.
Při brouzdání webem a hledání informací jsem narazil na zajímavý blog pana Ivana, naleznete na něm spoustu fotek a povídání z České Kanady a okolí.