Zimní období není mnou zrovna oblíbené. Zima, mokro, sníh - nic z toho mne neláká k vytažení pat z domu a tak nemám ani tolik možností k focení. Proto jsem s radostí přijal nabídku kamaráda Pata, abych mu šel pomoct fotit šluskolonu - čili poslední taneční.
Hážu se do gala, nabíjím baterie a už míříme do Michálkovického kulturního domu. Tam už jsou přípravy v plném proudu - provádějí se poslední úpravy zevnějšku a paráda začíná!
Taneční mistr přivádí na parket své ovečky. Mládenci v oblecích a děvčata v šatech jako nevěsty se promenádují po parketu.
Děvčata byly opravdu jako princezny...
Veškeré činění mládeže bylo pod pečlivým dohledem paní a pana tancmajstrových. V tomto případě to jsou manželé Pekárkovi.
K tomu všemu hrála živá kapela.
Nechme kapelu kapelou a koukněme se na omladinu...
Tady se potvrzuje, že děvčata dospívají dříve :o)
Hromadné předtančení - dámy cinkaly zvonečky, pání jim svítili na cestu. Prvně mne napadlo, které z dam při tanci chytne účes.... Naštěstí se nic takového nestalo!
O přestávce došlo na společné foto. Tady jsme jako fotografové zaváhali. Třetí slečna v první řadě z leva. Má štíhlé kotníčky, ale v tomto případě to není ono...
No a pak už začala práce nám. Pavel se chopil fotoaparátu a před blesky přenosného studia zval jednu skupinku za druhou. Tady už jsem nestihl cokoli dokumentovat. Plnil jsem totiž úkol, kterým jsem byl pověřen. Domlouval jsem počty fotografií a záběrů, inkasoval peníze a snažil se nic nepomotat. Po zdárném focení nasedáme do auta a fofrem míříme do fotolabu, kde na nás již čeká obluha stroje. Po pár nutných úpravách už lab chrlí fotku za fokou. Pat je vkládá i s čísly do sáčků a pak opět fofrem míříme nazpět do Michálkovic. Tam nás už čeká poslední fáze - předání fotografií. Všichni jsou spokojeni, žádná fotka nechybí, žádná nepřebývá.
Jelikož je už po desáté večer a my jsme hladoví, přichází zasloužená odměna. Přesuneme se do restaurace La Strada a dáváme si dobrou večeři. Byl to zajímavě prožitý večer. Ovšem živit bych se takto asi nechtěl. Pata čeká to samé v sobotu i neděli. Ani se mu nedivím, že doma odloží fotoaparát do kouta a už ho nechce vidět! Ještě děkuji studentům gymnázia Matiční, že jsem se mohl zúčastnit jejich významného dne!
Komentáře (0)