Už mi opravdu hrabe. Mám skříň plnou modelů a já si hážu do košíku další kousek - ale v takové slevě to prostě nejde nechat někomu jinému. A tak po více než půl roce opět sedám k modelům.
Ale podrobněji - po více čtyřech měsících ve "vyhnanství" - ač luxusním a po více než dvou měsících dokončování bytu, mám konečně hotovou pracovnu a prostor sednout si k modelařině. Přiznávám, že už mám regulerní absťák!
Před doslova pár dny jsem si koupil ve výprodeji extra levnou stavebnici od Airfixu - legendární T34 ve verzi 85. Sleva okolo 70% stála za to a já neodolal. A tak dávám model na stůl a v pravidelném speciálním narozeninovém dni volna posílám Janku do práce a sedám si k modelu:
Ještě při čekání na stavbu si dokupuji od Dragonu sadu postaviček - soviet infantry tank riders. Bude to poprvé, co budu model doplňovat o postavy. Neumím je, ale pokusím se je nějak zvládnout.
Oproti modelům letadel je tady práce snazší, méně tmelení a dolaďování nesedících částí. Za chvilku mám základ hotový:
Použiju černý surfacer a na něj základní Tamiya XF67
Pak vše zalakuji, dolepím decaly a dám se do opotřebování.
Tady schne bláto na kolech a pásech
S postavami se trápím, nedokážu udělat obličeje. Ač se snažím vrstvit světlejší barvu a tvořit stíny, stejně mají ploché obličeje a třešničkou jsou rty, které nedokážu odladit. V první chvíli vypadají vojáci jak zmalované lehké děvy za zenitem...
Musím si ještě s těmi postavičkami pohrát. Chybí mi anténa na věži a pár dalších detailů na doladění. Pak přide model do vitríky...
Komentáře (0)