Andalusie - Bobastro a El Chorro

Opouštíme nádhernou Rondu a vydáváme se na další cestu. Náš Lunochod nás unáší na východ, směrem na Antequeru a Granadu.

andalusie-0678.jpg

Naše první zastávka je u památníku na vrcholku malého kopečku. Na první pohled se nám vybaví korejský Kim, jednoznačně určující směr naší budoucnosti. Pokusili jsme se s ním trochu nesouhlasit - díky tomu, že už tu chvíli stojí a svaly mu v kámen ztvrdly, nestačil nám dát ani pár pohlavků. Abych to uvedl na pravou míru - tento památník se jmenuje Vyhlídka lesní stráže. Ano je tu teplo a sucho. Stráž tu měla a asi má význam. Pokocháme se a spěcháme za Jankou, která nás čeká v autě. Začíná jí stoupat teplota.

andalusie-0676.jpg

venca-lezici-spici.jpg

Venca ve své oblíbené poloze - sorry Venco, tu fotku tu prostě musím vložit. To by přeci ani nešlo jí tu nedat...

andalusie-0680.jpg

Pohled z Vyhlídky lesní stráže na městečko El Burgo

andalusie-0682.jpg

andalusie-0684.jpg

Olivové háje jsou všude. Až od Vency do dozvídám, že olivy jsou dlouhověké a ty co vidíme můžou mít i více než 300 let. Plantáže se dědí z otce na syna jsou dlouholetým rodovým majetkem.

 andalusie-0688.jpg

Krajina se nám mění před očima. Během pár vteřin se nekonečné olivové háje promění v lány obilí. Je to fascinující podívaná...

Pokračujeme nádhernou krajinou skrz městečka El Burgo a Ardales, za kterým sjíždíme z cesty a serpentýnami stoupáme na místo se jménem Ruinas de Bobastro. Snažíme se najít parkování ve stínu pod stromem, platíme dvě eura vstupné v dřevěné budce u cesty a stoupáme ke klášteru. Tedy ke zbytkům, které tu zůstaly. Okolní skály vypadají, jako by zde obrovský domíchávač vyzvrátil svůj betonový obsah vnitřností. Skály jsou jako hromady zaschlého betonu.

andalusie-0690.jpg

V devátém století našeho letopočtu bylo divoké okolí strže El Chorro útočištěm Omara ibn Hafsuna, což byl jakýsi andaluský Robin Hood, jemuž se bezmála čtyřicet let dařilo odrážet córdobské oddíly ze své horské tvrze Bobastro. Jeden čas dokonce ovládal celé území od Cartageny až k Gibraltarskému průlivu. Podle pověsti prý Ibn Hafsun přestoupil na křesťanskou víru (což by z něj dělalo takzvaného mozaraba) a v areálu Bobastra zbudoval kostel Iglesia Mozárabe, kde byl roku 917 také pohřben. Když córdobští tvrz v roce 927 konečně dobyli, dali jeho ostatky exhumovat a posmrtně ukřižovat před hlavní córdobskou mezquita (mešitou).

 andalusie-0692.jpg

andalusie-0694.jpg

andalusie-0696.jpg

Pěšinou vystoupáme až ke zbytkům kláštera. Výhled na okolí je zajímavý, zase krajina, kterou neznáme. V dálce vidíme i vodní dílo Embalse del Chorro, které jsme viděli z ptačí perspektivy těsně před přistáním v Málaze. Slunce nemilosrdně praží a nám se krátí čas. Proto sestupujeme k Lunochodku a pokračujeme dál. Po pár kilometrech vyřknu slova, která ne této andalůské cestě vyřknu ještě mnohokrát: „Zastav!!!"

 andalusie-0712.jpg

Před námi se otevírá fantastický výhled na údolí řeky Río Guadalhorce a strž El Chorro.

andalusie-0700.jpg

andalusie-0704.jpg

Zde vidíte část odstraněného chodníku.

 Garganta del Chorro, je velmi působivé místo. Jedná se o skoro pět kilometrů dlouhou a místy až 400 m hlubokou lineární trhlinu v mohutném vápencovém masivu. Její šířka místy dosahuje jen deset metrů. Podél strže vede hlavní železniční trať do Málagy - využívá dvanáct tunelů a šest mostů. Ve chvíli kdy vystupuji z auta vjíždí do tunelu vlaková souprava a zmizí z dohledu.

 andalusie-0710.jpg

Nejzajímavější částí kaňonu je však betonová pěšina, zvaná El Camino del Rey-  Královská cesta. Její název vznikl díky návštěvě krále Alfonse XIII v roce 1921, který slavnostně zahajoval provoz vodní elektrárny Guadalhorce. Pěšina se vine po celé délce kaňonu a navzdory všem přírodním zákonům napůl visí asi v polovině stěny. Byla vystavěna ve 20. letech 20. století v rámci programu využití vodní energie a dodnes patří ke španělským národním divům.

Časem se stezka stala nebezpečnou, a tak byla na obou koncích uzavřena - slovem uzavřena se myslí odstranění posledních cca 40 m zbytků chodníku. Dnes se tam dostanete jen s průvodcem a s lezeckým vybavením. Sídlo tu mají švýcarští manželé, kteří vedou horolezeckou školu a za úplatu Vám pomohou strž navštívit. Místo se přirozeně stalo centrem skalního lezení v Andalusii.       

Zde uvidíte průchod po stezce El Camino del Rey. Je to pro silnější povahy - jak poznamenal kamarád Libor: "Mně je blbě, jen se na to dívám..." Kameraman je šílený - s kamerou v ruce, bez jištění... Ale rád by jsem si to prošel, ale pomaleji a důkladně zajištěný.

 

 andalusie-0716.jpg

My pokračujeme podél řeky až na hráz, kterou přejíždíme a po pár metrech parkujeme u vlakového nádraží. Usedáme do restaurace na oběd. Chvíli se trápíme s jídelníčkem a nakonec vybíráme lazaně, Venca si dává místní polévku (žádná sláva - byla to ta samá, kterou si dal včera v Rondě) a skopová žebírka. U těch notně mlaská a užívá si svého oblíbeného jídla. Ze zahrádky restaurace je nádherný výhled na řeku a strž. Nádhera! Po obědě se setkáváme s místní liknavostí a klídkem. Několikrát se dožadujeme platby a po skoro hodině čekání vstáváme od stolu a vynucujeme si placení u baru. Doma bychom odešli bez placení - zde se ale nechceme dostat do problémů... Rádi bychom šli prozkoumat El Chorro, ale zabili jsme spoustu času čekáním na obsluhu, je šílené vedro a Jance také není nejlépe. Proto pokračujeme v cestě.

 andalusie-0718.jpg

Další zastávkou má být městečko Antequera. Je to město vybudované na strategickém místě - dvou pahorcích obehnaných šňůrou rozeklaných štítů - což mu zajistilo úctyhodnou minulost plnou zvratů. My jsme chtěli navštívit památky daleko starší - z doby kamenné a bronzové - dolmeny. Dolmeny jsou pohřební mohyly z obrovských kamenných desek, zdejší patří k největším v Evropě a pocházejí z doby 2500 až 1800 př. n. l.

 Čas je ale proti nám a tak se rozhodujeme tuto atrakci přeskočit a jet rovnou na sever k laguně De Fuente de Piedra. Je to 20 km severozápadně nad Antequrou a jedná se o největší jezero v Andalusii a jedno ze dvou hlavních evropských hnízdišť plameňáků růžových. V tuto dobu se mají líhnout holátka a pohled na 20 tisíc dospělých jedinců musí být jedinečným zážitkem.

 Zastavujeme u Lídlu na doplnění tekutin, kde se vše mění. Jance stoupá teplota silně nahoru a už se sotva drží na nohou. A tak přichází na další změnu. Najíždíme na dálnici a míříme přímo do Granady. Krajina okolo ubírá na dramatičnosti. Na GPS nastavujeme ulici, na které leží náš kemp. Po půl hodině bloudění jej konečně nalézáme. Zjišťujeme, že jsme už kolem jeli... Ubytováváme se, Janka jde do hajan a my s Vencou zaháníme žízeň litrovou Alhambrou - místním pivem - a nutno říci, že dobrým...

andalusie-0902.jpg

Místní pivko na zahrádce v kempu -za 2 Eura, v obchodě za 1,2 Eur.

andalusie-0906.jpg

Bílý Lunochodek zaparkovaný před ubytováním. Máme dvoupokojový apartmánek. V ložnici máme okno do umývárny a někteří šílenci chodí mýt nádobí v šest ráno...

andalusie-0908.jpg

 

Další místa naší cesty naleznete zde:

Andalusie - úvodní stránka

Gibraltar

Gibraltar II.


Tarifa

Arcos de la Frontera

Zahara de la Siera

Ronda

Bobastro a El Chorro

Granada

Guadix

Sierra Nevada

Comares

Málaga

Informace o dopravě, průvodcích a cenách.

Historie a současnost Španělska

Vytisknout stránku Vytisknout stránku24. 8. 2011, 17:56, zobrazeno 9886x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení