Andalusie - Zahara de la Sierra

Po návštěvě nádherného Arcosu de la Frontery, který se označuje jako jedno z nejpůvabnějších horských měst v celém regionu, nasedáme do Lunochodku a míříme úrodnou krajinou směrem k městečku El Bosque. Odpoledne máme jeden z mála termínů naší dovolené - do Rondy se musíme dostat do šesti večer, aby nám neprodali ubytování...

Celkový pohled na odpolední trasu a detailní satelitní pohled:

Bílé městečko El Bosque je považováno za bránu do pohoří Sierra de Grazalema.

Začíná stoupání serpentinami do kopce - míjíme vesničku s trochu Potterovským jménem Benamahoma a přijíždíme na hřeben Puerta de El Boyar ve výšce 1 103 m n.m. Využíváme parkoviště u vyhlídky ke krátkému odpočinku.

Vašek to vždy bere z gruntu... jako po celou naši dovolenou...

Výhledy jsou tady nádherné - je ale opar a obloha ocelově šedomodrá - totálně nefotografické počasí. Tak alespoň dokumentačně.

Když už nejdou fotit výhledy, zaměříme se alespoň na detaily. Já objevuji krásného motýla - otakárka:

Pak přebírá fotoaparát Janka a řádí mezi kytičkami - a že jich tu není málo!

Tento úlovek jí potěšil obzvláště - prvně si myslela, že vidí čmeláčka na květu - až po chvilce ji došlo, že se kouká na nádherný tořič.

Nasedáme do vozu a serpentýnami se spouštíme dolů k městečku Grazalema. Kousek před ním ale odbočujeme do leva - na sever, kde začíná jedna z nejkrásnějších cest v okolí. Znovu prudce stoupáme a nabíráme výšku. Výhledy jsou čím dál tím nádhernější a Vašek jede prakticky přískokem - neustále ho nutíme zastavovat a kochat se okolím.

Pohled nazpět k Puerta de El Boyar.

Klikatá cesta nás zavede až na místo zvané Puerta de las Palomas - Holubičí soutěsce. Holuby nevidíme, supy ano. Parkujeme u cedule Mirador a jdeme na vyhlídku. Tedy Janka a já, Venca uléhá na lavičku a odpočívá. Ty serpentýny ho nějak ničí!!!

Po krátkém odpočinku pokračujeme zprudka dolů cestou plnou nekonečných serpentýn. Ještě před chvílí jsme si mysleli, že to nejhezčí už máme za sebou. Ani náhodou!!!

Tento pohled nás znovu nutí zastavovat a kochat se úžasným výhledem. Je to krajina, kterou si nemůžete nezamilovat. Tak jiná a rozdílná od toho, co známe.

Vodní plocha - přehrada Embalse de Zahara - zde vznikla až v nedávné době a změnila tak podstatně ráz zdejší krajiny. Určitě - alespoň pro naše oči - k lepšímu. Zahara de la Sierra se pyšní nejdramatičtější polohou ze všech grazalemských vesniček. Nad vesnicí se tyčí maurský hrad ze 13. století, který v roce 1407 dobyli křesťané. Odvážný noční útok granadského velmože Abú al-Hasana na krátko navrátil hrad do rukou muslimů. Odplata na sebe ale dlouho nenechala čekat - vyprovokovala katolická Veličenstva zahájit poslední fázi andaluské reconquisty, která vyvrcholila v roce 1492 pádem Granady.

Do města vjíždíme ze strany přehrady a hledáme místo, kde zaparkovat. Ani nevíme jak a jsme uprostřed města. Odsud není jiného úniku, než jet dopředu. Uličky jsou tu uzoučké jako v Arcosu, lámeme auto do pravoúhlé zatáčky a sjíždíme sebevražedným svahem dolů, až nám málem brzdy nestačí. Pak k našemu zděšení projíždíme přímo skrz hlavní náměstí, těsně kolem místních pohodlně rozvalených v zahrádkách před restauracemi se sklenicí vína. Jedeme uzoučkým prostorem kolem nich a dle našich měřítek je to troufalost nejvyššího kalibru. Někde jsme museli minout zákaz vjezdu!!!
Nakonec parkujeme těsně pod hradem v uličce jménem Calle del Camino Nazari.

Z malé vyhlídkové terasy se nám otevírá nádherný výhled na přehradu a kopce poseté olivovníky:

I když sebe sami prakticky nefotíme, zde uděláme vyjímku. To místo prostě stojí za to.

Tady se naše cesty dělí - Janka a já míříme na starý maurský hrad a Venca naopak míří do podhradí, zakoupit si něco k snědku. Z hradu je okolí ještě půvabnější.

Pod námi se k sobě těsnají střechy zaharských domků, shora vidíme cestu, kterou jsme před chvílí zoufale kličkovali.

Vyšplháme na nejvyšší věž hradu - nic moc také z hradu nezbylo - a nabíráme krásu a atmosféru plnými doušky.

Naposled se otáčíme za hradní věží a míříme k autu. Vašek zrovna dojídá sendvič s jamonem a pomlaskává. Na to se tak dlouho těšil ...

Vyhřátý Lunochodek nás vítá a my pomalu opouštíme toto kouzelné místo. Ještě dlouho se ohlížíme a vidíme v dálce hrad nad vodní plochou. Zbývá nám už jen dojet do Rondy a stihnout ubytování.
Dnes jsme nabiti emocemi a krásou. To budeme ještě dlouho vstřebávat...

Další místa naší cesty naleznete zde:

Andalusie - úvodní stránka

Gibraltar

Gibraltar II.

Tarifa

Arcos de la Frontera

Zahara de la Siera

Ronda

Bobastro a El Chorro

Granada

Guadix

Sierra Nevada

Comares

Málaga

Informace o dopravě, průvodcích a cenách.

Historie a současnost Španělska