Dolomity 2010 - den 1.

Středa 7. 7. 2010

Dnes ráno jsme se konečně dočkali. Začíná nám zasloužená dovolená a hlavně: jedeme do DOLOMIT!!!

Když se oblékám a nasazuji si hodinky, zjišťuji, že se mi zastavily. Že by si také vzaly dovolenou? Říkám to Janě a ona kouká na své. Také jí nejdou!!! Co se děje?? Snad to není nějaké špatné znamení. Voláme našim - jsou v pořádku a přejí nám šťastnou cestu, ale děda to nebere! Snad je v pořádku.

Franta přijíždí v 8:00. Jde jen na lehko, protože věci jsme mu už vyzvedli dříve. A tak nasedáme do našeho přibližovadla a v 9:00, vyjíždíme směr Jižní Čechy. Stále voláme dědu, ale ten nebere telefon.

Před Olomoucí nás nějaký kvalitní řidič předjíždí na dálnici zprava - čeští arogantní řidiči! Snad v zahraničí takové magory nepotkáme...

V Olomouci Janě dojde trpělivost. Jelikož děda není dostupný, sjíždíme z dálnice a míříme na sever zkontrolovat, zda je v pořádku. Ve Šternberku se děda se ozývá - sekal trávu a je v naprosté pohodě - zatracené hodinky! A tak se vracíme po malé zajížďce na dálnici a jedeme až před Brno, kde zastavujeme v restauraci Stará pošta . Jezdíme tady občas při našich cestách a víme, že je tu krásné prostředí a slušná kuchyně. Ferdovi také chutná. Vyfotíme ho u děla z napoleonských válek a pak pokračujeme směr Telč.

Ferda jako dělostřelec Jabůrek. A pořád jenom ládo, ládo...

Pak Ferda volá Marcelce, jestli doopravdy nejedou s námi.
Kéž by to zase bylo překvápko a oni seděli někde ve Val Gardeně

Telč si vybíráme zcela úmyslně - je to už mimo náš moravský rajón který známe a tak si ji chceme prohlédnout. Procházíme starým městem, vystoupáme na věž nad náměstím a kocháme se krásným rozhledem. Pak vycházíme za hradby a obcházíme je dokola. Je nádherně a my se kocháme krásou starých hradeb odrážejících se ve vodní hladině.

Tento prevét (staročesky výsernice) nás zaujal hlásnou troubou hned vedle. To aby poddaní věděli, jak se šlechtě daří?

Rodinka na věži

Dláždění

Pak už nám jen zbývá dojet do Třeboně. Tam jsme už očekáváni přivítacím výborem. Po krátkém odpočinku jdou kluci k televizi sledovat fotbal (MS - Ger:Spain 0:1)

My s Jituš a Kíťou jdeme za Míšou a Milanem, kde dostáváme pozvánku na svatbu. Večer si ještě cestou domů dáme kvasničák, ale komáři žerou tak, že se nestačíme ohánět. Janka zabije jednoho Jitce na čele takovým způsobem, že má Kíťa strach o její život. O život ovšem přichází jen komár a mírně otřesená Jitka je zachráněna před vycucnutím.

Pokračování našich cest:

Den druhý - Salzburg

Den třetí - Piz Boé

Den čtvrtý - Sassolungo

Den pátý - Col Raiser

Den šestý - Tre Cime di Lavaredo

Den sedmý - Belveder

Den osmý - Vatens