Ráno se překonáváme.Vstáváme v pět a jedeme s Ferdou na Passo Gardena, abychom tam byli před východem slunce. Přijíždíme ještě za tmy a koumáme, kde budou nejlepší výhledy. Po chvíli slunce vychází, ale schovává se za mrak, takže na Sassolungu dělá jen rudý proužek. Ale stojí to za to. Za chvíli se z ValGardeny začnou valit mraky a vše pohltí bílá tma. Je to jen pruh valící se před námi. Úchvatný zážitek... Vzdáváme focení a jdeme hledat Janu. Chodíme, voláme a ona nikde. Nakonec jí voláme telefonem, je na hřebeni - nad mraky a je nadšená z focení. Sejdeme se u kostelíku a pak sjíždíme na snídani.
Těsně před východem slunce směrem na východní stranu Dolomit
První paprsky slunce na Sassolungu. Vlevo masiv Selly.
Mlha přichází...
A už je tady!
Loučíme se s nádherou na Paso Gardena a míříme nazpět na naše ubytování. Paní Sztipková nám přichytala bohatou snídani. Po jídle se nám nechce nikam spěchat, a tak si sedáme na balkón, vaříme si kávu a kocháme se výhledem. Dnešní rádo začalo náhderně.
Dovedete si představit tu pohodu, když sedíte pohodlně na balkónku, popíjíte kafe a před Vámi se otvírá tato scenérie?
Ja chci zpátky!!!!!!
Po kafíčku a rozjímání na balkónku vyrážíme směr Pass Pordoi. Cestou od odbočky na Canazei dojíždíme tři pomalíky a celou cestu na Passo se za nimi táhneme. Moje nervy! Na sedle parkujeme a vycházíme kolem vrcholu Sass Bécé na Belveder. Jsou zde nádherné výhledy.
Na sedle Belveder kvetou úpolíny. Žluté moře. Tady je celá naše partička. V pozadí mé milované Sassolungo.
Vrchol Sas BéCé
Masiv Selly, vlevo nahoře vidíte horní stanici lanovky na SassPordoi.
S Tomem a Ferdou vycházíme na horní stanici lanovky z Canazei. Fotíme Marmoladu s Fedaiou (vše je bohužel v protisvětle), Sassolungo i masiv Sely. Vracíme se ke zbytku osádky, která se válí na trávě pod lanovkou. Společně jdeme na chatu Rifugio Fredarola na kafe a jedno pivo. Pak popocházíme kousek nad chatu a obědváme. Po cestě k autu fotíme pole úpolínů a kakostů.
Poměnky před Sassolungem
Krátké odpočinutí na relaxaci, osvěžení a kontrolu fotek na chatě Rifugio Fredarola
Tom s Marmoladou v pozadí.
Cestou jsme potkali místní rodinku s asi 17ti letou dcerou. Štíhlé děvče s černými vlasy do půl zad a nádherným panenkovským obličejíčkem fixovalo Toma tmavěhnědými kukadly. Vůbec nereagoval! Až jsem ho rýpl pod žebra... A on na to: "To koukala na tebe táto, ne? " Málem mě omyli!!!
Nádherné výhledy z Belvederu
úpolíny a kakosty
Loučíme se s Passo Pordoi a auty sjíždíme na Canazei, pak stoupáme do sedla Passo Sela. Užívám si posledních serpentýn a na plný výkon se šplhám nahoru. To jsem si zakličkoval! Na sedle se se slzou v oku loučíme s tímto nádherným krajem. Pak už jen zbývá sjezd do údolí ValGardena. Na hotelu se osprchujeme a po kafi se vydáme s Janou (Tom si pouští film) do městečka. Cestou nás dojíždí Ivan s Jankou a berou nás na opačnou stranu Val Gardeny. Odtud se procházkou městem vracíme na chatu. Po vánoční večeři (řízek s bramborovým salátem) se balíme a hrají se karty.
Vytisknout stránku
Komentáře (0)