Ráno na opuletní snídani kontrolujume vývoj počasí - moc času nám do deště nezbývá - kolem jedenácté už má začít silně pršet a vydržet to má až do noci. A tak neleníme a hned po jídle vyrážíme pěšky údolím kolem potůčku Jetřichovická Bělá k Dolskému mlýnu.
Známe toto místo z mnoha pohádek, ale má více než 500letou historií. První zmínka je z roku 1515; od 1696 patřil rodině Pohlů (s přestávkami) až do konfiskace po druhé světové válce. V 18. – 19. století prošel přestavbami, přibyly pekárna a palírna; od konce 19. stol. se místo stáčí k turistice - zajíždějí zde čluny z Ferdinandovy soutěsky, výčep tu byl od roku1888. Mlýn byl elektrifikován v roce 1929, provoz mlýna skončil po bankrotu 1931; po odsunu obyvatel po roce 1945 chátral. Od 2007 je kulturní památkou.
Filmařsky proslul zejména díky pohádce Pyšná princezna (1952) — mlýn a okolí se ve filmu objevují jen krátce, přesto výrazně přilákaly návštěvníky. Objevuje se i v dalších pohádkách (Ztracený princ, Peklo s princeznou, Pravý rytíř, Čertova nevěsta) a v novějším filmu Jan Žižka – zrod vojevůdce (2022).
Když k mlýnu přicházíme, máme stěstí, že tu skoro nikdo není. Než si ale místo stačíme pořádně projít, je už tady hromada lidí. A tak se pomalu vracíme do údolí - to je samo o sobě také nádherné a je radost projít si ho dvakrát. Potůček je průzračný a jemný písek na jeho dně tvoří krásné krajinky, místy na něm voda není vůbec vidět.
Kousek před ubytováním začíná pršet. Než se stačíme schovat, lije jako z konve. A tak zalézáme do postelí, posloucháme šustění deště za okny a čteme si.
Návrat na titulní stranu Chrastava a Jetřichovice 2025
Pokračování na další den - Mariina skála, Rudolfův kámen, Zlatý vrch
Vytisknout stránku
Komentáře (0)