A je tady ráno po klidné noci. Vstáváme až na osmou, kdy sejdeme na snídani do hospůdky pod okny. Je nás tady deset, a sedáme si ke stolům nádherně připraveným ke snídani. Už teď prozradím, že při odjezdu si chceme paní domácí, která je připravuje vzít domů! Takže asi víte, jak moc to bylo dobré.
Po tak nádherné snídani se rozhodujeme vyrazit na neméně krásná místa - první je pěšky v dosahu pár kilometrů - jedy jen zhruba 1,6 km - zřícenina hradu Falkenštejn.
První část je procházka Jetřichovicemi a pak hned za parkovištěm odbočujeme do údolí. Tady začíná ta výživnější část stoupání po neuvěřitelně dlouhých kovových schodech. Ale výhled nahoře to stojí za tu námahu:
Hrad Falkenštejn, jindy nazýván Sokolí hrad, byl založen na přelomu 13. a 14. století. Do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky vytesané komnaty a kaple. Nachází se zde tak už jen torzo skalního hradu, nabízející však nádherné výhledy do krajiny Saského Švýcarska.
V roce 2017 byl hrad zpřístupněn pomocí železných schodiš't a na vrcholu vznikla kovová plošina, aby zabránila opotřebení skal.
Odlovíme místní kešku a užíváme si krásných výhledů. Pak dorazí nějaká parta a my raději ustupujeme zadní cestou a vracíme se na ubytování, kde naskočíme do vozítka a popojedeme kousek na parkoviště Vysoká Lípa (N 50°51.72185', E 14°21.31828'). Tady zaplatíme dost vysoké parkovné a vyrážíme k dalšímu sklanímu hradu - Šauštejnu.
Skalní hrad byl založen ve 14. století a sloužil jako správní centrum malého panství. Byl vybudován na skalním pískovcovém bloku, vyčnívajícím asi 70 metrů nad okolní terén. Dnes je skála nahoře pospojovaná mosty a nabízí výhledy do okolí. Ve skalách se dochovaly vytesané místnosti.
Po třicetileté válce, kdy byl již hrad pustý, se zde ukrývali lupiči a loupežníci. Místu se proto přezdívá Loupežnický hrádek.
Je to zase úžasné místo. Nahoru to není tolik schodů jako na Falkenštejn, zato jsou podstatně prudší - to už snad nejsou ani schody, ale žebříky. Musíme si navzájem dávat přednost a být opatrní. Místy jsou žebříky v tak úzkých místech, že se musím hodně snažit, abych se s batohem na zádech vešel.
Nahoře je to opět nádherně upravené s luxusními výhledy. Ani se nám nechce dolů. Sestoupíme po žebřících uprostřed skály opět dolů a pokračujeme chodníčkem v prudkém svahu po červené značce směr Malá Pravčická brána. Z cesty se nám otevírají krásné výhledy na Šaunštejn a do širokého okolí.
K Malé Pravčické bráně to už je jen kousek. Je opravdu proti své sestře hodně menší. Ale taková milá...
Vracíme se stejnou cestou na parkoviště a jedeme na ubytování. Měli jsme štěstí, vyšlo nám počasí a nezmokli jsme. Těšíme se na zítřek. Ten má ale být deštivější...
Návrat na titulní stranu Chrastava a Jetřichovice 2025
Pokračování na další den - Dolský mlýn
Vytisknout stránku
Komentáře (0)