Grächen, Seetalhorn, Hannigalp

Další ráno s probuzením na sluncem zalité štíty hor. Nádhera! Po snídani vycházíme k lanovce v Grächenu, asi 300 m od hotelu. Pozorujeme ortodoxní židy - mají zde největší komunitu ve Švýcarsku. Jejich hábity, pejzy a beranice jsou úžasné. Kabinovou lanovkou (19,2 CHF) vyjíždíme na konečnou stanici pod vrcholem Seetalhornu do výšky 2 870 m n.m. (převýšení 1 251 m). Z restaurace Panorama si vychutnáváme úžasný výhled a rozhodujeme se pro jednodušší cestu na Hannigalp (2 114 m n.m.).

Začínáme prudkým sestupem po kamenném poli. Nohy kloužou a já se vracím nazpět k paní Olince, abych jí pomohl. Ta je celá překvapená, že to vše zvládne sama. Prý se o ni starám více, než její syn. Jejich vitalitu bych v tom věku chtěl mít!!! Jsou to lidé, kteří se celý život hýbou a jde to na nich vidět.

Odpočinek u salaše

V družném rozhovoru sejdeme převýšení 756m. Na Hannigalpu posvačíme a pozorujeme velké černé švýcarské krávy, které krásně zvoní zvonečky, ale jde z nich strach. Ferda je z blízka fotí, ale já tu odvahu nemám - budí ve mě respekt. Mou obavu potvrzuje i náš průvodce - říká, že to jsou zvířata, která žijí celé léto sama na svazích hor a jsou polodivoká, navíc se používají i na kravské souboje...

V dálce, jako poslední vrchol vlevo na nás vykukuje Matterhorn.

Pan Luboš s paní Olinkou.

Ve 13:30 se lanovkou vracíme do Grächenu. Po krátkém odpočinku jdeme na průzkum městečka. Fotíme nádherné domečky na kuřích nožkách - s kamennými botičkami a plnými kytek. Procházkou docházíme k jezeru plnému ryb, vedle nalézáme lázně Dr. Kneippa. Lázně tvoří soustava tří bazénů, kterými protéká ledovcová voda.

Bazény jsou propojené korýtky a voda přetéká z jednoho do druhého. Začali jsme chytře u spodního bazénku, ve kterém byla nejteplejší voda. Kráčíme jako čápi okolo zábradlí a jsme rádi, že jsme za chvíli venku. Druhý bazének je ještě studenější a horní - poslední už probíháme jako srnky. Když pak vstoupíme znovu do prvního, připadá nám, že je úplně teplý!!! Další kůra je namáčení rukou až po ramena do kamenného korýtka. To je ještě horší, než nohy! Procházíme se ve dřevěných ohrádkách, kde jsou valounky různé velikosti, které příjemně masírují chodidla.

Ferda odvaha - je to ledové...

... až to bolí!!!

Pohledy z Grächenu

Pohled z patra - protější domky jsou ty, co jsme cestou kolem řeky Mattern viděli tak moc vysoko nad námi a přemýslěli, jak tam někdo může bydlet. A teď jsme také nahoře a nad námi se ještě otevírají další "patra"!

Po cestě nazpět se zastavujeme ve Sparu a kupujeme si velkou láhev vody - tady stojí stejně jako u nás. Večer si v pohodě povídáme a v devět odpadáváme do pelechů.

 

Návrat na titulní stranu Švýcarsko 2003