Náš první výlet při cestě do Jeseníků nás vede do námi ještě nenavštívených jeskyní Na Špičáku. Název dostaly podle kopce Velký Špičák, pod kterým vedou.

My parkujeme na malém parkovišťátku před správní budovou jeskyní a kocháme se nádherným výhledem. Trochu strach máme z toho, že nás do jeskyní nepustí, protože jsme tu sami a prohlídky se dělají až od pěti osob. Štěstí nám přeje a za chvíli přijíždí další pár a těsně před prohlídkou druhý. Je nás šest, můžeme vstoupit!

img_1489.jpg

img_1498.jpg

Co se dozvídáme o jeskyních:

Veřejnosti zpřístupněná Jeskyně Na Špičáku prostupuje vrchem Velký Špičák, který je vrcholem krasového kuželu, vystupujícího ze sedimentů kontinentálního ledovce severně od města Jeseníku. Jedná se o horizontální labyrint chodeb, puklin a síní, které vytvořily vody povrchových toků ve vápencích. Neobvyklé jsou jejich srdcovité tvary, které jim vtiskla jezera tavných vod v předposlední době ledové.

První písemná zmínka pochází z druhé třetiny 15. století a patří mezi nejstarší písemně zaznamenané jeskyně ve střední Evropě.
Kromě neobvyklých tvarů chodeb je jeskyně poznamenána mimořádným množstvím nápisů a kreseb. Zatímco v dnešní době je poškozování jeskyní nápisy nežádoucí, zachování nápisů z historických dob je cenným pohledem do minulosti. Každý letopočet, znak či vyobrazení pomáhá nahlédnout do historie jeskyní a jejich využívání. Zdejší nápisy studují a dokumentují odborníci již několik generací. Černé (psané uhlem) a červené (psané malířskými barvami a rudkou) patří k nejstarším. Některé jsou také tesané, ryté nebo vyškrabované. Zatím byl určen jako nejstarší letopočet z roku 1519. Nejvíce diskuzí vyvolává původ kresby v místě zvaném Kalvárie. Je to historicky nejzajímavější, ale také nejzáhadnější místo celé jeskyně. Pojmenování vzniklo chybnou interpretací této ústřední malby s křížem. Malované symboly – slunce překryté mladším letopočtem 1583 a půlměsíc s křížem. Malby slunce a měsíce snad pocházejí již z 15. stol. Malba je provedena malířskými technikami, s pigmentem obsahujícím rumělku. V posledních letech byla podrobena důkladnému studiu řadou odborníků a poté restaurátory obnovena do současného stavu, protože jeskynní prostředí malby dlouhodobě poškozuje.

Již ve středověku se v okolí těžil velmi kvalitní mramor, zde též nazývaný „Slezská Carrara“. Sloužil často jako stavební kámen, ale zaujal především jako krásný a dobře opracovatelný dekorační kámen.

Jeskyně jsou také významným zimovištěm vrápenců a netopýrů, mezi mnoha druhy byl zaznamenán i vzácný netopýr černý.

img_1503.jpg

Jeskyně prakticky nemají krápníkovou výzdobu, ale tvar jejich chodeb to bohatě vynahradí. Já si užívám jedinečné schopnosti mého nového telefonu fotit tyto tkrásné prostory. Ač většinu života tahám zrcadlovku, tady bych s ní bez stativu a spousty času neměl šanci. Všchny fotky tady jsou opravdu mobilem z ruky a bez dalších sw úprav!

img_1505.jpg

img_1508.jpg

Můžete mít postavu jako kuželka - tudy určitě projdete!

img_1511.jpg

img_1512.jpg

img_1523.jpg

Po prohlídce jeskyní najdeme za správní budovou cestičku, která nás zavede až ke skalám na vrcholu Velkého Špičáku. Skály tu tvoří plochou stěnu. V kořenech stromu nalézáme námi hledanou kešku.

img_1525.jpg

My popojdeme ještě kousíček dál až k vrcholu Velkého Špičáku. Výhled z něj zakrývají stromy, ale energie je tady zvláštní. Tajuplná...

img_1527.jpg

Návrat na titulní stranu Jesenické putování

Vytisknout stránku Vytisknout stránku4. 12. 2021, 18:29, zobrazeno 355x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení