A je tady neděle. Po snídani se loučíme s kamarády a vyrážíme užít si poslední akci Harry Potterovského setkání, event "Zakázaný les: Proleťte se na testrálovi". Janka je celá natěšená, až se na něm sveze. Musíme si vyšlápnout na kopec nad Chrastavou, kde lezecký tým připravil převelikou houpačku - Janka chvíli čeká a pak na ni přijde řada - kluci ji pro jistotu zajistí a posadí testrálovi na záda. Naštěstí je testrál na krátké uzdě, tak mi Janku nikam daleko neodnese.
Když už jsme na kopci, odlovíme kešky okolo a pak si povídáme s nešťastnou kačerkou, která prosila nějakého stromolezce, zda by ji mohl nahoře zapsat do logbooku, načež jí to bylo přítomným ownerem přísně zakázáno - kdo tam nevyleze, nesmí se do jeho kešky zapsat. Co naplat, každý to máme jinak.
Sejdme z kopce k autu a pokračujeme jen kousek dál pod Chrastavu - vlastně na druhou stranu kopce, na kterém jsme před chvílí byli - kousek pod Andělskou Horu do Kryštofova údolí. Než se nám od auta podaří dojít k transbordéru, aspoň 6x roztáhneme deštník. Ale větrná cesta stojí za to. Dojdeme k zařízení, jež jsem jmenoval v předchozí větě. Co to je? Vlastně lanovka - velká voda vzala lávku a tak zde vybudovali toto:
Transbordér je upravená lanovka, cestující používají k pohybu kabiny vlastní sílu - jednoduše tahají za lano. Kabina je zavěšena na kladkách a je řešena tak, aby nebylo třeba vynakládat k pohybu příliš velkou sílu.
V místech dnešního transborderu stávala lávka pro pěší, která spojovala část obce Andělská Hora - Kolonka s Machnínem. Ničivá povodeň v srpnu 2010 lávku strhla. Transborder navrhl Chrastavě náměstek pražského primátora Pavel Klega s architektem Martinem Rajnišem.
Unikátní stavba je dřevěná a na montáž je potřeba pouhých 26 dní. Přesto je odhadovaná životnost zařízení až 40 let. Přepravní kapacita je až 300 osob za hodinu, do kabiny se vejde 6 lidí nebo 800 kg nákladu. Náklady na stavbu jsou plně hrazeny ze sponzorských darů a činí asi 650 tisíc Kč. Transbordér by měl odolat i pětisetleté vodě, protože kabinu lze pomocí kladek zvednout. Navíc je transbordér skladný a lze ho (kromě základu) přesunout jinam.
No možná by 300 osob stihl, ale to by se u toho nesměli bavit a jezdit s ním z jedné strany na druhou!
My to alespoň několikrát zkusíme - asi proto, že jsme tady sami. Když se vyřádíme, vyšplháme nad železniční most ke zřícenině hradu Hamrštejn:
Pozůstatky středověkého panského sídla, které bylo zbudováno v první polovině 14. století pány z Bibrštejna. Hrad svou rezidenční funkci plnil do poloviny 16. století, následně byl opuštěn a začal postupně chátrat. Dodnes se z památkově chráněného objektu dochovaly relikty zdiva paláce a věží.
Nahoře na hradě se snažíme odlovit místní labku, která je dnes umně skryta hromadou spadaného listí. Janka to nakonec dá. Pak pokračujeme za dalšími keškami, potkáváme se se staršími - stejně postiženými manžely a cestou si popovídáme, že to máme skoro stejné - jen oni už nemusí do práce. Cestou nazpět opět nestačíme otevírat deštník. Prochladlí sedáme do auta a vyrážíme směr Jetřichovice.
Necháme se vést navigací, která si zhruba šedesáti kilometrovou trasu vybírá po těch nejuzších cestičkách, jaké tady jsou. Ale jsou KOUZELNÉ! Někde mezi Kytlicí a Chřibskou se z deště stává sníh a my s otevřenou pusou kličkujeme mezi nádherně zabarvenými stromy, závějemi barevného listí a hlavně kolem není ani živá duše. Je to pohádka! Ta pokračuje naštěstí až do našeho ubytování Na výšinkách. Vítá nás pan domácí a dostáváme klíče od krásného apartmánku. Je to tady nádherné - a to ještě nevíme, co nás čeká ráno.
Návrat na titulní stranu Chrastava a Jetřichovice 2025
Pokračování na další den Falknštejn, Šauštejn, Malá Pravčická brána
Vytisknout stránku
Komentáře (0)