Po návštěvě vodopádu Veliki Kozjak vystupujeme po stezce zprudka nahoru směrem k vesničce Magost. Máme v plánu projít se po stezce Alpe-Adria-Trail a obloukem se vrátit nazpět k Soče ke kempu Lazar, kde máme zaparkované auto.
Cestou potkáváme dva páry mladých turistů z Čech, kteří nám radí využít samoobslužné korýtko těsně před vesnicí. Prvně ale usedáme na trávu do stínu na svačinu a pozorujeme nádherný kostel před námi:
Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, Drežnica
Nad hlavou se stahují mračna a dusno je čím dál větší. Jsme rádi, že po chvíli docházíme ke korýtku a sedáme si na krátké ochlazení:
Procházíme vesničkou Magost a pokračujeme proti proudy řeky dále. Pak přicházíme na neznačenou odbočku a scházíme níže k řece. Obloukem se vracíme nazpět. Z výšky pozorujeme koupající se lidičky dole, my se koupeme ve vlastním potu. Perličkou a zkouškou odolnosti se stává skála, která nám zabrání pokračovat kolem řeky. Musíme prudkým cik-cak chodníčkem vystoupat nahoru nad skálu a pak opět cik-cakem sestoupat dolů. Jsme úplně promočení...
Konečně sestupujeme až na úroveň řeky a můžeme se v ní ochladit. Někdo si namáčí nohy, odvážlivci tam hupnou celí:
Jako perličku pozorujeme potápivého ptáčka - či ptáčka podvodníčka? Je to skorec vodní, který se potápí za potravou a dělá nám divadýlko. Konečně se schlazujeme a můžeme pokračovat. Dojdeme k autům a v Kobaridu se zastavujeme pro doplnění potravin. Nad námi se tyčí prapodivná stavba - je to kostel sv. Antona stojící na vrcholu kopce na osmiuhelníkovém třípatrovém podstavci, který z dálky vypadá jako podloubí. Až večer zjišťujeme, že je to památník - kostnice na počest italských vojáků padlých za první světové války, kteří jsou pohřbeni právě v těch obloucích.
Návrat na titulní stranu Slovinsko 2019
Vytisknout stránku
Komentáře (0)