Dnes nám rosničky hlásí nejkrásnější den celé dovolené a my si vybíráme nejdelší a také jednu z nejkrásnějších tras.
Po úžasné snídani opět vyrážíme s batohy na zádech na celodenní pěší výlet. Naše kroky nás vedou opět po červené značce do stoupání krásným údolím po písčitých světlých cestičkách. Před námi je ikonická Mariina vyhlídka, kterou vidíme přímo z oken našeho pokoje.
Stoupání je pozvolné, ale za chvíli se pěkně potíme a odkládáme si bundy. Dojdeme až ke kovovým schodům mířícím nahoru do praskliny ve skále a jejich konec nevidět.
Za to z jejich vrcholu je vidět nádherně - je to úžasné místo:
Vůbec se nám odsud nechce odejít. Ale máme před sebou další místa. Sestoupíme skalou dolů a po červené značce pokračujeme do Balzerova ležení a odtud k Vilemínině stěně. Opět nádherná skála s úžasnou vyhlídkou.
Balzerovo ležení a dvě Janky
Cesta ale ještě nekončí - opět pokračujeme po červené přes Purkartický les k Rudofovu kameni. A opět nádherné místo s úžasným výhledem. Tak to je opravdu luxusní trasa!!!
A opět tady jsou prudké kovové schody a malý výšvih na skalní ostroh s útulnou nahoře.
No odejděte z tak nádherného místa! Ale čeká nás ještě další cesta - opět po červené sestupujeme na místo s názvem Pohovka, kde odbočíme doleva na zelenou - kolem skalního Tuláčka a Čertíka až k Hezounovi a Žlutému cimbuří. Nad námi ční z barevného lesa Čertovka. Opět nádherné místo.
Dojdeme kolem skalního oltáře na místo zvané Vyhlídka Treppenstein. Vidíme celou cestu, kterou jsme tady šli a široké okolí.
Z vyhlídky už scházíme nazpět k Jetřichovicím. Toto byla úžasná cesta. Dokonce se nám podařilo odlovit i nějakou tu kešku.
Lavička po Kočičím kostelem
Vracíme se na ubytování a Janka na mne tak zvláštně kouká: "Zajedeš se mnou ještě na Zlatý vrch? Je ještě brzo..." Že já té holce nedokážu zhola nic odepřít...
A tak sedáme do auta a jedeme asi 16 km po klikatých úzkých cestičkách až pod lom na čedič. Po zaparkování to máme jen pár metrů, kolem starých nakládacích násypníků a jsme pod kamennými varhany na Zlatém vrchu.
Projdeme se kolem celé stěny a pozorujeme ty obrovské čedičové sloupy, které svou velikostí schovají do kapsy známější Panskou skálu. Janka má ještě roupy vyšplhat na rozhlednu na Studenci, ale já už to vzdávám - je to ještě hodina cesty jedním směrema a já toho už mám docela dost. Je to ale divoška ta moje žena. Musím ji sem ještě někdy vzít!
Návrat na titulní stranu Chrastava a Jetřichovice 2025
Pokračování na další den Liběchov, Mělník















































































Vytisknout stránku
Komentáře (0)