Sobota 19. 7. 2008
Bydlíme ve staré rustikální dřevěné chalupě vedle kostela, která má číslo popisné 2, což potvrzuje její stáří - prý asi 400 let... Dostáváme pokoj č. 16, lahůdku největší.... Tři malé okna mířící do šikmé střechy a na dvůr a jako bonus je vedle nás záchod, takže máme postaráno o zvukový doprovod a odér. Vše v ceně zájezdu. Proč odmítat dobrou nabídku!!! No snad to přežijeme. Později Lumír trefně poznamená, že to vevnitř vypadá jako v termitišti - spousta schodišť a podlahy v různých úrovních... V jednom patře máte alespoň tři výškové úrovně oddělené dvěmi či třemi schody. Prostě naše malé TERMITIŠTĚ!
Pohled z čela hotelu. V pvním patře nad vchodem je jídelna, my bydlíme ve druhém nad jídelnou, okna máme ale dozadu.
Výhled z našeho okna. Kdyby jsme chtěli na návštěvu do vyšších pater, není problém!!!
Tento výhled máme z balkónku v našem patře. Je to úchvatné. Jen sedíme a koukáme. Vůbec se nám nechce zvedat. Ten pohled je jedinečný. Něco tak nádherného se často nevidí...
Zasněžené třítisícovky uzavírající údolí. Nebe bez mráčků...
V klidu se vybalíme, převlečeme na cestu a v poledne vyrážíme k vodopádům Trümmelbach fälle. Nebe se zatím zaplnilo tisíci bílými beránky. Krása! Jdeme nádherným údolím řeky Weisse Lütsschine, které je obklopeno kolmými skalami ze kterých padají úžasné vodopády. Prý jich v tomto údolí je 76.
Já zase jako obvykle uzavírám řadu, protože se neustále zastavuji a fotím. Obloha je fascinující! (Zatracení splašení turisti!!!)
Načervenalý nádech je způsoben dvěmi přechodovými filtry na sobě...
Odpočívadlo pod nejvyšším vodopádem Staubbach.
Pohled nazpět směrem k Lauterbrunnenu.
Vidíme další a další vodopády. Mraky na obloze jsou jak malované, říkám si, že mi nikdo nebude věřit, že takové doopravdy byly...
Nedovolím si vytáhnout stativ, to už bych nestíhal vůbec. Docházíme k pokladně na Trümmelbach Falle, platíme slevovou cenu 9,50 CHF (plná je 12 CHF) a pak ve výtahu pro 40 osob ve tvaru prosklené krychle vyjedeme šikmo skalou asi o 100 výškových metrů. Odtud vstupujeme do jeskyní, které z části vytvořil člověk, ale z většiny pak prudká řeka, která svým proudem vymlela nevěřitelné kaňony a tunely.
Úchvatný pohled na řeku prodírající se skálou...
Světla na focení je málo, kolem plno tříště vytvářející mlhu a duhy...
Skály jsou vodou vytvarovány do neuvěřitelných tvarů.
Je to nádherné místo plné vodní tříště a hukotu vody. Po prohlídce jeskyní sestupujeme podél řeky nazpět do údolí.
Tentokrát již nepoužíváme výtah, ale sestupujeme řadou schodů, chodníčků a mostů.
Z půli cesty do údolí sledujeme parašutisky vrhající se do údolí z vrcholků kolmých stěn. Je to jen pár sekund a jsou dole...
Na rozcestí se rozdělujeme - Jana s Lumírem a Marcelkou jdou doleva - dál do údolí, aby nalezli jeho konec. Já s Ferdou, Janou a Ivanem Rabasovými jdeme pomalu nazpět k naší dřevěnce. Cestou se zastavujeme na odpočívadlech, fotíme a je nám líto, že sluníčko se schovalo za skály a na kolmé stěny už nesvítí.
Voda v řece má tu "správnou" ledovcocvou barvu.
Večeři máme v šest - kuchařku nám dělá mladá slečna - Barča - budoucí učitelka. Čekáme, jaká večeře bude, Ivan sýčkuje, že tak mladé holky ještě vařit neumí, ale guláš je znamenitý a už věříme, že vše bude v pohodě.
Náš průvodce Jirka vybírá peníze na zakoupení Jungfraubahnenpass. Každého nás to stojí 195 CHF, ale zaručuje volné vstupné na vláčky a lanovky (až na pár vyjímek...). Po večeři si sedáme na balkón, popíjíme fernet a povídáme si. V 19:00 ale přijde pohroma.Kostel přes cestu začne značně silně zvonit a vydrží mu to celých 15 minut! Jsme hluší a místo rozhovoru na sebe halekáme a znakujeme....
Ve 20:00 zalézáme do postele, máme toho opravdu dost!
Zde naleznete další dny naší cesty po Jungfrauregionu:
Den třetí - Wengen, Männlichen, Kleine Scheiddeg
Den pátý - First, Grindelwald, Männlichen
Vytisknout stránku
Komentáře (0)