Dnešní den má být opět horký a slunečný. Planujeme zdolat řadu keší s názvem klobouk, která se točí kolem vrcholu Sedlo (726 m n. m.).
Parkujeme v lese kousek před Lovečkovicemi a vydáváme se na lov. Za chvíli docházíme dva kačery z Německa a navzájem si pomáháme při odlovu.
Janka v kamenném amfitéátru kousek od bvrcholu Sedla
Když dojdeme obloukem kolem Sedla nazpět do místa, kde jsme již šli, rozhodujeme se zdolat i samotný vrchol sedla. Je to krpál, nad námi se honí mraky a je pořádné dusno. Než vylezeme nahoru, jsme pěkně propocení. Navíc začíná pršet a tak se dáme na ústup.
Sedlo je čtvrtá nejvyšší hora Českého středohoří a nejvyšší hora geomorfologického podcelku Verneřické středohoří. Je mohutným vulkanickým pněm, protaženým téměř v severojižním směru, s ostrým vrcholovým hřebenem s početnými skalními výchozy, obklopeným po obou stranách rozlehlými suťovými poli.
Sedlo je relativně vysoká hora tvořená trachybazaltem, má dva výrazné vrcholy, které z dálky svým tvarem mohou připomínat jezdecké sedlo. Hřbet je tvořen povrchově vyvřelým tefritem, který je typický pro České středohoří, ale i další místa v Česku, například Ralsko nebo Kunětická hora. V místě nejvyššího bodu se stýkají úzké strukturní hřbety, na jejichž úbočích lze pozorovat procesy a následky svahových pohybů a mrazového zvětrávání horniny, jako jsou mrazové sruby, deskovitá a sloupcová odlučnost horniny, kamenná moře nebo balvanové haldy.
Po návratu nasedáme do auta a cestou domů se zastavujeme navštívit zámeček Ploskovice.
Návrat na titulní stranu - Dovolená v Čechách 2024
Vytisknout stránku
Komentáře (0)