Dnes už nám počasí nemá přát. Včera bylo sice extra horko, ale nepršelo. Dnes nám rosničkáři už slibují deště více - hlavně po poledni by měly přijít bouřky a přívalové deště.

A tak ráno na nic nečekáme a vydáváme se pěškobusem na hrad Skalka a pak na jeho souseda - zříceninu hradu Košťálov.

kaplicka.jpg

Kaplička se sousoším hned pod naším domečkem.

Vrba za humny Ubytko Krásné domečky Hrníčky a vitráže

Začátek cesty je jednoduchý, jdeme stále z kopce. Sejdeme do Vlastislavi a pak je to jen malé stoupání ke zbytku hrádku Skalka a ke stejnojmennému zámku. Z hradu toho moc nezůstalo - jen jedna věž na skále. Způsobili to Švédové, kteří jej dobyli a pobořili. Ze zbytků pak Hrzánové - tehdejší majitelé, nechali postavit zámek.

hradek-skalka.jpg

Samotná věž má 15,5 m výšky a vchod je opět hodně vysoko - v 9,5 metrech nad zemí. Vedle věže je krásný strom - prý kouzelný a plnící přání. A je i s návodem:

srom-prani.jpg

Udělám to přesně podle návodu a přeju si... A věřím, že se mi to splní...

Zámek a hrádek Skalka Skalka Skalka a strom přání Pole a Skalka Janka a Skalka Hlavice zábradlí

V zámku je výstava papírových modelů a kočárků, ovšem jsme mimo sezónu a je zavřeno.  A tak pokračujeme v naší cestě - máme časový limit daný počasím. Po obejití zámku nás čeká méně příjemná část cesty - v prudkém pálícím sluníčku a po rozpálené asfaltové cestě vystoupáme do obce Sutom, kde si chvíli sedáme do stínu na lavičku pod rozložitý strom a odpočíváme. Pak už jen kousek asfaltu mezi domy a vstupujeme do lesa a více méně na rovinu. Po necelých dvou kilometrech se dostáváme pod hrad Košťálov.

milesovka.jpg

Tam je Milešovka

Stačí vyjít pár stovek metrů a jasme na zřícenině. Okupuje ji další školní výlet - tentokrát asi středoškoláci. Jsou tiše a jde vidět (a slyšet), že už je opustila rozjívenost mladších spolužáků. Než stačíme odlovit místní kešku, sestoupí z hradu a odcházejí. My nastupujeme na jejich místo a kocháme se krásným výhledem do údolí. Hrad je tady jen pro nás. Janka vnímá více než jen krásné výhledy do okolí - jak říká, je tu spousta energie.

rip-hazmburk-a-ja.jpg

Vlevo Říp, vpravo Házmburk a uprostřed já, chtíc si té energie nabrat do zásoby co nejvíce.
P. S. Miluji takové rozhledy!

Otakárek na Košťálu Janka na výhledu Já na vyhlídce hrad Košťál Košťál

Historie hradu Košťálov sahá do 14. století, jeho stavitele však spolehlivě neznáme. První zmínka o něm je v kronice Beneše z Veitmile, který k roku 1372 zaznamenal historku o tom, jak do věže hradu uhodil blesk, sjel do velké síně a upálil purkrabímu Alešovi mladšímu ze Slavětína a jeho ženě špice tehdy módních dlouhých střevíců. Po Alešovi mladším ze Slavětína drželi Košťálov Zajícové z Házmburka a někdy v době husitských válek ho neznámým způsobem získali Kaplířové ze Sulevic. Oba rody patřily k oporám královské moci a k nejvýraznějším odpůrcům kalicha v severních Čechách, pročež údajně hrad roku 1422 neúspěšně obléhali husité. V průběhu 16. století přestalo sídlo, navíc od roku 1486 vždy rozdělené mezi minimálně dva majitele, vyhovovat životnímu stylu renesanční šlechty a nahradily ho lépe dostupné tvrze při dvorech ve vsi Košťálov.

Strašidelná zahrádka Strašidelná zahrádka 3 Strašidelná zahrádka 2

Sedí se nám tady krásně, ale zatažená obloha a vzdálené hřmění nám dávají jasné signály - jdeme dolů! Sestoupíme cestou rozježděnou lesáky rovnou dolů do obce Teplá. Cestou narazíme na strašidelný domeček, jehož zahrada je plná skřítků, bubáků, ježibab a smrtek. Dokonce i štít s číslem domu je vyveden tak strašidelně, že odrazuje od jakékoli návštěvy tohoto místa. Možná to je pro odstrašení případných zlodějů, nebo má majitel prapodivnou zálibu...

Za chvíli procházíme kolem penzionu Klášter. Jak z názvu vyplývá, opravdu je v budovách vývalého kláštera:

Na tomto místě byl již roku 1710 objeven železitý léčivý pramen a v jeho blízkosti byla postavena dřevěná kaple Navštívení P. Marie. Postupně zde vznikly i malé lázně. Roku 1768 byla dřevěná kaple nahrazena kaplí kamennou. Poutní místo bylo vybráno řádem Misionářů oblátů P. M. Neposkvrněné, kteří zde za první republiky postavili klášter s kostelem.
Za druhé světové války sloužil areál německým uprchlíkům a po skončení války zde sídlil dětský domov a poté pionýrská organizace.

My, pěkně rozehřátí chůzí, zaregistrujeme vývěsku na Klášterní pivo. Vstoupíme do areálu a za chvíli k nám přijde milá paní, která nás informuje o tom, že se tady chystá svatba, ale že je ještě dost času a ráda nám natočí místní pivo. A tak se pěkně osvěžíme a popovídáme si. Když se loučíme, potká nás první přeháňka. Než se rozhodneme, jestli vytahovat pláštěnku, přestává pršet.

maky-v-obili.jpg

Rychlou chůzí míříme na ubytování. Cestou míjíme krásné výhledy přes zlaté obilí na Skalku i nazpět na Košťálov. Dojdeme domů a déšť nikde. A tak si uděláme večeři a chceme se natáhnout, když v tom to přijde - průtrž mračen, silný vítr a hromy - blesky. Tak to nám to vyšlo na chlup. Půl hodiny a byli bychom úplně promočení!

pole-a-skalka.jpg

Návrat na titulní stránku České středohoří

Vytisknout stránku Vytisknout stránku24. 6. 2022, 20:44, zobrazeno 790x, dnes 0x
5.0 1Hodnocení