Žebrák a Točník

Cestou zastavujeme napbrat palivo v Berouně a kousek od parkoviště máme kešku. Oba ji s Jankou hledáme a nenalézáme. Když už si myslíme, že budíme pozornost okolí, vzdáváme to a jdeme raději pryč. První zastavení a první neúspěch. Cestou po dálnici píšeme o radu předešlým lovcům a doufáme, že nás navedou kde hledat.

Autíčko odstavujeme na kraji obce Žebrák a vyrážíme na sérii keší podle mezinárodích dní. Už při první keši si musíme dávat pozor, aby nás neviděl Chocholoušek. No už jste někdy lovili v lese prutem mrkev na stromě??? To je na hlavu, co? Ale krásně na hlavu :)

  

Po krásné procházce se vracíme k autu a popojíždíme kousek za Žebrák na parkoviště pod hradem Točník (N 49°53.30005', E 13°53.33348') Na obrovském parkovišti stojí asi tři auta, jinak je prázdné. No je konec dubna a sezóna je daleko. Takže i parkovné je tady zdarma. Z parkoviště vede cesta obloučkem ke hradu. Před vstupem nás vítá paní domácí - krásně šedo stříbrná britka jde prozkoumat, kdo to sem přišel.

Přecházíme po mostě, pod kterým se vyvalují dva medvědi. Jmenují se Agáta a Martin a jsou to ta medvíďata, která jsme mohli vidět s Václavem Chaloukou v pořadu Méďové na cestách. Nestojíme jim za pozornost - takových už tady bylo... V pokladně si zakoupíme vlezněnku a dostaneme na zapůjčení tištěného průvodce. Sedáme si za pokladnou na lavice a já čtu příběh tohoto hradu. Vlastně už o něm něco vím - tedy velmi okrajově - z knížek pana Niedla o Václavu IV... V doprovodu koček vstupujeme do hradu na prohlídku

Přiznávám, že po krásném Křivoklátě plném inventáře a s profesionálním průvodcem jsem trochu rozčarován. Pak ale pomalu přicházím na chuť u tomuto hradu, kde se udělal obrovský kus práce, aby byl znovu uveden do lepšího stavu. Před nějakou dobou jsem viděl v televizi reportáž o vytvoření jeřábu z doby středověku. A právě tímto jeřábem se zde dělala střecha Královského paláce.

V roce 2007 začala rekonstrukce krovu Královského paláce za pomoci speciálního dřevěného jeřábu středověké konstrukce. Ten byl pod dohledem tesaře Petra Růžičky a projektanta Víta Mlázovského sestrojen na základě ilustrace z bible Václava IV. Jeřáb o schopnosti zvedat až jednotunová břemena byl vyzdvižen do výšky 20 metrů a osazen na korunu zdiva za pomoci dvou poběžných kol, poháněných lidskou silou. Kromě experimentální stránky mělo toto řešení i svůj praktický důvod, jelikož hrad Točník by byl jen velmi obtížně přístupný pro současnou těžkou stavební techniku.

Ložnice Václava IV.

Po prozkoumání hradu jej obejdeme kolem hradeb z venkovní strany a dojdeme ke druhé bráně, která mi něco připomíná:

Chvíli přemýšlím a pak mě to trkne! Tady stál ve filmu Hlas pro římského krále mladý Karel IV (Kryštov Hádek) a dožadoval se vstupui do hradu. A celkem dvakrát. Tady je to časový anachronismus - v dané době tento hrad ještě nestál - dal ho postavit až Karlův syn Václav IV.

Ani nevím, proč se mi tato scéna zaryla do hlavy a vybavila se právě tady. Zvláštní, jak někdy mozek funguje...

Zkratkou sestoupíme přes louky na parkoviště a vydáme se po cestě dolů do vesnice Točník, kde stojí zbytky hradu Žebrák. Tady je to trochu matoucí, ale je to tak. Hrad Točník stojí na kopci nad vesnicí Točník a hrad Žebrák je opět ve vesnici Točník, která sousedí s vesnicí Žebrák. No dost, už jsem to tedy zamotal...

Kolem zapáchajícího Stroupínského potoka (ve kterém podle cedule mají žít raci - no to asi těžko, leda zmutovaná radioaktivní odrůda) vystoupáme na zříceninu Žebrák. Jelikož není sezóna, je vstup do věže uzavřen. Prozkoumáme okolí, odlovíme kešku a pokocháme se pohledem naprotější hrad.

Pak se stejnou cestou vracíme k parkovišti. Po jeho pravé straně se zvedá podlouhlý hřeben Jezevčího kopce, jehož jméno odkazuje na zde snad kdysi žijící jezevce - a proč ne, jde totiž o území někdejšího Přemyslovského loveckého hvozdu, v němž je doložena hojnost zvěře...
Na okraji kopce vidíme stát starý portál věnovaný Jeronýmu Pražskému, který byl za své názory upálen v Kostnici 30. 5. 1416 - rok po Janu Husovi. Prohlásil, že "Národ má být ve své zemi hlavou, ne ocasem"a „Být svobodný znamená mít možnost volby.“
Samotný portál pochází ze Zemské banky Na Příkopech, kde ho chtěli nacisté zničit. V roce 1941 jej žebrácký farář Československé Církve Husitské a místní občan jej převezli do Žebráku a instalovali do místní modlitebny. Díky tomu se zachránil. Vice zde.

Krásný pohled na protější hrad Točník s květoucími stromy na jeho stráni.

  

Cestou domů se zastavíme mezi Srbskem a Karlštejnemu tajuplné polorozpadlé věžičky připomínající nějakou strašidelnou scénu z Harryho Pottera.  Je to osvětlovací (reflektorová) věž Petzoldova lomu. Je posledním pozůstatkem z časů prvorepublikové prosperity, kdy se těžilo doslova ve dne v noci. 

No a po cestě domů už jako obvykle zajdeme pro odměnu ve formě tekutého moku. Dnes jsme zase viděli hromadu zajímavých a pěkných věcí. Paráda!

Návrat na titulní stránku Karlštejn