Když jsem si připravoval cestu, našel jsem na mapách parkoviště před vstupem do zoo. Je to dlouhá cesta podél celé zoo, kde parkují auta po obou stranách. Když přijedeme brzo - otevřeno je od devíti do osmnácti hodin - určitě zaparkujeme zde.


Přijíždíme na ulici Konstantynowskou až kolem desáté a hned je nám jasno, že s parkováním bude problém. Celou cestu k parkovišti jen popojíždíme a za chvíli vidíme, že parkoviště je plné / uzavřené a dodržování zákazu vjezdu hlídají policisté. A tak do navigace nastavujeme souřadnice hotelu a míříme k němu. Pokud cestou nenajdeme místo na parkování, vrátíme se od hotelu pěšky, není to tak daleko. Odbočujeme na světlech doleva směrem do centra na ulici Krzemienieckou. Zhruba po 900 meterech potkáváme parkoviště šikmo podél cesty a parkujeme. (Další parkovište - a velké - je jen o pár stovek metrů dál u velké kruhové haly - Atlas arény). Do zoo se pak vracíme parkem kolem zdi pomalované obrázky a graffiti. Podél cesty v parku mají vybudovanou i běžeckou dráhu s měkkým červeným povrchem a jednu lavičku vedle druhé. Dojdeme na námi plánované parkoviště a vidíme, že je plné až po strop.

grafiti.jpg

Podél parkoviště dojdeme až ke vstupu do zoo. Lístky si zde můžete koupi třemi způsoby - vystát si řadu před pokladnami, koupit si lístek v automatu - platí se i bezkontaktně kartou, nebo si doma objednat vstup online. Cena je 70 Zlotých, což je v přepočtu zhruba 390 Kč na osobu. My si jednoduše koupíme lístek v automatu, na turniketu si pípneme čárový kód a jsme vevnitř.

To že Poláci mají rádi tyto atrakce víme podle parkoviště v zoo v Ostravě - polovina aut má polskou SPZku. Tady jsou také pořádné davy. Navíc mají v pondělí svátek a prodloužený víkend, je krásně a vše toto znamená, že lidí tady bude opravdu podstatně více než zvířat...

Hned za vstupem na nás vykoukne největší atrakce místní zoo - Orientárium. Je to obrovská moderní budova skrývající nádherné a prostorné expozice se zvířaty. Když chceme vstoupit dovnitř, zastaví nás dlouhá řada. Tak tady opravdu čekat nechceme. Proto se otáčíme a přímo za zády je restaurace s přiléhavým jménem "Doba krmení" a vedle ní spousty stánků s venkovními posezeními. Rozhodneme si dát oběd v restauraci.

bazen-pro-slony.jpg

Po jídle je před Orientáriem prázdno a tak do něj vstupujeme. Hned na kraji je nádherný prostor pro slony. A tady nám dochází důvod té řady. Právě ve chvíli, kdy jsme přišli začínalo koupání slonů. A protože sloní bazén má velké okno z větší polovinou pod vodou, je tento pohled atraktivní.

img_6622.jpg

img_6623.jpg

My vystoupáme do prvního patra na ochoz, ze kterého přehlédneme celý sloní pavilon. Na to, jak je prostor obrovský je tady jen jeden a půl slona - jeden dospělák s jedním klem a pak odrostlejší mládě. Starší jedinec chodí neustále dokola ve svých vyšlapaných stopách - neuhne ani o centimetr. Sloní krok nechává jen jednu stopu po každé straně - zadní nohou stoupá přesně do místa, odkud vyšla ta přední. Postupuje pořád pomalu dokola a dokola... Necháme ho jeho depresím a pokračujeme patrem do druhého pavilónu a kolem opiček ve starém indickém chrámu procházíme do douhé chodby, pod a vedle níž je mořské akvárium. Z ní vyjdeme do posledního pavilónu.

img_6624.jpg

Přímo pod námi je obrovský gaviál (to je krokodýl) a hned za ním houf fotografů přilepený na sklo. A za sklem hrdina dnešního dne - orangutan. Prvně se povaluje na visících šňůrách, ale pak se na ně postaví a s gustem na sklo před fotografy připlpne nohu. Vypadá, že jim chce nád najevo, co si o nich myslí. Ač se snažíme, nevidíme žádného z jeho chlupatých kolegů. Měli by tady být tři - Ketawa, Budi a Joko.

img_6625.jpg

img_6627.jpg

Projdeme visutou lávkou do přízemí a vstupujeme pod hladinu. Obrazně a pak i doslova. Ze tmy na nás září válcové akvárium plné nádherně zbarvenách rybek. Za ním po stranách jsou další velká akvária s korálovými rybkami a koníky. Jejich velikost ale připadá malinká před akváriem o kousek dál. Vždyť se do něj vejde i letadlo!

morske-akvariu-lodz.jpg


perutyn.jpg

img_6669.jpg

img_6671.jpg

Posadíme se na hlediště před obrovským plátnem a pozorujeme mumraj před ním i za ním. Vepředu návštěvníci s rukama nataženýma před sebe a za ním ryby, žraloci, rejnoci... Za chvíli pak vstupujeme do podmořského tunelu. Výhled je tu krásný a je se na co dívat, ale lidí tu je zase skoro více než ryb a dýchá se tu asi jako pod tou vodou - špatně. A tak procházíme tuneleme a míříme do chládku za tučňáky.

img_6676.jpg

img_6678.jpg

img_6686.jpg

Čekání na oběd - pro ty dole!

Ti už mají svůj bazén venku. Přišli jsme právě v čas, když se kluci a holky ve fráčcích začínají seřazovat na okraji bazénu. Proč? To oni ví moc dobře - bude bašta! Někteří jedinci opatrně seskočí z obrubníku kde stojí na plytký okraj bazénu. I tento pidiskok je položí na bříško a ani se pracně stavějí. Pak v opatrném předklonu dojdou k hraně hlubokého bazénu, kde hodí šipana do hlubin. Jak jsou na suchu neohrabaní a legrační, pod vodou to jsou rychlá torpéda. Roztáhnou křidýlka a velkou rychlostí křižují svůj bazén. To by jim Michael Phelps záviděl!

img_6687.jpg

Za chvilku se z malých dvířek pod vyhlídkou pro návštěvníky vysouká po čtyřech ošetřovatelka s bedničkou plnou ryb a začne je házet po hrstech do vody. Jeden tučňák ale zůstává stát na břehu a do vody se nehrne. Oštřovatelka mu hodí rybu na břeh a on k ní dojde. Rýpne do ní zobáčkem a pak se celý otřepe. Fuj! Zdechlá ryba!!!

img_6695.jpg

Surikatí pohodička a opalování bříška

My pokračujeme dále k místním keškám. Jak ale chcete lovit tajně shcránky v takovém davu? Při prvním pokusu toho necháme, to nemá vůbec cenu. Projdeme motýlí dům bez motýlů a chvíli pozorujeme roztomilé surikaty. Když vidíme, jak se vyvalí na záda a vyhřívá si bříško na sluníčku, máme chuť se po ní opičit.

img_6696.jpg

Kamuflovaný tygr (za výčkovkou letadla v trávě)

Pak mineme pandy červené, chvíli pozorujeme dvě žirafy a v dálce jednoho tygra kryjícího ze trubem rozbitého letadla v husté trávě. Lvy nepotkáme. A to je nakonec dobře :) Projdeme kolem klokanů a obloukem se kolem hodujícího malajsijského medvěda vracíme k hlavnímu vstupu. Ještě se nám nechce domů, tak se kolem venkovního výběhu slonů projdeme do světa ptáků a kolem papoušků se vracíme k východu. Tím končí naše prohlídka zoo. Když pomineme davy lidí vysoce překračující násobky obdivované zvěře, hodnotíme zoo kladně. Byly tady investovány nemalé peníze na vybudování opravdu nádherného orientária. Jen nám připadá, že je tady málo zvířat. Ne rozsahem, ale počtem. Možná to dělají ty davy lidí okolo.

Naše rada: navštivte zoo uprostřed týdne, ne o víkendu. O prázdninách asi vůbec...

Návrat na úvodní stranu Víkend v Łódźi

Vytisknout stránku Vytisknout stránku14. 6. 2022, 11:34, zobrazeno 1272x, dnes 5x
0.0 0Hodnocení