Ahoj kamarádi. Je to už spoustu let (a každý rok se to mění), co jsme se poprvé potkali. Mladí, vykulení, se strachem co nás čeká... Pak jsme se otrkali, poznali sebe i druhé a nabrali sebevědomí. Po čtyřech letech se naše cesty rozešly a my oproti začátku byli zase mladí, ale navíc sebevědomí a plní plánů a odhodlání jich dosáhnout...

Každý jsme šli svou cestou a žili svůj život. A jednou za čas jsme se sešli a probrali, co je u nás nového, jak jde život. Čím jsme starší, tím častěji se vídáme. Snad proto, že je nám spolu dobře, že si i po těch letech rozumíme a máme si co říct. Snad i proto, že jsme si začali uvědomovat, že vše má svůj čas a svůj konec. Připoměli nám to kamarádi, kteří tu už nejsou.

A tak vám přátelé přeji krásný, spokojený, šťastný a naplněný život. A zase se někdy zastavte, pokecáme...


 


1. květen 2000, zobrazeno 3014x

Branné cvičení 1979?

Tak toto jsou pravděpodobně nejstarší fotky naší třídy. Braňák s pytlíkama na všech končetinách a tělesných výčnělcích. Tedy skoro na všech... více