Chceme si ještě užít krásných podzimních dní a tak vyrážíme již po druhé do letos navštívených míst. Tak se nám tu líbilo!

Celé se to vlastně domluví neuvěřitelně rychle. Původce celé této akce je kamarád Olda, kterému jsme při minulé návštěvě Českého středohoří volali, jestli je doma, že bychom ho do Ústí zajeli navštívit. Byl ale také na dovolené a tak se to nepovedlo.

Tentokrát volá on, jestli nechceme přijet na vinobraní. Chvíli váháme - dovolené máme za sebou a v práci mají děti rozlplánováno tolik volna, že mít chvíli pro sebe už skoro nejde. Sedím u plánu dovolených a vykoukne na mne konec 38. týdne, kde nikdo volno nemá. Že by? Okamžitě najíždím na Booking a hledám místa v okolí Českého Ráje nebo Kokořínska. Pak Jance předložím notebook s otevřenými možnostmi ubytování. Ta chvíli nevěřícně kouká, ale pak se i ona začne těšit a vybírá ubytování v Žalhošticích na Labské vyhlídce. Sice to není v Českém ráji a ani na Kokořínsku, ale v Českém středohoří, ale nevadí. Dojedeme tam i tam!


kokorin-titulka.jpg


Naše výlety:

Hrad Kost a Drábské světničky

Hrad Kokořín, Kokořínské pokličky a Čertovy hlavy

Bořeň

Pevnost Königsberg a nejsevernější místo ČR

Radobýl



Zcela netradičně vyjíždíme ve středu hned v sedm hodin ráno. Standardně se zasekneme ráno v práci, nebo se nemůžeme vykopat z domu, ale dnes to dáváme. Ještě z Ostravy voláme Kačence, jestli nezapomněla, že dnes jede do práce sama - zapomněla... Tak to už nestíhá dorazit do práce včas, ale šéfové tam nejsou, tak co, že? :)

My bez zdržování míříme přímou cestou až do Jičína - toho Rumcajsova. Máme toho v plánu více - cheme si užít hned prvního dne a máme toho naplánováno moc. Opravdu moc - až to nakonec nestihneme a musíme volat na ubytování, že dorazíme později. A ani tak nestihneme všechno, co jsme chtěli stihnout.

Do Žalhoštic dorážíme až v 19:00. Paní domácí nám otevírá bránu a my parkujeme přímo na krásném parkovišti v areálu ubytování. Kolem je nádherná zahrada, což v šeru už skoro nevidíme, ale viděli jsme fotky na jejich stránkách. Dostáváme dálkový ovladač od automatické brány a pak i klíče od "cihlového apartmánu" v prvním patře. Má dva pokoje, nám ale bude stačit jen ten první. Je to ložnice i s kuchyní a jídelnou v jednom. Je moc pěkná a útulná, chybí tady jen jedna věc - skříně. A tak z vedlejšího pokoje vzniká naše šatna. Tam je místa habaděj. Hned vedle pokoje máme prostornou koupelnu. Kuchyňka je plně vybavená, jako bonus tady je i kapslový kávovárek s dvěmi kapslemi kávy - další se dají dokoupit v přízemí - to ocení hlavně Janka. Paní domácí nám dává i čerstvé vajíčka od jejich slepiček. Tak jestli najdeme cestou nějaké houbičky, bude na snídani smaženice.

ubytovani.jpg

Nakonec si zahradu ani jednou neužijeme, dokonce si ji ani neprohlédneme. Proč? Protože odjíždíme ráno na výlety a vracíme se po setmění. Prostě akčních pár dnů, které si užíváme do sytosti. Apartmánek má jestě jednu výhodu, se kterou jsme se ještě nesetkali - předokenní žaluzie. První večer si je zatáhneme a druhý den se budíme až o půl osmé ráno. Tak dlouho jsme nespal, ani nepamatuju. A tak pro jistotu - abychom zase nezaspali zatahujeme rolety jen napůl...


Nakonec to zase rychle uteče - tak jako všechny chvíle, kdy vám je dobře a nemáte žádné starosti. Z ničeho nic je tady neděle odpoledne a my musíme domů. Cestou si uděláme ještě jednu zajížďku - míříme do Svijan do stejnojmenného pivovárku. Ne žebychom byli takoví znalci a milovníci piva, to jen u něj potřebujeme odlovit kešku z Libereckého kraje. Ale když už tady jsme, vběhneme do firemní prodejničky a koupíme dárky a pozornosti kamarádům. 

Pak nám už zbývá jen dobře dojet domů. Vystřídáme se za volantem a kolem sedmé večer jsme doma. Druhá návštěva Čech se opět vyvedla.

 

Vytisknout stránku Vytisknout stránku25. 9. 2022, 12:27, zobrazeno 135x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení