Polsko 2026

Ač jsou to naši nejbližší sousedi - tedy z Ostravy, nikdy jsme u nich na dovolené nebyli a vlastně mimo pár krátkých výpadů za keškami a pár cest na letiště do Katovic jsme ještě Polsko nenavštívili. Vlastně jednou jsme byli na 2 noci v Lodži.

Tento rok se nám sešly dvě velká výročí - kulatiny. Prvně spolu s Jankou slavíme výročí svatby - letos už čtyřicáté, a pak má - hned za tři dny Janka kulatiny - o něco více, než výročí svatby... A jelikož nechce žádné hmotné dárky (už máme vše, co potřebujeme i to co jsme chtěli), tak ode mne dostává každoročně jako dárek dovolenou. Tentokrát dostane na výběr hned z několika možností:

• Saské švýcarsko a severní Čechy
• Návrat do Andalusie
• Slovinsko a Istrie
• Polsko - Balt

Každou dovolenou má zpracovanou jako itinerář, s plánem cesty, ubytováním, a s rozepsanými cestami. Jen na ní je, co si vybere jako první. Ostatní si můžeme splnit někdy později.
Ani nezaváhá a vybírá Polsko - později mi to vysvětluje, že už o tom mluvím takové roky, tak se tam musíme podívat. No nakonec to snad bude dárek pro mne!

Pak na mne čeká druhá část - zajištění přesného termínu a ubytování. Využívám booking a snažím se najít ubytování s parkováním, abychom se nemuseli trápit, kde naše vozítko na noc odstavíme. Ne vždy se mi to povede - ale nakonec vše dobře dopadne.
Naším cílem je sever Polska, Balt a písečné duny. Protože se mi nechce (nebo to spíše nedokážu) sedět v autě celou dlouhou cestu najednou, plánuji spojit náš cíl i s poznáváním dalších míst a samozřejmě s odlovením nějakých keší. Bez toho by to ani nešlo.

Celý plán pak vypadá takto:

Naše první zastávka bude na dvě noci ve Vratislavi (Wroclaw), pak jednu noc v Poznani a nakonec pět dní v Gdaňsku. Abychom nemuseli jet domů na jeden zátah, budeme poslední noc spát ve Varšavě a cestu si rozdělíme na dva díly.

Naše cesty

17. 4. 2026 pátek 
Vratislavské ZOO, Hala Století, Japonská zahrada a labková smršť.

18. 4. 2026 sobota
Centrum Vratislavi, Tumský Ostrov a hromada krasnali

19. 4. 2026 neděle
Centrum Poznaně, druhý Tumský ostrov

20. 4. 2026 pondělí 
Zajatci cihlového hradu Malbork

21. 4. 2026 úterý
Molo v Sopotech a ponorka s akváriem v Gdyni

22. 4. 2026 středa
Łeba a písečné duny ve Slovinském národním parku

23. 4. 2026 čtvrtek
Helská kosa se začátkem Polska a nejsevernější místo Polska

24. 4. 2026 pátek
Czołpino a druhá návštěva dun ve Slovinském národním parku

25. 5. 2026 sobota
Varšava

Cestování Polskem

Dálnice jsou v Polsku velmi slušné. U velkých měst mají výborně udělané obchvaty a dálniční napojení. Hlavně okolo Gdaňsku, kde jsme strávili nejvíce času a najezdili nejvíce cest, nás překvapilo, že i sjezdy mezi jednotlivými dálnicemi jsou ve dvou pruzích a snadno průjezdné. Mají tady extra široké cesty a křižovatky, oproti nám mají semafory na křižovatkách umístěny vždy až za přechody - v první chvíli vás napadne zastavit až na přechodu...

Na navádění jsme používali Waze a fungoval velmi dobře, jen jsme přemýšleli, proč nám na dálnicích píše, že můžeme jet maximálně 120 km/hod, když v Polsku je maximálka 140. Až potom jsme si zjistili, kde je zakopaný pes - dálnice se v Polsku dělí na dva typy:

• Dálnice – autostrady (A)

  Značení: písmeno A + číslo (např. A1, A2, A4), modré tabule
  Maximální rychlost: osobní auta: 140 km/h
  vozidla s přívěsem: 80 km/h

• Rychlostní silnice – drogi ekspresowe (S)

  Značení: písmeno S + číslo (např. S3, S7), také modré tabule
  Maximální rychlost: 120 km/h na dvoupruhové (2×2)
  100 km/h na jednopruhové (1×2)
  s přívěsem: 80 km/h

Na první pohled jsme rozdíl mezi autostrádou a rychlostní silnicí nepoznali, až po tomto zjištění jsme si všimli cedulek na svodidlech s označením cest: S je většina cest, po kterých jsme jeli. Jediný placený úsek cestou byl v poslední části z Toruně do Gdaňsku. V navigaci jsme zadali, aby nás vzala mimo placené úseky - cesta nebyla o moc delší a my jsme něco ušetřili. Celkem je v Polsku minimum placených dálnic, většina je zdarma.

Pokud jde o cesty ve městech, už to taková sláva není. Nejvíce nás pobavila cesta v centru Gdaňsku, kousek před naším ubytováním. Byla z části asfaltová, z části panelová a z části z kočičích hlav. No a mezi tím hromada děr - i s naším SUV jsme si tam troufli tak maximálně na 15 km / hod - veselé na tom byl to, že na začátku cesty byla značka s omezením na 30 km/hod a v půlce cesty radar s vaší rychlostí a nápisem "děkujeme". Zajímalo by mne, zda někomu nepoděkovali...

Hledal jsem rozdíl ve stylu řízení polských řidičů. U nás je na dálnici vídáme lítat hodně nad povoleným limitem, ale tady je to spíše naopak. Samozřejmě se najdou rychlíci, kteří kolem proletí jako rakety, ale většina řidičů se drží hodně pod limitem. Při 120 km/hod. není nic neobvyklého rychlost kolem 100 km/hod. A tím, že jich tak jezdí hodně, ani vám to nepřijde divné. Když se tomu přizpůsobíte, o dost klesne spotřeba.

Před koncem cesty - v Ostravě na Mariánskohorské se nám podařilo ulovit fotografii našich najetých km. Nakonec jsme za celou cestu z domova k Baltu a zpět najeli 2226 km.