Sny se mají plnit. Nejen o vánocích. A tak vyrážíme do Provence - místa o kterém jsme již dlouho snili a ani netušili, že jej někdy uvidíme. Sny se plní. A to je dobře...

cassis-les-calanques-_-6.jpg

Jsem na cestě.
Se vším, co k tomu patří...

Že se nám blíží dovolená, vím jen z kalendáře.
Práce je spousta – moc mě baví a přitom drtí.
Za to si můžu sám.
Jsem unavený, ale nechce se mi přestat...

Letos je spousta věcí poprvé.
Poprvé nemáme naplánovanou dovolenou od začátku roku.
Poprvé pojedeme sami, bez kamarádů kolem.
Poprvé vše necháváme na poslední chvíli.
Poprvé jedeme na poznávačku.
Janka v pátek navrhuje cestu a další pátek jedeme.
Kam?
Dlouho vysnívaná Provence.

Jsem na cestě.
Se vším, co k tomu patří...

Nevidím před sebou odpočinek, ale
dlouhou cestu
rozlámané tělo
nejistotu budoucího.
Musím se okřiknout a pustit tyto myšlenky z hlavy.
Nechci být nevrlý a vrčet na lidi kolem.

Jsem na cestě.
Se vším, co k tomu patří...

Na nádraží ještě cítím nervozitu.
Ve vlaku už je to lepší.
Pak přijde autobus plný cizích lidí.
Nikde kolem nevidím své přátele a stýská se mi po nich.
V hlavě ještě straší práce, ale postupně někde mizí v dálce.

Jsem na cestě.
Se vším, co k tomu patří...

A užiju si to!


Z Ostravy jedeme Regiojetem před sedmou ráno. Na Florenci v 11:10 nasedáme na autobus a vyrážíme.

V deset večer vjíždíme do Francie. Lámu se na malém sedadle Mercedesu a hledám lepší polohu. Marně.

Z klimbání mne kolem čtvrté ráno probouzí šlehání větviček stromů o okna autobusu. To už jsme tady? Snad ne? Měli jsme jet po dálnici až skoro do cíle.
Zastavujeme, couváme i s přívěsem na kola za autobusem. Pak zase jedeme. Stejně úzká cesta. Znovu zastavujeme. Tentokrát Josef a Josef – naši řidiči – odpojují přívěs a pokouší se znovu obrátit. Zase nic. Projíždíme dále úzkou cestou mezi nízkými kamennými ploty kolem zahrad s nádhernými domy utopenými v tmavé noční zeleni. Tady jsme asi neměli být, co?

Ostrá pravá. Desetkrát půl metru dopředu a půl zpátky. Větve bezohledně drásají boky autobusu. Dáváme to. Po pár metrech Pepové znovu odpojují přívěs a snaží se otočit. Odnese to dopisní schránka – vyhřeznou z ní nevybrané dopisy a válí se pod zlomenou nohou schránky. Majitelé budou ráno čučet, co se to kolem přehnalo. Dobře jim tak, mají si poštu vybírat pravidelně.

Všem starostem není konec. Jsme nazpět v pravoúhlé zatáčce. Nazpět už to nejde. Po deseti minutách marného snažení vystupují všichni chlapi z autobusu a pomáhají odpojit v kopci vozík s koly a proviantem. Máme co dělat, abychom ho ve srázu ubrzdili.
Autobus se dostává do bezvýchodné situace.
Pravý přední nárazník je zarytý do svahu.
Levý střed rve drny ze strmého protějšího břehu.
Větve stromu trhají těsnění kolem oken a dřou střechu.
Pravá zadní část se opírá o torzo stoletého suchého stromu.
Dobrá situace. To chce ženijní jednotku nebo jeřáb.

Po půlhodině jsme venku. Ještě že je tma a následky na autobuse nejsou vidět...
Za co může špatně nastavená navigace. Až to uvidí majitel autobusu, to bude čurbes. Nebude. Majitel řídí... Od této chvíle víme, že se vejdeme všude – máme kloubový autobus.

V 7:50 nastupují naši průvodci. A hned tři. Bude to tím, že jedeme celkem tři zájezdy. Cyklisti, vodáci a cyklistikou a pak my – pěší pohodáři. A z více cestovních kanceláří – takový mišmaš...
O nás se bude starat Verunka, o cyklisty Jana a o vodáky René. Za jízdy nás vítají a začíná naše dovolená.

Popis naší první zastávky:
Le Pont D´Arc, St. Martin D´Ardeche a Aiguéze

les-saintes-maries-de-mer-komarobijka.jpgUž té cesty máme celkem dost. Už abychom byli na ubytování. Stmívá se, ale venku je stále kolem čtyřicítky. Až ve 22:15 dorážíme na místo.

Už při vjezdu míjíme zvláštní stavbu - takový maják, který svítí a jiskří. Něco mi to připomíná. Kde jsem to viděl? Mám to. Podobnou věc koupíte v podstatně menším měřítku pro lapání komárů. Tady mají takovou gigantickou? To asi něco znamená...

Zjistíme to za pár minut. Vystoupíme, vezmeme si kufry a čekáme na klíče k mobilheimům. A vtom to začne. Hromadný útok! Nestačíme se plácat, máváme kolem sebe, ale na takovou přesilu nejsme připravení... S klíči doslova běžíme k našemu ubytování a s úlevou odemykáme. Mobilheim je rozpálený - je tu asi 50°C, ale na větrání není čas. Rychle zavíráme dveře před hladovými komáry. Uff...

V tom se stane něco nepředvídaného. Vrhá se na nás druhá várka ubytovaná uvnitř. Už dlouho nic nejedli a právě vstoupila ideální potrava. Ale na nás si nepřijdou! Konečně najde neuvěřitelně nudná Mladá fronta své uplatnění. Jde do ruličky a plácám s ní komára za komárem. Jana jde za mnou s papírovým kapesníčkem a utírá krvavé skvrny z plastových stěn.
Po půlhodině zvládáme vybít celou mobiheimovou populaci místních domácích komárů...

S rozkoší mizíme ve sprše. Po 28 hodinách cesty si to zasloužíme. Pak stojíme ve společné kuchyňce v pyžamu - všichni tři... Konečně je chvíle na to se představit. A když už jsme tak stylově oblečení, tak si i potykat.
Naší spolubydlící je Ivanka, příjemná usměvavá dáma, v jejíž společnosti prožijeme nádherný, hektický a horký týden dovolené.

Další den je opět horko - ochladilo se jen na chvíli - mezi čtvrtou a pátou ráno. V bungalovu máme otevřené všechny okna dokořán a dokonce se na chvíli i přikryjeme prostěradlem. Po hodince chladu opět začíná horko. Po snídani vyrážíme na prohlídku okolí a odpoledne jedeme kousek dál do:

Arles

Další dny se navlékají jako perličky na šňůrku. Sotva stačíme zažít jedny nádherné zážitky, už se na nás valí další. A vedro nepolevuje:

Glanum, Van Gogh, Saint Rémy, Le Baux de Provence

Luberon, Lacoste, okrové doly

Aigues Mortes

Pont du Gard, Avignon

Cassis, Les Calanques

 

Ani se nestačíme nadechnout a je tady náš poslední den.
Náš dočasný domov - mobilheimy - musíme do 10:00 vyklidit. Kufry si schováváme k průvodcům, kteří můžou své domečky užívat do odjezdu.

Jdeme se projít kolem pobřeží a trochu prozkoumat městečko.

les-saintes-maries-de-mer-_-2.jpg

Podél moře je spousta domečků k pronájmu, postavených v místním stylu. Mají rákosové střechy s bílým hliněným hřebenem.

les-saintes-maries-de-mer-_-3.jpg

Na mnoha domech vidíme hrdě vysatvovaný znak této oblasti - kříž kombinovaný s kotvou. Značí víru, lásku a jistotu.

les-saintes-maries-de-mer-_-znak-camarque.jpg

Oblast Camarque je přírodní park a biosférická rezervace - je to největší západoevropská delta, do moře se zde vlévá řeka Róna, která s sebou přináší obrovské množství sedimetů - až 20 miliónu metrů krychlových ročně. Díky tomu se tato rezervace rok od roku zvětšuje. Moře v minuosti zasahovalo podstaně výše - až k Arles.
V mokřadech delty žije více než 400 druhů zvířat - od plameňáků až po koně nebo divoké tury. Mícháním slané a sladké vody vzniká zvláštní - braktický ekosystém.

les-saintes-maries-de-mer-belousi-z-camarque.jpg

Cestou potkáváme camargské koně - jedno z nejstarších plemen koní. Jsou o něco menší než klasiká plemena, ale vyznačují se velkou odolností - snáší jak velké vedra v létě, tak chlad zimních měsíců. No a jejich barva je také jedinečná. Pokud máte odvahu a peníze, určitě najdete místo, kde na vás toto plemeno již čeká osedlané a připravené s průvodcem vyrazit do mokřadů rezervace...

Potkáváme i místní koridu. Oproti Španělsku je místní zápas milosrdnější - nekrvavý. Toreadoři se divokým a nebezpečným býkům snaží z rohů stáhnout talismany, které kryjí jejich hroty. Pokud se jim to nepodaří do 20ti minut, býk vyhrává. Nakonec ale stejně skončí na talíři - jako místní pochoutka - býček dušený na zelenině a červeném víně :)

les-saintes-maries-de-mer-zabava.jpg



Odpoledne se ještě naposled oddáváme slanému středozemnímu moři. Zahrabáváme se do jemného písku, necháme se nadnášet teplou vodou a je nám líto, že naše dovolená končí.

Viděli jsme toho moc za krátkou dobu - na to co jsme zažili bychom chtěli mít alespoň dvakrát tak delší dobu. Velká škoda je, že průvodci nesmí přednášet na veřejnosti. Všechny zajímavosti na vás vychrlí během jízdy v autobuse a před samotnou památkou si už nepamatujete prakticky nic z toho, co vám říkali. Jediná šance je držet se průvodce a tahat z něj informace v družném rozhovoru.
Každopádně je Provence místem, které stojí za to navštívit.

 

 

 

Vytisknout stránku Vytisknout stránku25. 11. 2015, 19:18, zobrazeno 5756x, dnes 0x
5.0 1Hodnocení